# Svody, okapový chodník a spád terénu > Ucpaný svod, obrácený spád terénu, zpevněné plochy a terén nad izolací. Čtyři zdroje vody u zdi, které projdete za odpoledne dřív, než objednáte sanaci. Zdroj: https://beeworkers.cz/poradna-dest-a-voda-kolem-domu.html --- Poradna · Diagnostika a příčiny **Krátká odpověď:** Voda u zdi zvenku má čtyři obvyklé zdroje. **Svod, který je ucpaný, prasklý nebo končí u paty zdi.** Terén se spádem k domu, zpevněná plocha nakloněná ke zdi a terén navýšený nad izolaci. **Obejděte dům dřív, než objednáte sanaci**, nejlépe při dešti. [**Stáhnout návod *v PDF*** 2 strany A4 k vytištění · 6 kroků s kontrolami k odškrtnutí · PDF, 0,4 MB](https://beeworkers.cz/navody/dest-a-voda-kolem-domu.pdf) Ing. Otakar Hobza · Bee Workers s.r.o. · čtení 16 minut Modelový příklad: cihelný dům z meziválečné výstavby. V přízemí u jednoho rohu tmavne omítka a dole se drolí. Uvnitř nikdo nic nezměnil. Venku vede do toho rohu svod a končí v rozbité dlažbě u paty zdi. Majitel má v ruce nabídku na podřezání celého přízemí. Voda, která ten roh sytí, padá ze střechy. Svod soustředí do jednoho místa u paty zdi srážky z celé plochy, kterou odvodňuje. Tenhle článek je o vodě, která k domu přitéká nad zemí. **U části vlhkých zdí je hlavní zdroj venku a zavře se klempířinou a lopatou.** Svod, chodník a spád terénu děláme taky. Pořadí držíme: obchůzka, pak diagnostika, teprve pak metoda ve zdivu. ## Proč začínáme venku, a ne ve zdivu? Srážková voda zatěžuje zdivo periodicky. Přichází při poruchách klempířských prvků a při špatném spádování chodníků kolem domu. Kondenzační vlhkost vzniká uvnitř. Zemní vlhkost přichází zdola trvale. Tři zdroje, tři různá opatření. Každá metoda uvnitř zdiva pracuje proti přítoku vody. Když přítok zůstane, výsledek se posune méně a hůř se dokládá. Sanační omítka na zdivu, do kterého dál teče voda, vydrží 3 až 5 let. Pak se její póry zaplní krystalizujícími solemi a omítka se plošně odtrhne. Co sanační omítka umí a co ne, rozebírá článek [Sanační omítka](https://beeworkers.cz/poradna-sanacni-omitka-co-umi.html). ČSN P 73 0610 má stejné pořadí. Drenáž a úpravu povrchu a sklonu terénu s odvodem srážkové vody od paty zdí řadí mezi nepřímé metody sanace. To jsou opatření mimo zdivo. Srážková, povrchová i prosakující voda jsou v předmětu normy vedle zemní vlhkosti. Druhý důvod je měřitelnost. Vodu ze střechy vidíte téct. Vzlínání ne, to se usuzuje z výšky mapy a z vlhkosti změřené do hloubky zdiva. Co je vidět, jde levně ověřit i levně vyloučit. ## Kam teče voda ze svodu a jak to zjistíte? Střecha svede vodu z celé plochy do několika málo míst. Když jedno netěsní nebo ústí špatně, soustředí se celý objem u paty zdi. Poruchy klempířských prvků proto u vlhkého přízemí hledáme jako první. ### Ucpaný svod Listí, jehličí a mech se hromadí v kolenech a v přechodu do dešťové kanalizace. Ucpaný svod přeteče nahoře u žlabu a voda stéká po fasádě po celé výšce. Poznáte to podle svislého pruhu jiné barvy omítky a podle mechu na fasádě pod žlabem. Při dešti podle zvuku: plný svod crčí, průtočný hučí. Kontrola: pusťte do žlabu vodu ze zahradní hadice. Sledujte, jestli dole vyteče a za jak dlouho. ### Prasklý svod a rozpojený spoj Trhliny dělá mráz v zadržené vodě. Spoje se rozpojují sedáním nebo nárazem. Netěsnost bývá na zadní straně trubky přitisknuté k fasádě a zvenku ji nevidíte. Za sucha je to neviditelná vada. Při dešti je to pramínek do jednoho místa zdi. Takové mapy nesedí na obvyklý obrázek vzlínání: jsou vysoko, úzké a právě u svodu. Co která poloha mapy znamená, rozebírá článek [Mapy pod stropem a v