# Mapy pod stropem a v rozích: kondenzace, tepelný most, zatékání

> Skvrna v koutě a pod stropem bývá kondenzace na tepelném mostě. Plíseň roste nad 80 % vlhkosti u povrchu déle než tři dny. Pět zdrojů a jak je rozliší.

Zdroj: https://beeworkers.cz/poradna-mapy-pod-stropem-a-v-rozich.html

---

Poradna · Diagnostika a příčiny

**Krátká odpověď:** Vzlínání dělá souvislý pás od podlahy. Skvrna v koutě u stropu má jiný zdroj a možných je **pět**. Nejčastější je **kondenzace**: voda ze vzduchu v místnosti se sráží na chladném povrchu. Zdroje rozlišíte podle okraje skvrny a podle toho, jestli se mění po dešti.

[**Stáhnout návod *v PDF*** 2 strany A4 k vytištění · 6 kroků s kontrolami k odškrtnutí · PDF, 0,4 MB](https://beeworkers.cz/navody/mapy-pod-stropem-a-v-rozich.pdf)

Ing. Otakar Hobza · Bee Workers s.r.o. · čtení 14 minut

Modelový případ: ložnice v prvním patře, dvě zimy po výměně oken. V koutě u stropu černá plíseň a na stole nabídka na podřezání zdiva. Podřezání se dělá v patě zdi. S vlhkostí tři metry nad ní nemá co dělat.

Vzlínání stoupá od podlahy. Zastaví se ve výšce, kde se odpar z povrchu vyrovná s přísunem vody zdola. Po celé délce zdi dělá souvislý pás. Skvrna nahoře má jiný zdroj a možností je pět:

- kondenzace na tepelném mostě, tedy voda ze vzduchu v místnosti,
- zatékání střechou, okapem nebo svodem,
- netěsný spoj u komína,
- porucha odpadního potrubí,
- zatékání okolo okna.

Přehled všech zdrojů vody ve zdivu je v článku [Vlhká zeď v suterénu](https://beeworkers.cz/poradna-vlhka-zed-v-suterenu.html). Tenhle text bere jen horní část místnosti a končí pořadím, ve kterém to ověřujeme my.

## Proč roste plíseň v koutě pod stropem?

Kout dvou obvodových stěn a styk stěny se stropem odvádějí víc tepla než rovná plocha zdi. Takovému místu se říká tepelný most. Povrch je tam chladnější než ve zbytku pokoje. Klesne-li pod rosný bod vzduchu v místnosti, sráží se na něm voda.

Vody je ve vzduchu víc, než čekáte. Počítejte s domácností čtyř lidí. Ta vypustí do bytu vařením, sprchováním, sušením prádla a dýcháním 8 až 12 litrů vody denně. Bez větrání vystoupí relativní vlhkost vzduchu nad 65 až 75 %.

**Mez, na které začne růst plíseň:** relativní vlhkost u vnitřního povrchu chladného zdiva nad 80 %. Drží-li tam déle než tři dny, roste plíseň, nejčastěji rodů Aspergillus a Penicillium. Rozhoduje vlhkost vzduchu těsně u povrchu, zdivo samo může být suché. Proto plíseň naskočí v koutě a metr od něj je stěna suchá. Je to hygienické riziko.

**Poznávací znaky:**

- Okraj skvrny je neostrý a rozplývá se do plochy.
- Skvrna se drží v koutě nebo ve vodorovném pásu pod stropem.
- Přidává se černá nebo tmavě zelená plíseň.
- Nejhorší je v mrazech. Po vytopení a vyvětrání ustoupí.
- Po otření dosucha se během hodin vrátí, i když venku nepršelo.

**Co udělat hned a zadarmo:**

- Odsuňte nábytek od stěny na dlaň. Za skříní se vzduch nehýbe a povrch je tam nejchladnější.
- Přestaňte v místnosti sušit prádlo.
- Větrejte krátce a naplno místo trvale pootevřeného okna.

Kontrola: otřete skvrnu dosucha a sledujte ji. Zmizí-li a vrací se jen při zavřeném režimu, je příčina ve vzduchu.

Měření místo dojmu: změřte teplotu vzduchu, relativní vlhkost a povrchovou teplotu nejchladnějšího místa. Rosný bod z toho spočítá [kalkulačka rosného bodu na Domeum](https://domeum.app/kalkulacky/rosny-bod). Ukáže, o kolik stupňů povrch chybí.

