# Hliněná omítka je živá: jaké bakterie v ní žijí a co to znamená pro váš byt > V gramu hliněné omítky žijí tisíce až miliony půdních bakterií. Jaké to jsou, proč v sádře a vápně nejsou, kdy se probudí a co dělají s prostředím v bytě. Zdroj: https://beeworkers.cz/poradna-hlinena-omitka-mikroorganismy.html --- Poradna · Hliněné omítky **Krátká odpověď:** V hliněné omítce žijí bakterie ze země, na stěnách obývaných domů v průměru 120 tisíc na gram. Specificky škodlivé bakteriální druhy v nich vědci nenašli. V suché stěně bakterie jen přežívají, pomnoží se ve vlhku. Ing. Otakar Hobza · Bee Workers s.r.o. · čtení 8 minut - [Kolik bakterií žije v hliněné omítce?](https://beeworkers.cz/poradna-hlinena-omitka-mikroorganismy.html#k1) - [Jaké bakterie v hliněné omítce žijí?](https://beeworkers.cz/poradna-hlinena-omitka-mikroorganismy.html#k2) - [Proč v sádře a vápně mikroby nerostou?](https://beeworkers.cz/poradna-hlinena-omitka-mikroorganismy.html#k3) - [Co hliněná omítka mění v prostředí bytu?](https://beeworkers.cz/poradna-hlinena-omitka-mikroorganismy.html#k4) - [Kdy na hliněné omítce vyroste plíseň?](https://beeworkers.cz/poradna-hlinena-omitka-mikroorganismy.html#k5) 01 ## Kolik bakterií žije v hliněné omítce? Hlína se kope ze země a se zemí si nese i to, co v ní žije. Po omítnutí a vyschnutí to ze stěny nezmizí. Tým z univerzity v Toulouse odebral vzorky ze stěn dvanácti obývaných domů s hliněnými omítkami a stěnami. Pak spočítal, kolik v nich roste bakterií. V gramu materiálu od tisíce do 14 milionů, **v průměru 120 tisíc**. Pro srovnání: gram prachu z kanceláře má podle stejné studie kolem 730 tisíc bakterií, gram prachu pod postelí 1,6 milionu. Stavební písek, ze kterého je z velké části každá omítka, nese podle kontrol německého výrobce hliněných hmot 10 tisíc až milion bakterií na gram. Hliněná stěna má tedy bakterií řádově stejně jako prach, který v bytě utíráte z poličky. Počítají se živé zárodky, které v laboratoři na živné půdě vyrostou v kolonii, značka KTJ. Kultivací se zachytí jen malá část toho, co v materiálu je. Proto vědci vzorky navíc sekvenují a určují druhy podle DNA. 02 ## Jaké bakterie v hliněné omítce žijí? Půdní. Na hliněných stěnách převládají rody Bacillus a Arthrobacter a skupina aktinomycet, kam patří Streptomyces. Stejné bakterie najdete v zahradní hlíně. Bakterie z lidské kůže byly v Toulouse jen na dvou místech ze všech odběrů, přestože v domech lidé bydleli roky. Autoři studie píšou, že ve vzorcích **nenašli žádné specificky škodlivé bakteriální druhy** a jen málo bakterií, které uvolňují endotoxiny. Plísní bylo na suchých stěnách v průměru 180 zárodků na gram, o několik řádů méně než v kancelářském prachu. Část z nich patří k rodům, na které bývají lidé alergičtí. Tyto rody jsou ale v každém interiéru i venku. Česká studie ČVUT zkoumala suché hliněné směsi a došla k témuž. Mikroby v nich jsou běžné druhy s minimálním zdravotním rizikem, dokud omítka nezůstane dlouho mokrá. Bacillus tvoří spory, které snesou sucho. To je nejpravděpodobnější důvod, proč je ho na hliněných stěnách nejvíc. Rozmanitost druhů je nižší než v půdě, ze které hlína pochází. Streptomyces vyrábí geosmin, látku, kterou člověk vnímá jako vůni země po dešti. Lidský nos ji ve vodě pozná už v koncentraci 4 až 10 nanogramů na litr. Když na hliněnou stěnu stříknete rozprašovačem, voní hlínou. Na omítce to přímo nikdo neměřil, ale geosmin je nejpravděpodobnější vysvětlení. 