rozích](https://beeworkers.cz/poradna-mapy-pod-stropem-a-v-rozich.html). ### Svod zaústěný u paty zdi Nejčastější a nejjednodušší případ. Svod končí kousek nad terénem a voda padá na dlaždici, do štěrku nebo do trávníku u zdi. Vsákne se těsně u domu a doputuje k obvodové zdi a k základové spáře. Dočasně vyústění prodlužte a odveďte vodu dál od domu na plochu se spádem pryč. Trvale se svod zaústí do systému, který vodu odvede nebo zasákne mimo dosah základů. Přehození kolena zvládnete sami. Zaústění svodu do země uděláme my. ### Chybějící lapač střešních splavenin Lapač střešních splavenin je tvarovka na přechodu svodu do potrubí v zemi. Zadrží listí a hrubé nečistoty a vybere se bez rozkopání. Kde chybí, jde listí rovnou do potrubí. Ucpání se zjistí, až voda ze svodu vystoupá zpátky na povrch. Kde lapač je, bývá roky nevybraný. Najděte víko v terénu u paty svodu a zvedněte ho. Koš plný po okraj je příčina, proč svod při dešti přetéká. **Co uděláte dnes:** - Obejděte všechny svody, zvedněte víka lapačů a koše vyberte. - Pusťte do žlabů hadici a sledujte, který svod nebere. - Do žlabu sahejte jen z pevného postavení. Žlab výš než nad přízemím čistí někdo s jištěním, ne vy ze štaflí opřených o okap. - Každý nález vyfoťte. Stojí to jedno odpoledne. U části domů se tím zavře celý zdroj vlhkosti v jednom rohu. ## Stačí kolem domu okapový chodník? Sám o sobě ne. Okapový chodník je pruh dlažby, kačírku nebo betonu podél paty zdi. Rozbíjí dopad kapek ze střechy a brání odstřiku bláta na fasádu. To je jeho práce. **Vodu od domu neodvádí, pokud nemá spád pryč od zdi a nemá kam ústit.** - Chodník bez spádu zadrží vodu na místě. - Chodník se spádem k domu vodu k domu přivede. - Kačírek na zhutněné zemině drží vodu u paty zdi déle než holý trávník. Často je chodník v pořádku a rozpadlý je jeho lem. Podél vnějšího okraje vznikne rýha. V ní stojí voda a stéká zpátky pod chodník. Kontrola: po dešti obejděte dům a hledejte kaluž na chodníku nebo těsně za ním. Vyfoťte ji. Chodník má smysl tam, kde je spád terénu vyřešený. Jinak polohu vody nezmění, jen ji přikryje. Rozhoduje sklon a ukončení, ne materiál. Jaký spád má mít terén a zpevněná plocha u domu a čím plocha končí, popisuje článek o [vodě na povrchu kolem domu](https://dozor-brno.cz/poradna-odvodneni-domu-drenazni-systemy.html#povrch) v poradně technického dozoru. ## Jak poznáte obrácený spád terénu kolem domu? Terén kolem domu má odvádět vodu pryč od zdi. Za desítky let se mění: sesedá zásyp u základů, přisypává se záhon, srovnává se trávník, dorovnává se dlažba. Výsledek bývá opačný než původní záměr. **Tři kontroly bez přístroje:** - **Konev vody.** Vylijte ji kousek od zdi, ne až u ní, a sledujte, kam poteče. Vrací-li se k domu nebo stojí na místě, je spád obrácený nebo nulový. - **Rovné prkno s vodováhou.** Položte ho kolmo ke zdi, delší stranou od domu. Uvidíte sklon i prohlubně, které okem splývají. - **Obchůzka při dešti.** Nejprůkaznější ze tří. Vidíte kaluže, dráhy stékání i to, který svod přetéká. Náprava je u většiny domů zemní práce: - Odeberte zeminu u zdi. - Dosypte směrem od domu a zhutněte. - Osejte nebo zadlážděte. - Spád přeměřte prknem s vodováhou a vyfoťte ho. Kde spád vyrobit nejde, protože dům stojí v úžlabí nebo pod svahem, vodu odvede potrubí. Co drenáž umí a co ne, rozebírá článek [Drenáž kolem domu](https://beeworkers.cz/poradna-drenaz-kolem-domu.html). ## Co když je terén navýšený nad izolaci? Tenhle případ se obchůzkou pozná hůř. Přitom bývá příčinou vlhkosti v přízemí u domů, kde je venku jinak všechno v pořádku. Svislá izolace pod terénem má výšku, na kterou byla postavena. Vodorovná izolace leží v