# Opadává omítka u podlahy a na zdi je bílý povlak

> Bílý výkvět solí rozpojí omítku zevnitř. Krystalizační tlak v pórech je 10 až 100 MPa, vápenná malta snese 0,2 až 1,0 MPa. Co změřit a jak zeď opravíme.

Zdroj: https://beeworkers.cz/poradna-opadava-omitka-a-bily-povlak.html

---

Poradna · Příčiny

**Krátká odpověď:** Bílý suchý povlak, který se setře na prášek, je **výkvět solí**, tedy sůl vykrystalizovaná na povrchu. Sůl krystalizuje i v pórech omítky a rozpojí ji zevnitř, proto odpadne i nová omítka. Povlak setřete nasucho, vodou ho nemyjte. Které soli ve zdi jsou, určí laboratoř ze vzorku, který odebereme.

[**Stáhnout návod *v PDF*** 2 strany A4 k vytištění · 6 kroků s kontrolami k odškrtnutí · PDF, 0,4 MB](https://beeworkers.cz/navody/opadava-omitka-a-bily-povlak.pdf)

Ing. Otakar Hobza · Bee Workers s.r.o. · čtení 13 minut

Modelová situace: přízemí domu z konce 19. století, obývací pokoj. Omítku u podlahy někdo před dvěma lety přeomítl. Dnes je v pásu nad podlahou znovu dutá. Pod odklepnutým plátem je zdivo na dotek pevné. Rub plátu pokrývá bílý nálet.

Omítkář chybu neudělal. Ze zdiva přichází do omítky voda a nese rozpuštěné soli. Voda odejde jako pára, sůl zůstane. V pórech omítky vykrystalizuje a rozpojí ji zevnitř. Na tom, jak pečlivě byla omítka nanesená, nezáleží.

Článek řeší jen pás u podlahy a bílý povlak na něm. Všechny zdroje vody ve zdivu probírá článek [Vlhká zeď v suterénu](https://beeworkers.cz/poradna-vlhka-zed-v-suterenu.html).

## Je bílý povlak na zdi sůl, plíseň, nebo vlhkost?

Lidé, kteří nám píšou, říkají všem třem věcem plíseň. Rozdíl poznáte okem a prstem, bez přístroje.

**Výkvět solí.** Je bílý až nažloutlý, suchý a kyprý. Tvoří jehličky, chomáčky nebo souvislý bělavý nálet. Když ho setřete nasucho, zůstane vám na ruce prášek. Omítka pod ním bývá zvětralá a drolí se. Nejvíc výkvětu přibývá v topné sezoně, protože zeď tehdy odpařuje vodu rychleji.

**Plíseň.** Bývá černá, tmavě zelená, šedá, někdy růžová. Na dotek je vlhká a při setření se rozmaže. Roste na nejchladnějších místech:

- v koutě, kde se potkají dvě obvodové stěny,
- za skříní přistavěnou ke zdi,
- u ostění oken.

Vodu jí dává vzduch v místnosti, ne zdivo. Plíseň začne růst, když je u chladného povrchu relativní vlhkost vzduchu nad 80 %. Ta vlhkost se tam musí držet déle než tři dny. Jak oba případy rozlišit, rozebírá článek [Vzlínání, nebo kondenzace](https://beeworkers.cz/poradna-vzlinani-nebo-kondenzace.html).

**Vlhkost zdiva.** Není vidět. Povrch omítky může být suchý a zdivo hlouběji pod ním vlhké. Odhadem to neurčíte, vlhkost se musí změřit. Čím a s jakou chybou se měří, rozebírá článek [Měření vlhkosti zdiva](https://beeworkers.cz/poradna-mereni-vlhkosti-zdiva.html).

Častá chyba ze záměny je protiplísňový nátěr na výkvětu solí. Nátěr sůl nezastaví. Plát omítky se později uvolní i s ním.

## Proč omítka odpadává v celých plátech?

Sůl se do omítky dostane rozpuštěná ve vodě. Na povrchu se voda odpaří, sůl zůstane. V místě odparu roztok houstne. Když překročí mez rozpustnosti, sůl vykrystalizuje.

Krystal roste uvnitř póru a tlačí na jeho stěny. Tomu tlaku se říká krystalizační tlak. V nejjemnějších pórech, mikropórech, dosahuje **10 až 100 MPa**.