Které detaily domu takhle ochlazují povrch, vypisuje článek [tepelné mosty po zateplení](https://beeworkers.cz/poradna-tepelne-mosty.html). Jestli jde o vodu ze vzduchu, nebo z konstrukce, rozhodne fóliová zkouška. Postup a čtení výsledku je v článku [Vzlínání, nebo kondenzace](https://beeworkers.cz/poradna-vzlinani-nebo-kondenzace.html).

## Proč se plíseň v koutě objevila až po výměně oken?

Ve starém domě kondenzaci v koutě nejčastěji spustí výměna oken. Netěsnými okny se vzduch v místnosti vyměnil 0,8krát až 1,5krát za hodinu. Nikdo na to nemusel myslet. Po osazení těsných oken a utěsnění spár klesne nekontrolovaná výměna pod 0,1 až 0,2 za hodinu. Hygienické minimum podle ČSN EN 16798-1 je 0,5 výměny za hodinu.

Voda z provozu domácnosti přitom nikam nezmizela. Zůstává v místnosti a sráží se na nejchladnějším povrchu. Proto plíseň naskočí zimu nebo dvě po výměně oken. Předtím tam desítky let nebyla. Mechanismus rozebírá článek [Vlhkost po výměně oken](https://beeworkers.cz/poradna-vlhkost-po-vymene-oken.html).

ČSN P 73 0610 vede mezi nepřímými metodami sanace dvě řešení: větrání a zvýšení vnitřní povrchové teploty konstrukce tepelnou izolací. Kde se nedá větrat oknem pravidelně, montujeme řízené větrání s rekuperací. Buď decentralizované jednotky přes jádrový vrt v obvodové stěně, nebo centrální rozvod nevyužitým komínovým průduchem. Průduch šetří podhledy, které by jinak schovávaly potrubí. Kdy stačí změnit režim větrání bez montáže, rozebírá článek [Kdy stačí změnit větrání](https://beeworkers.cz/poradna-kdy-staci-zmenit-vetrani.html).

## Jak poznám zatékání střechou, okapem nebo svodem?

Voda ze střechy nateče do konstrukce nahoře a stéká po ní, než se objeví na povrchu. Místo skvrny proto nemusí ležet pod místem netěsnosti.

Déšť zatěžuje zeď periodicky. Spouštěčem bývá porucha klempířských prvků nebo špatný spád chodníků kolem domu. Spraví to oprava odvodnění. Zásah do zdiva příčinu neřeší.

**Poznávací znaky:**

- Okraj skvrny je ostrý a tmavší než střed. Sůl a nečistoty se ukládají na hranici vysychání.
- Skvrna se po dešti mění a mezi dešti bledne.
- Je nejvýraznější při dešti s větrem z jedné strany. Hledejte na té straně.

**Potvrzení za deště:**

- Jděte na půdu s baterkou. Choďte jen po pevné podlaze. Po vazníku ani po izolaci mezi trámy se nechodí.
- Na střechu ani na žebřík za deště a na náledí nelezte.
- Sledujte spodní stranu bednění, komínové těleso a okolí prostupů. Mokré stopy na dřevě a světlé mapy na vatě jsou vidět dřív než na omítce dole.
- Za sucha hledejte zaschlé mapy a rezavé podtékání.

**Co udělat hned a zadarmo:**

- Zkontrolujte ze země, jestli svod odvádí vodu dál od domu a ne na zeď. Přeteklý žlab u zdi a rozbité koleno svodu namáčejí stěnu po celou dobu deště.
- Vyčistěte žlab tam, kam dosáhnete z pevného postavení. Žlab výš než nad přízemím čistí někdo s jištěním, ne vy ze štaflí opřených o okap.
- Vyfoťte stav před čištěním a po dalším dešti. Z fotek poznáte, jestli se něco změnilo.

## Jak poznám, že zatéká u komína?

Komín prochází střešní rovinou. Spoj mezi zdivem komína a krytinou je místo, kde se dvě konstrukce hýbou proti sobě. Oplechování, lišta a tmel tam stárnou rychleji než krytina.

**Poznávací znaky:**

- Skvrna leží u komínového tělesa nebo na stropě vedle něj a po dešti se mění.
- Objeví se i v místnosti, kde se netopí, a přibývá po tání sněhu.
- Bílé výkvěty na zdivu komína a omítka odloupnutá v plátech znamenají, že voda teče dovnitř delší dobu.