určité spáře. Když terén během let naroste, část zdiva pod terénem se ocitne nad izolací. Stačí nová dlažba položená na starou nebo navezená zemina na zahradě. Do téhle části vstupuje vlhkost přímo ze zeminy a izolace pod ní nic nezmění. Proto první etapa každého našeho průzkumu starého domu zjišťuje původní účel stavby, stavební úpravy a **změny nivelety terénu**. Odpověď bývá u sousedů a na starých fotkách domu. Vodítka vidíte na místě: - dveřní práh níž, než býval, - sokl zmizelý pod dlažbou, - okno sklepa částečně zasypané, - spodní hrana omítky zapadající do terénu bez přechodu. Náprava je snížení terénu zpátky pod úroveň izolace, případně odkopání pruhu podél zdi. Hloubka výkopu není libovolná. **ČSN P 73 0610 výkopy podél obvodových zdí do hloubky pod základ ze statických důvodů nepřipouští.** Odkopání pod patu základu odebere zdivu boční zemní odpor. U domu s mělkým založením z lomového kamene to řeší sonda a projekt, ne odhad na místě. Co se do výkopu ukládá a čím se dá dům pokazit, má článek o [parametrech a rizicích výkopu u zdi](https://beeworkers.cz/poradna-drenaz-kolem-domu.html). ## Vede voda z terasy nebo z příjezdu ke zdi? Terasa, příjezd ke garáži, chodník k brance i betonová plocha na dvorku vodu neprosáknou. Všechnu srážku odvedou tam, kam jsou nakloněné. Spád zkontrolujete stejnými třemi způsoby jako u terénu. Plocha má dva projevy navíc. První je pruh tmavší omítky nad dlažbou od odstřikující vody. Druhý je otevřená spára mezi plochou a zdí. Tou teče voda rovnou k základu. U betonu se spára sedáním rozšiřuje. Náprava má tři stupně podle rozsahu: - Spáru u zdi vyplňte a utěsněte. - Plochu přespádujte. U dlažby na loži to znamená rozebrat a položit znovu. - Kde plocha ústí přímo ke zdi, doplňte odvodňovací žlab. Zachytí vodu dřív, než dojde ke zdi. Vlhkost v suterénu na straně k terase nemusí být vzlínání zezdola. Může to být voda z plochy nad ní. Jak se čte rozsah a výška vlhkosti v suterénu, popisuje článek [Vlhká zeď v suterénu](https://beeworkers.cz/poradna-vlhka-zed-v-suterenu.html). ## Co se stane, když voda u paty zdi zůstane? Omítka nepadá kvůli vodě samotné. Padá kvůli solím, které voda přinese a nechá tam. Chemická koroze zdiva je vázaná na ionty rozpuštěné ve vodě, která zdivem prochází. Nejagresivnější jsou chloridy, dusičnany a sírany. V pásu, kde se voda odpařuje, se roztok zahustí až k přesycení. Voda odejde jako pára a soli krystalizují uvnitř pórů zdiva. **Krystalizační tlak v mikropórech dosahuje 10 až 100 MPa.** Pevnost historické vápenné malty je 0,2 až 1,0 MPa. Zdivo v pásu odparu se proto rozpadá na prach. Celý mechanismus rozebírá článek [Opadává omítka a dělá se bílý povlak](https://beeworkers.cz/poradna-opadava-omitka-a-bily-povlak.html). Spouštěč je střídání vlhka a sucha. Přesně to dělá svod, který teče jen při dešti. Které soli ve zdivu jsou a co prozradí o zdroji vody, zjistí rozbor. Rozebírá ho článek [Soli ve zdivu](https://beeworkers.cz/poradna-soli-ve-zdivu.html). Druhý následek je dřevo. Když vlhkost dřeva překročí 18 až 20 %, má dřevokazná houba živné prostředí. Nejcitlivější jsou zhlaví stropních trámů zazděná v chladných kapsách obvodového zdiva bez provětrání. Rozebírá je článek [Zhlaví trámů ve vlhkém zdivu](https://beeworkers.cz/poradna-zhlavi-tramu-ve-vlhkem-zdivu.html). **Co uděláte dnes:** zavřete přítok. Vyberte lapače, prolijte svody hadicí a odveďte vyústění dál od zdi. Soli, které už ve zdivu jsou, tím nezmizí. Zastaví se jejich přísun. Bez toho se každá nová omítka rozpadne znovu. ## Kam vodu odvést, když ji od domu dostanete? Voda odvedená od zdi musí někam jít. Odvést ji kousek