Historická vápenná malta unese v tahu za ohybu 0,2 až 1,0 MPa. Historická cihla unese 1,5 až 3,0 MPa. Tlak krystalu je tedy řádově vyšší, než materiál vydrží. Malta i cihla se postupně roztrhají a rozpadnou na prach.

Proto se omítka odděluje v plátech. Uvolní se v rovině, kde přilnula k podkladu. Tlak totiž působí uvnitř vrstvy, ne na jejím povrchu.

Kolísání vlhkosti škodí víc než trvalá vlhkost. Síran sodný přechází mezi bezvodou a desetivodnou formou. Objem pevné fáze přitom naroste o víc než 300 %. Každé vyschnutí a nové navlhnutí ten cyklus zopakuje. Zeď, která střídavě schne a mokne, proto dopadne hůř než zeď rovnoměrně vlhká.

## Proč cementová omítka poruchu zrychlí?

Cementová malta na zasolené staré zdi přidá druhý problém. Sírany ze zdi reagují s cementovým kamenem, tedy se ztvrdlým cementem. Vzniká ettringit, v chladném prostředí thaumasit. Oba zvětšují objem a cementovou maltu zevnitř rozloží. Omítka se pak rozpadá kvůli soli v pórech i kvůli rozkladu vlastního pojiva.

Cement k historickému zdivu nesedí ani tuhostí. Tuhost vyjadřuje modul pružnosti. Vyzrálý portlandský cement ho má zhruba 20 až 35 GPa. Historické zdivo má 1 až 5 GPa. Tvrdá vrstva na měkkém podkladu soustředí napětí z deformací a ze změn teploty na rozhraní obou materiálů. Pak odlamuje lícové cihly i kámen.

Cement navíc brzdí odpar vodní páry. Jeho faktor difuzního odporu je zhruba 30 až 50. Vlhkost, která nemůže ven, cementová vrstva vytlačí do vyšších částí stavby.

Na takových zdech proto pracujeme s vápennými pojivy. Přírodně hydraulické vápno vybíráme podle ČSN EN 459-1. Má třídy NHL 2, NHL 3,5 a NHL 5. Toto vápno má nízký modul pružnosti a drží na historickém zdivu. Neobsahuje rozpustné soli, které by se do zdi přidaly. Na interiér v suchém prostředí stačí vzdušné vápno CL 90-S.

## Proč je porucha v pásu zrovna u podlahy?

Voda ve zdi stoupá tenkými póry, kapilárami. Tomu se říká vzlínání. Zároveň se voda z povrchu zdi odpařuje. Vzlínání se zastaví ve výšce, kde odpar odebere tolik vody, kolik zdola přitéká. V téhle zóně voda zeď opouští. Rozpuštěné soli se neodpaří a zůstanou tam.

Proto je pás vodorovný a drží se zhruba v jedné výšce po celé délce zdi. Jeho horní okraj je hranice, kde zeď vysychá. Nad ní bývá omítka soudržná. Pod ní je zdivo vlhké, ale často bez výkvětu, protože tam voda ještě neodchází.

Nepropustná vrstva tu hranici posune. Vodě zavřou cestu ven tyto materiály:

- keramický sokl,
- disperzní nátěr,
- cementová omítka,
- vinyl dotažený ke zdi.

Pás se pak objeví těsně nad okrajem uzavřené plochy. Na starých domech je to častá příčina poruchy, která přišla krátce po rekonstrukci.

Které soli ve zdi jsou, se liší dům od domu i zeď od zdi. Záleží na tom, co se u zdi dělo:

- dusičnany zůstávají po chlévech, žumpách a hnojištích,
- chloridy pocházejí z posypové soli u chodníku,
- sírany pocházejí ze zdiva a z malty.

Proto každou sůl posuzujeme zvlášť a vzorky bereme z víc míst. Jak se soli ze zdiva dostávají ven, rozebírá článek [Soli ve zdivu](https://beeworkers.cz/poradna-soli-ve-zdivu.html).

## Co si můžete ověřit sami a zadarmo?

Pět věcí zjistíte sami za jeden večer. Potřebujete jen metr.

**1. Výška pásu.** Na třech místech téže zdi změřte vzdálenost od podlahy k horní hranici poruchy. Hodnoty si zapište s datem. Za měsíc měření zopakujte na stejných místech. Když pás roste, vody přibývá. Když výška stojí, stav je ustálený.

**2. Prst a hadr.** Přejeďte po povlaku prstem nebo suchým hadrem. Prášek na ruce znamená sůl, šmouha plíseň. Zkoušejte na suchém povrchu, ne hned po výmalbě nebo po mytí.