Druhá možnost u vytápěných komínů je kondenzace spalin uvnitř průduchu. Skvrna je pak hnědá, mastná a zapáchá po kouři. Objeví se v topné sezoně bez vazby na déšť. Vlhkost přichází z provozu spotřebiče.

**Co udělat hned a zadarmo:** prohlédněte komín z půdy a z ulice dalekohledem nebo přiblížením na telefonu. Popraskaná korunka, chybějící tmel u oplechování nebo pokleslá lišta jsou vidět bez lezení na střechu.

**Další krok už něco stojí:** na komín s připojeným spotřebičem si při čištění a kontrole nechte vystavit písemnou zprávu. Popisuje stav tělesa a průduchu. S ní se dá dál pracovat.

## Jak poznám prasklé nebo ucpané odpadní potrubí?

Odpadní stoupačka vede svisle šachtou, někdy hned vedle rohu místnosti. Prasklina v potrubí nebo ucpávka tlačí vodu spojem ven. Zeď pak vlhne v místě, které s obvodovou stěnou nesouvisí.

V bytovém domě bývá stoupačka společnou částí domu. Pak ji řeší společenství vlastníků, ne majitel bytu sám. Co je společná část, určuje prohlášení vlastníka a stanovy vašeho domu. Prvním krokem je proto dotaz na výbor nebo na správce, až potom objednávka řemeslníka.

**Poznávací znaky:**

- Skvrna je svislý pruh podél šachty nebo se drží kolem jednoho místa ve zdi.
- Na déšť ani na roční období nereaguje.
- Objevuje se nárazově po sprchování nebo po pračce v patře nad vámi a mezitím bledne.
- Zápach a skvrna na vnitřní nosné stěně tomu odpovídají také.

**Potvrzení:**

- Zavřete všechny výtoky v bytě. Hodinu nic nepouštějte a odečtěte vodoměr předtím a potom. Pohyb číselníku znamená únik na tlakovém rozvodu.
- Vodoměr vadu odpadu neodhalí. Požádejte souseda nad vámi, ať den nepouští pračku, a sledujte, jestli skvrna přestane růst.
- Otevřete revizní dvířka šachty a posviťte si dovnitř. Mokrá izolace potrubí, vápenné stopy na stěně šachty a rez na objímkách ukážou místo dřív, než se bude bourat.
- Vyfoťte to. Fotka ze šachty je zadání pro instalatéra, nemusíte nic popisovat slovy.

## Jak poznám zatékání okolo okna?

Okno má tři místa, kudy jde voda dovnitř:

- spára mezi rámem a zdivem,
- spoj vnějšího parapetu s rámem,
- boční ukončení parapetu v ostění.

**Poznávací znaky:**

- Skvrna začíná v horním rohu ostění nebo pod parapetem a šíří se od okna do plochy.
- Mění se po dešti hnaném větrem. Při svislém dešti bez větru zůstává stejná.
- Odchlípnutý nebo krátký boční okraj vnějšího parapetu vede vodu rovnou do ostění.

Druhá možnost je opět kondenzace. Pozná se na skle: sedá-li voda v mrazech na vnitřní straně skla a na rámu a stéká na parapet, zdrojem je vzduch v místnosti.

**Co udělat hned a zadarmo:** za deště s větrem si okno prohlédněte zvenku. Voda z parapetu má odtékat dopředu, ne za jeho boční okraj do ostění. Zevnitř přejeďte prstem spáru mezi rámem a ostěním. Je-li tam za deště vlhko a mimo déšť sucho, je příčina venku.