od domu a nechat ji tam stát je posun problému. Na málo propustné jílovité půdě zvlášť. Možnosti jsou tři: - zasakování na pozemku v dostatečné vzdálenosti od základů, - akumulace v nádrži s využitím na zálivku, - svedení do dešťové kanalizace tam, kde to obec připouští. Výběr závisí na propustnosti podloží, na hladině podzemní vody a na velikosti pozemku. Na jílu se vsak navrhuje, neodhaduje. Kolik vody střecha za rok dá, počítá článek [kolik vody vám střecha reálně dá](https://zadrzujemevodu.cz/blog/kolik-vody-strecha-da/). Rozdíl mezi zadržením a využitím vysvětluje článek [retence, nebo akumulace](https://zadrzujemevodu.cz/blog/retence-nebo-akumulace/). Hospodaření se srážkovou vodou na pozemku rozebírá náš web [zadrzujemevodu.cz](https://zadrzujemevodu.cz/). Jednu podmínku zopakujeme i tady: vsak patří dál od domu, ne k jeho patě. Vsak těsně u základů řeší odtok a vyrábí nový zdroj vlhkosti zdiva. Vzdálenosti od základů a od studny jsou v článku [jak daleko od domu a studny vsakovat](https://zadrzujemevodu.cz/blog/jak-daleko-od-domu-a-studny/). ## Co ověříte za odpoledne a co jen při dešti? Deset kontrol, žádná nepotřebuje přístroj. Rozdíl je jen v počasí. **Obchůzka kolem domu. Nálezy ze sloupce vpravo patří do fotodokumentace, kterou pak čte kdokoli, kdo bude dům posuzovat.** | Co zkontrolovat | Kdy to jde | Co je nález | | --- | --- | --- | | Lapače střešních splavenin | za sucha | Koš plný listí po okraj. | | Průtočnost svodů, prolít hadicí | za sucha | Svod, ze kterého dole neteče nic nebo teče později než z ostatních. | | Spád terénu, prkno s vodováhou kolmo ke zdi | za sucha | Sklon k domu nebo nulový, prohlubeň u paty zdi. | | Spára mezi zpevněnou plochou a zdí | za sucha | Otevřená spára, kterou voda teče k základu. | | Úroveň soklu proti terénu po celém obvodu | za sucha | Sokl zmizelý pod dlažbou, zasypané sklepní okno, práh níž než dřív. | | Stav omítky nad zpevněnou plochou | za sucha | Pruh tmavší omítky, výkvěty, drolení. | | Přetékání žlabu a svodu | jen při dešti | Voda vytékající nahoře u žlabu, svislý pruh na fasádě. | | Stékání po fasádě | jen při dešti | Pramínek z praskliny na zadní straně svodu, přitisknuté k fasádě. | | Kaluže a dráhy odtoku | jen při dešti | Voda stojící na chodníku nebo těsně za ním. | | Směr odtoku ze zpevněných ploch | jen při dešti | Voda vracející se k domu, přestože terén vypadá spádovaný pryč. | Půl hodiny v plášti během pořádného deště ukáže víc než celá suchá prohlídka. Obejděte dům dvakrát, za sucha a při dešti. Fotky si nechte i z míst, kde jste nic nenašli. Stav před zásahem se potom nedá zrekonstruovat. ## Jak obchůzku děláme my? Venkovní zdroje vody jsou první část každé prohlídky vlhkého domu v Brně, na Brněnsku a na Vyškovsku. Tak nepředepíšeme zbytečný zásah. **Při prohlídce:** - obejdeme dům a projdeme deset bodů z tabulky, - změříme spád u paty zdi, - najdeme úroveň soklu proti terénu, - vyfotíme každý nález, - zjistíme, co se s domem dělo: přístavby, nová dlažba, navezená zahrada, změny nivelety terénu. **Do protokolu** jde, kolik vlhkosti připadá na venkovní zdroje a kolik zůstává na zdivo. Podle toho rozdělení se rozhoduje, jestli má vůbec vzniknout velká zakázka. Obchůzka je součást prohlídky. Měření zdiva je placený průzkum s protokolem. Cenu řekneme dopředu a protokol zůstává vám, můžete s ním jít i jinam. **Opravy nad zemí děláme taky:** - klempířina a lapače, - zaústění svodu do země, - okapový chodník se spádem, - odvodňovací žlab u terasy, - přespádování dlažby, - snížení terénu podél zdi. Je to menší práce než sanace a u části domů je to celá práce. **Teprve co zůstane** po odstranění venkovních zdrojů, je úkol pro diagnostiku a pro metodu ve zdivu. Jak vybíráme clonu, rozebírá článek [Podřezání, nebo injektáž](https://beeworkers.cz/poradna-podrezani-nebo-injektaz.html). ## Kdy venkovní opatření nestačí **Venkovní opatření nevyřeší vlhkost, jejíž zdroj venku není.