03 ## Proč v sádře a vápně mikroby nerostou? Sádra, vápno i cement se vyrábějí pálením: - sádra při 135 až 180 °C, - vápno kolem 900 °C, - cementový slínek kolem 1 450 °C. Mikroby odumírají už nad 80 °C. Pojivo tedy přijde na stavbu bez živé mikroflóry. Hlína se nepálí, jen suší a mele. Druhý rozdíl je zásaditost. Vápenná štuková omítka a běžná strojní sádrová omítka mají podle bezpečnostních listů výrobců pH 11 až 13,5. Strojní sádrové omítky obsahují vápenný hydrát. Tak zásadité prostředí růst mikrobů potlačuje. Hliněné výrobky jsou mírnější: u jedné zkoušené hlíny naměřili pH 7,8, u hliněné barvy 10. Úplně sterilní ale ani sádra a vápno nejsou. Písek a záměsová voda mikroby nesou. Vápno časem pohlcuje ze vzduchu oxid uhličitý a zásaditost povrchu se ztrácí. Pak se povrch osidluje z prachu jako každý jiný. Rozdíl je v tom, že v hliněné omítce půdní mikroflóra přežívá, v čerstvé vápenné a sádrové omítce ji zásaditost potlačí. Třetí rozdíl se týká lidí s alergií na konzervanty v barvách. Hotové disperzní barvy z kbelíku obsahují konzervanty, nejčastěji isothiazolinony. Na technických listech malířských barev, které používáme, stojí věta „Může vyvolat alergickou reakci“. Hliněná omítka ze suchého pytle konzervant nepotřebuje, protože v suché směsi se nic nekazí. Pozor na hotové hliněné barvy a stěrky z kbelíku: ty ho mít mohou. U jednoho výrobce ho hliněná barva ve verzi listu z roku 2021 měla, ve verzi z roku 2023 už ne. Před nákupem barvy si přečtěte technický nebo bezpečnostní list. Když v něm stojí isothiazolinon, konzervant v barvě je. 04 ## Co hliněná omítka mění v prostředí bytu? Nejbližší přímé srovnání udělali vědci z University of Oregon v roce 2021. Čtyři materiály nechali tři měsíce v obsazené laboratoři. Pak je 39 dní měřili v uzavřených komorách: - sádrokarton s malbou, - masivní dřevo, - betonovou tvárnici, - hliněnou omítku na slámě. **Hliněná omítka měla nejvíc živých bakterií a největší rozmanitost druhů. Těkavé organické látky ze vzduchu v součtu pohlcovala.** Natřený sádrokarton se svými bakteriemi podobal dřevu a betonu. Pokus měl pět vzorků od každého materiálu a zdravotní účinek neměřil. Druhá souvislost je vlhkost. Přehled Arundela a kolegů z roku 1986 shrnul tři hranice relativní vlhkosti: - bakterie a viry přenášené vzduchem přežívají nejhůř při 40 až 70 procentech, - většina plísní neroste pod 60 procenty, - roztočů je nejméně pod 50 procenty. Hliněná omítka tlumí výkyvy vlhkosti: po sprchování nebo vaření vodu ze vzduchu pobere, v suchém zimním vzduchu ji vrací. Podrobnosti a množství vody, které omítka pojme, najdete v článku [kdy ano a kdy ne](https://beeworkers.cz/poradna-hlinena-omitka-kdy-ano-kdy-ne.html). Třetí otázka je otevřená. Studie z amišských farem v USA a z finských domácností našly souvislost mezi bakteriemi v domácím prachu a astmatem. Děti z domů, jejichž prach se složením podobal prachu z farmy, měly astma méně často. Měřil se prach, ne stěny, a jde o souvislost, ne o doložený účinek. Jestli hliněná omítka složení prachu v bytě mění, nikdo nezkoumal. Proto z toho pro zdraví nic neslibujeme. Doložené je, že se v hlíně udrží jiná a pestřejší mikroflóra než na malované stěně. Podle studie z Toulouse mají na mikroflóru stěny větší vliv historie domu, provoz místnosti a vodní škody než sláma v omítce. Hliněná omítka tedy nevyčistí byt, kde teče střecha. V suchém bytě s normálním větráním udrží půdní mikroflóru, kterou jiné omítky nemají. 05 ## Kdy na hliněné omítce vyroste plíseň? V suché stěně bakterie přežívají v nízkém počtu a nerostou. Vědci z Toulouse to ověřili: zkušební tělesa z hlíny ležela tři měsíce v běžném vzduchu a viditelný růst se neobjevil. Jiná tělesa provlhčovala vzlínající voda tři měsíce. Bílý povlak plísně se na povrchu objevil za měsíc. U hlíny se třemi procenty slámy se po šesti týdnech rozrostla černá plíseň, u hlíny bez slámy jen místně. Studie ČVUT dává hranici: riziko roste, když je stěna dlouho ve vzduchu s vlhkostí nad 85 procent. Z toho plynou tři pravidla, podle kterých hliněné omítky děláme: - **Omítka musí po nanesení rychle vyschnout.