**3. Povlak setřený nasucho.** Setřete povlak kartáčem a plochu pak nechte být. Vodou ji nemyjte. Voda sůl rozpustí a zatáhne ji zpátky do zdiva. Plochu vyfoťte s metrem přiloženým ke zdi. Datum setření si zapište.

Vrátí-li se povlak do několika týdnů, voda do zdi pořád přitéká. Zapište si i datum návratu. Nevrátí-li se ani přes topnou sezonu, šlo o jednorázové zasolení a zeď vysychá.

**4. Zeď zvenku na stejném místě.** Obejděte dům a zkontrolujte u téže zdi tyto věci:

- jestli terén venku neleží výš než podlaha uvnitř,
- kam ústí okapový svod,
- jestli se terén svažuje od domu,
- jestli při dešti odstřikuje voda z dlažby na sokl.

Vyfoťte si to za deště.

**5. Uzavřené plochy.** Najděte, kde končí keramický sokl, nepropustný nátěr nebo cementová omítka. Zkontrolujte, jestli ve stejné výšce nesedí hranice poruchy.

Výsledky nám pošlete s fotkami zevnitř i zvenku. Podle nich víme, kde měřit a kde odebrat vzorky, ještě než přijedeme.

## Co se měří, jaké vzorky se berou a co z nich vyjde?

Dvě věci sami neurčíte. První je, kolik vody je ve zdivu. Druhá je, které soli v něm jsou a v jakém množství. Povrchový přístroj přiložený na omítku nezjistí ani jedno. Vlhkost se měří do hloubky zdiva. Soli určí jen laboratoř z odebraného vzorku.

**Hloubky odběru a požadavek na dva vzorky nad sebou podle ČSN P 73 0610; laboratorní postupy podle podkladů v bloku Zdroje.**

| Co se zjišťuje | Odkud se vzorek bere | Jak se vyhodnotí |
| --- | --- | --- |
| Vlhkost zdiva pro stupeň podle normy | Jádrový vrt bez vodního výplachu z hloubky 100 až 150 mm pod lícem otlučené zdi. | Vážení za vlhka, sušení při 105 °C do ustálené hmotnosti, vážení znovu. Výsledek je hmotnostní vlhkost a stupeň podle normy. |
| Soli ve zdivu | Hloubka do 20 mm pod povrchem, přednostně malta z ložných a styčných spár, nejméně dva vzorky nad sebou. | Iontová kapalinová chromatografie nebo spektrofotometrie. Chloridy, dusičnany a sírany se stanovují a posuzují zvlášť. |

Mělčí vzorek na vlhkost nemá cenu. Výsledek ovlivní okolní prostředí, tedy kondenzace, vysychání a déšť hnaný větrem. Takové číslo se s klasifikací v normě porovnat nedá.

Norma dělí hmotnostní vlhkost zdiva do pěti stupňů:

- velmi nízká, pod 3 %,
- nízká, 3 až 5 %,
- zvýšená, 5 až 7,5 %,
- vysoká, 7,5 až 10 %,
- velmi vysoká, nad 10 %.

Zasolení dělí ČSN P 73 0610 do čtyř stupňů. **Každá sůl se posuzuje samostatně.**

**Klasifikace podle ČSN P 73 0610, příloha B (informativní). Sírany mají hranice řádově vyšší, chloridy nižší.**

| Stupeň zasolení | Dusičnany v mg na gram vzorku |
| --- | --- |
| nízký | pod 1,0 |
| zvýšený | 1,0 až 2,5 |
| vysoký | 2,5 až 5,0 |
| velmi vysoký | nad 5,0 |

Jedno souhrnné číslo „zasolení“ proto nic neříká. Protokol, který neuvádí chloridy, dusičnany a sírany zvlášť, pro volbu opatření nepoužijete. Vytkněte to ještě před zaplacením.

Stupeň zasolení mění dvě položky v rozpočtu:

- Při vysokém zasolení přijde pod sanační jádrovou omítku ještě podkladní pórovitá vrstva. Do ní se soli ukládají.
- Mění se jakost oceli u mechanické clony, tedy plechů vložených do proříznuté ložné spáry. Do zasoleného zdiva patří plechy z oceli 1.4571 legované molybdenem. Jinak se používá ocel 1.4016.