** Kde do zdiva vzlíná voda z podloží, kde tlačí podzemní voda nebo kde se vlhkost sráží z vnitřního vzduchu, spravený svod projev zmírní jen okrajově. Znaky, podle kterých to poznáte: - Rovnoměrný pás ve stejné výšce po celém obvodu mluví spíš pro vzlínání než pro svod. - Vlhkost, která na déšť nereaguje vůbec, taky. - Voda na podlaze sklepa po vydatném dešti nebo při vyšší hladině je jiný případ než mokrá omítka. Nezastaví ji žádná úprava terénu. Druhá mez je čas. Zdivo vysychá na ustálenou vlhkost roky, ne měsíce. Záleží na tloušťce a druhu zdiva, na výchozí vlhkosti, zasolení, vytápění a větrání. Účinek opraveného svodu po čtrnácti dnech neposuzujte. To pořadí má i diagnostickou hodnotu. Když se po odstranění venkovních zdrojů projev nezmění vůbec, je to údaj do průzkumu a zužuje výběr metody. ## Časté dotazy ### Stačí kolem domu udělat okapový chodník? Sám o sobě ne. Chodník rozbíjí dopad kapek a brání odstřiku bláta na fasádu. Vodu od domu odvede jen se spádem pryč od zdi a s místem, kam ústí. Rozhoduje sklon a ukončení, ne materiál. ### Jak poznám obrácený spád terénu bez nivelačního přístroje? Vylijte konev vody kousek od zdi a sledujte, kam teče. Když se vrací k domu nebo stojí, je spád obrácený nebo nulový. Druhá kontrola je rovné prkno s vodováhou kolmo ke zdi. Nejprůkaznější je obchůzka při vydatném dešti. ### Pomůže na jílovité půdě založit u domu trávník se spádem? Spád od domu je zemní práce: odebrat zeminu u zdi, dosypat od domu, zhutnit a osít. Voda ale musí mít kam odtéct. Na málo propustném jílu nesmí stát kousek od domu. Vsak se na jílu navrhuje a patří dál od základů. ## Zdroje ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb, Sanace vlhkého zdiva, Základní ustanovení, vydání 11/2000 (předmět normy včetně vody srážkové, povrchové, prosakující i kondenzované, dělení metod na přímé a nepřímé, zákaz výkopů podél obvodových zdí do hloubky pod základ, hloubka odběru vzorku na vlhkost, dovětek o délce vysychání). Písmeno P znamená předběžnou normu; platnost ověřte ve Věstníku ÚNMZ. Periodické zatížení zdiva srážkovou vodou při poruchách klempířských prvků a špatném spádování chodníků, krystalizační tlaky solí a pevnost historické vápenné malty, mez vlhkosti dřeva pro rozvoj dřevokazných hub, životnost sanační omítky nad neodstraněnou příčinou a obsah přípravné etapy průzkumu: odborné publikace k sanaci starých budov a směrnice WTA. Dům v úvodu je modelový příklad, ne měření z konkrétní stavby. Přijedeme, obejdeme dům, projdeme svody, spád terénu, zpevněné plochy a úroveň soklu a dáme vám protokol s tím, kolik vlhkosti připadá na zdroje venku a kolik zůstává na zdivo. Obchůzka je součást nezávazné prohlídky; měření zdiva a protokol jsou placený průzkum, jeho cenu řekneme dopředu a protokol zůstává vám. Drobné opravy nad zemí uděláme rovnou. Stavíme a sanujeme v Brně, na Brněnsku a na Vyškovsku. Napsat nám můžete i dřív: stačí fotky rohu, kde je vlhko, fotka svodu u paty zdi a věta o tom, jestli se projev po dešti mění. Odpověď je nezávazná a zdarma. Když z obchůzky vyjde, že stačí klempíř a lopata, napíšeme vám to. [+420 608 950 676](tel:+420608950676) [hobza@beeworkers.cz](mailto:hobza@beeworkers.cz) [Nezávazná prohlídka domu](https://beeworkers.cz/index.html#kontakt) --- Strojový převod stránky . Při rozdílu platí HTML verze.