## Podle čeho skvrny rozlišit? Tabulka znaků

**Znaky z naší praxe na starých domech v Brně a na Vyškovsku. ČSN P 73 0610 je nestanovuje, jistotu dává až měření a odkrytí konstrukce.**

| Co vidíte | Co za tím stojí | Co s tím hned |
| --- | --- | --- |
| Neostrý okraj rozplývající se do plochy, kout nebo pás pod stropem, černá plíseň. | Kondenzace na tepelném mostě. | Odsunout nábytek od stěny, přestat sušit prádlo, větrat krátce a naplno. |
| Ostrý okraj s tmavším lemem, mění se po dešti a mezi dešti bledne. | Zatékání střechou, okapem nebo svodem. | Zkontrolovat žlab a svod ze země, projít půdu za deště. |
| Skvrna u komínového tělesa, mění se po dešti a po tání sněhu. | Netěsný spoj komína s krytinou. | Prohlédnout korunku a oplechování z půdy a ze země dalekohledem. |
| Hnědá mastná skvrna na komíně, zápach po kouři, v topné sezoně bez vazby na déšť. | Kondenzát spalin uvnitř průduchu. | Vyžádat si při čištění písemnou zprávu o stavu průduchu. |
| Svislý pruh podél šachty, bez vazby na počasí, nárazově po provozu vody v patře nad vámi. | Porucha odpadního potrubí. | Odečíst vodoměr při zavřených výtocích, otevřít revizní dvířka a posvítit dovnitř. |
| Skvrna od horního rohu ostění nebo pod parapetem, nejhorší při dešti s větrem. | Netěsná spára rámu nebo krátký boční okraj parapetu. | Prohlédnout okno zvenku za deště s větrem, přejet prstem spáru zevnitř. |

## Jak to ověřujeme my

Pořadí je vždycky stejné. První dva kroky si uděláte sami.

### 1. Záznam počasí

Sledujte skvrnu týden. Zapisujte s datem, kdy pršelo, kdy mrzlo a kdy se skvrna zvětšila. Bez záznamu se hádá, se záznamem se vybírá.

### 2. Okraj a umístění

Ostrý okraj s tmavším lemem patří k vodě, která do konstrukce natekla. Neostrý přechod do plochy patří k vodě sražené ze vzduchu. Kout a pás po celé délce chladné stěny odpovídají povrchové teplotě. Ohraničená skvrna odpovídá jednomu místu netěsnosti. Tohle rozlišení je z praxe, norma je nestanovuje.

### 3. Povrchová teplota a klima

Termokamerou najdeme chladná místa a tepelné mosty. K tomu změříme teplotu a relativní vlhkost vzduchu. ČSN P 73 0610 dělí klima interiéru podle relativní vlhkosti:

- suché pod 50 %,
- normální 50 až 60 %,
- vlhké 60 až 75 %,
- mokré nad 75 %.

Termokamera sama důkaz není. Norma ji vede mezi nákladnějšími způsoby zjišťování vlhkosti a žádá porovnat výsledek se vzorkem. Co z ní vyčteme a co ne, je v článku [Co ukáže termovize](https://beeworkers.cz/poradna-co-ukaze-termovize.html).

### 4. Měření vlhkosti zdiva

Kde je podezření na vodu z konstrukce, změříme vlhkost do hloubky zdiva mikrovlnným vlhkoměrem bez vrtání. U kondenzace je povrch mokrý a jádro suché. U zatékání je mokré obojí, a to jen v jednom místě.

Na údaj mikrovlnného vlhkoměru má největší vliv vrstva u povrchu. Povrch od jádra zdi odliší sondy s různým dosahem, jak uvádí výrobce přístrojů. Vzorek z hloubky 100 až 150 mm bereme tam, kde to nestačí, a tam, kde číslo jde do stupně podle normy.

### 5. Protokol

Protokol obsahuje:

- body měření a odběru v půdorysu,
- naměřené hodnoty,
- zařazení klimatu místnosti,
- pojmenovanou příčinu,
- doporučený rozsah opravy.

Podle normy z protokolu vychází projekt a teprve z projektu práce. Průzkum je u nás placená služba. Protokol zůstává vám, i když opravu zadáte jinam.

U stropů nad vlhkou nebo studenou stěnou se díváme i na zhlaví trámů zazděná v obvodové zdi. Co se v těch kapsách děje, rozebírá článek [Zhlaví trámů ve vlhkém zdivu](https://beeworkers.cz/poradna-zhlavi-tramu-ve-vlhkem-zdivu.html). Ostatní díly sekce jsou v [Poradně sanace starých budov](https://beeworkers.cz/poradna-sanace.html).

## Kdy nás nevolat

Skvrna ve vytápěné místnosti, která se po změně větrání a odsunutí nábytku přestane vracet, žádnou opravu zdiva nevyžaduje. Ze všech příčin je to nejčastější případ. Stojí vás přestavění skříně.