** Větráme, v zimě temperujeme a neomítáme do zavřené nevytápěné stavby. Podrobně v článku o [schnutí hliněné omítky](https://beeworkers.cz/poradna-hlinena-omitka-schnuti.html). - **Do místností, kde bude omítka schnout pomalu, dáváme jádro bez slámy.** - **Hlínu nepřetíráme disperzní barvou.** Barva uzavře povrch a místo hliněné mikroflóry máte na stěně malbu s konzervanty. Vady, které vzniknou po porušení těchto pravidel, a jejich opravu popisuje článek [vady hliněné omítky](https://beeworkers.cz/poradna-hlinene-omitky-vady.html). ## Časté dotazy ### Je hliněná omítka antibakteriální? Není. Bakterie v ní naopak žijí, jsou to půdní druhy. Antibakteriální jsou jen některé léčivé jíly s redukovaným železem ve vlhké kaši, na suchou omítku se to přenést nedá. ### Jsou bakterie v hliněné omítce nebezpečné? Dvě dostupné studie na to neukazují. Specificky škodlivé bakteriální druhy vědci ve vzorcích ze stěn obývaných domů nenašli. Riziko vzniká jen ve stěně, která zůstane dlouho mokrá. ### Mají sádrové a vápenocementové omítky také bakterie? Vlastní půdní mikroflóru ne. Pojivo se vyrábí pálením a čerstvá omítka je tak zásaditá, že v ní mikroby nerostou. Sterilní ale nejsou: písek a voda mikroby nesou a povrch se časem osidluje z prachu a vzduchu jako každý jiný. ### Může hliněná omítka plesnivět? Jen když zůstane dlouho mokrá: při pomalém schnutí po nanesení, při vodní škodě nebo pod nepropustným nátěrem. Sláma v jádru riziko zvyšuje. Suchá stěna v běžně větraném bytě neplesniví. Do místností, kde omítka schne pomalu, dáváme jádro bez slámy. ### Proč hliněná omítka voní, když ji navlhčím? Nejpravděpodobněji kvůli geosminu. Tuhle látku vyrábějí půdní bakterie Streptomyces, které na hliněných stěnách žijí, a lidský nos ji pozná už v nepatrné koncentraci. Je to stejná vůně jako vůně země po dešti. ## Zdroje Simons a kol., univerzita v Toulouse: RILEM Technical Letters 3 (2019), 140 až 149, a Environmental Microbiome (2020), měření bakterií a plísní na hliněných stěnách 12 obývaných domů. Mhuireach a kol., University of Oregon: Developments in the Built Environment 7 (2021), 100055, srovnání čtyř stavebních materiálů. Ryparová a Sokolová, ČVUT: výskyt plísní na hliněných omítkách podle složení a vlhkosti, 17. 12. 2018. Röhlen, technický ředitel výrobce Claytec: Mikrobielle Aspekte im Lehmbau, 2018 (mikrobiální zatížení hliněných hmot a písku). Arundel a kol.: Environmental Health Perspectives 65 (1986), vlhkost vzduchu a přežívání mikrobů. Hu a kol.: Indoor Air 29 (2019), pH povrchových úprav. Stein a kol.: NEJM 375 (2016) a Kirjavainen a kol.: Nature Medicine 25 (2019), mikroby v domácím prachu a astma u dětí. Williams a Haydel: International Geology Review 52 (2010), antibakteriální jíly. Bezpečnostní listy vápenné štukové a strojní sádrové omítky (pH), technické listy interiérových barev Primalex a hliněných barev Claytec (konzervanty). Geosmin a práh jeho vnímání: Leibniz-Institut für Lebensmittel-Systembiologie, 2024. [Předchozí Vady a jejich oprava](https://beeworkers.cz/poradna-hlinene-omitky-vady.html) [Další Příměsi do štuku](https://beeworkers.cz/poradna-hlinena-omitka-primesi.html) ## Hliněná omítka, která rychle vyschne a zůstane suchá Napište, o jakou místnost jde a co je pod omítkou. Přijedeme na prohlídku podkladu, je nezávazná a zdarma. Na ní řekneme, jaká skladba do místnosti patří a jak dlouho bude schnout, a nabídku dostanete až po ní. Stavíme v Brně, na Brněnsku a na Vyškovsku. [Kontaktovat Bee Workers](https://beeworkers.cz/index.html#kontakt) [Jak účtujeme práci](https://beeworkers.cz/transparentni-stavba.html) --- Strojový převod stránky . Při rozdílu platí HTML verze.