Nátěr proti plísni odstraní porost, příčinu ne. Dokud povrch klesá pod rosný bod, plíseň se vrátí. Nepropustná barva na vlhkou zeď to zhorší, protože vodě zavře cestu ven. Nátěr má smysl až potom, co se zvedne povrchová teplota nebo klesne vlhkost vzduchu.

Když vyjde zatékání střechou, netěsné oplechování komína nebo vada odpadu, je na řadě pokrývač, kominík nebo instalatér. Sanace zdiva to neřeší. Říkáme to i tehdy, když z toho pro nás zakázka není. Sanovaná zeď pod trvalým únikem vody je zaplacená práce, která se do roka rozpadne.

## Časté dotazy

### Může vzlínání dojít až pod strop?

Ne tak, aby udělalo skvrnu v koutě. U starého zdiva vystoupá i metry vysoko, ale vždycky jako souvislý pás po celé délce zdi. Ohraničená skvrna u stropu má jiný zdroj.

### Jak poznám zatékání okolo komína od kondenzace spalin uvnitř?

Podle vazby na počasí a podle vzhledu. Zatékání se mění po dešti a po tání sněhu, skvrna je světlá s ostrým lemem. Kondenzát spalin přichází v topné sezoně bez vazby na déšť, skvrna je hnědá, mastná a zapáchá po kouři. První řeší oplechování a spoj s krytinou, druhé vložkování a spotřebič.

### Pomůže nátěr proti plísni?

Odstraní porost, příčinu ne. Zůstane-li povrch pod rosným bodem, plíseň se vrátí. Nátěr má smysl až po tom, co se povrchová teplota zvedne nebo klesne vlhkost vzduchu.

## Zdroje

ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb, Sanace vlhkého zdiva, Základní ustanovení, vydání 11/2000 (kondenzovaná voda v předmětu normy, klima interiéru, větrání a zvýšení vnitřní povrchové teploty mezi nepřímými metodami, hloubka odběru a sušení vzorku, postavení termovize mezi metodami, obsah protokolu); písmeno P označuje předběžnou normu.

Výměna vzduchu před rekonstrukcí a po ní, hygienické minimum podle ČSN EN 16798-1, produkce vodní páry domácnosti, meze relativní vlhkosti pro růst plísní a jejich rody, periodické zatížení zdi srážkovou vodou: odborné publikace k sanaci starých budov a směrnice WTA. Znaky v tabulce a pořadí ověřování jsou postup z naší praxe. Ložnice v úvodu je modelový příklad, ne měření z konkrétní stavby.

Vliv vrstvy u povrchu na údaj mikrovlnného vlhkoměru: Orr, S. A. a kol.: Moisture monitoring of stone masonry: A comparison of microwave and radar on a granite wall and a sandstone tower, Journal of Cultural Heritage (2019); Camuffo, D., Bertolin, C.: Towards standardisation of moisture content measurement in cultural heritage materials, e-Preservation Science 9 (2012).

Rozlišení povrchu a jádra zdi sondami s různým dosahem: technická dokumentace výrobce mikrovlnných vlhkoměrů hf sensor GmbH: tabulka sond, návod MOIST 350 B (2014), datový list sondy MOIST S.

Máte skvrnu u stropu nebo plíseň v koutě a jste v Brně, na Brněnsku nebo na Vyškovsku? Přijedeme, termokamerou změříme povrchové teploty, k tomu klima místnosti a tam, kde je podezření na vodu z konstrukce, vlhkost zdiva mikrovlnným vlhkoměrem bez vrtání. Dostanete protokol s pojmenovanou příčinou a rozsahem opravy; z něj teprve vzniká nabídka. Průzkum je placený, jeho cenu řekneme dopředu a protokol zůstává vám.

Napsat nám můžete i dřív: kde přesně skvrna je, jak vypadá její okraj a jak se chová po dešti a v mrazu, k tomu fotky včetně půdy. Odpověď je nezávazná a zdarma. Příčinu ani rozsah z fotek na dálku neurčíme, měření nenahradí.

[+420 608 950 676](tel:+420608950676) [hobza@beeworkers.cz](mailto:hobza@beeworkers.cz)

[Nezávazná prohlídka domu](https://beeworkers.cz/index.html#kontakt)

---

Strojový převod stránky <https://beeworkers.cz/poradna-mapy-pod-stropem-a-v-rozich.html>. Při rozdílu platí HTML verze.