Sanační systém má navíc vlastní mez zasolení v technickém listu výrobce. Ta klasifikaci podle normy nenahrazuje. Platí obě.

## Jak průzkum a opravu zdi děláme my?

ČSN P 73 0610 dává pořadí: průzkum, protokol, projekt, práce. Tohle pořadí držíme. Nabídku na sanaci píšeme z protokolu o průzkumu, ne z fotky a z metru zdi.

### 1. Prohlídka a pasport poruch

Zjistíme, co se u zdi dělo:

- původní účel stavby,
- změny výšky terénu,
- pozdější úpravy,
- svody,
- uzavřené plochy.

Zapíšeme, kde přesně porucha je a jak vysoko sahá. Tomu zápisu se říká pasport poruch.

### 2. Měření a odběr vzorků

Vlhkost zdiva měříme mikrovlnným vlhkoměrem bez vrtání. Měříme ve svislém profilu, tedy v několika výškách nad sebou. Na soli bereme maltu ze spár z hloubky do 20 mm. Odebíráme nejméně dva vzorky nad sebou.

Kde se vlhkost zařazuje do stupně podle normy, bereme i kontrolní vzorek z hloubky 100 až 150 mm. Body měření a odběru zakreslíme do plánu. Za dva roky pak měříme na tomtéž místě.

U zdiva je průzkum placený a končí protokolem. Cenu průzkumu řekneme dopředu, ještě než začneme měřit. Prohlídka a odpověď na dotaz placené nejsou.

### 3. Protokol

Norma po protokolu chce mimo jiné tyto části:

- popis příčin vlhnutí a zasolení,
- hodnocení laboratorních rozborů,
- zakreslená místa odběru,
- doporučený rozsah sanace.

Protokol je váš dokument. Můžete s ním jít i jinam a dát si ho ocenit u kohokoli.

### 4. Práce v pořadí, které drží

Nejdřív zastavíme přísun vody, pak opravíme povrch. Když voda vzlíná, přijde na řadu clona, tedy dodatečná vodorovná izolace ve zdi. Podřezání a injektáž porovnává článek [Podřezání, nebo injektáž](https://beeworkers.cz/poradna-podrezani-nebo-injektaz.html). Kdy stačí přeomítnout a kdy ne, rozebírá článek [Stačí přeomítnout, nebo sanovat](https://beeworkers.cz/poradna-staci-preomitnout-nebo-sanovat.html). Jak u nás probíhá celá zakázka, popisuje stránka [sanace starých domů](https://beeworkers.cz/sanace-starych-domu-brno.html#postup).

### 5. Doklad po dvou letech

Poprvé kontrolně měříme po 12 měsících. Podruhé měříme po 24 měsících, vždy ve stejných bodech a stejnou metodou. Pro stupeň účinnosti sanace bereme i kontrolní vzorek. Stupeň účinnosti zavádí norma a ukazuje, jak sanace zabrala. Za dva roky nemá klesnout pod 50 %. Norma vede kontrolní měření jako smluvní. U nás je v nabídce.

## Co sanační omítka umí a co ne?

Sanační omítka má hodně velkých pórů, makropórů, větších než 0,1 mm. Je vodoodpudivá v celém objemu, odborně hydrofobizovaná. Voda do ní proto vstupuje jen jako pára. Soli krystalizují uvnitř vrstvy ve velkých pórech a na jejich stěny tam netlačí. Povrch omítky zůstane suchý a bez výkvětů.

Sanační omítka ale není clona. ČSN P 73 0610 ji řadí mezi doplňková nepřímá opatření. Podle normy zdroj vlhnutí neodstraňuje a zdivo nevysušuje. Povrch upravuje jen dočasně.

Když do zdi voda dál přitéká, zaplní se póry omítky solemi během 3 až 5 let. Pak se omítka odtrhne v celé ploše. Co od ní čekat, rozebírá článek [Sanační omítka: co umí a co neřeší](https://beeworkers.cz/poradna-sanacni-omitka-co-umi.html).

Když sanační omítku děláme, děláme celý systém:

- Starou omítku otlučeme nejméně 80 cm nad změřenou hranicí zavlhčení.
- Spáry proškrábneme do hloubky 15 až 20 mm.
- Podhoz naneseme jen síťovitě, zhruba na polovinu plochy.
- Jádrovou sanační omítku naneseme v tloušťce nejméně 20 mm.
- Při vysokém zasolení pod ni dáme ještě podkladní pórovitou vrstvu.
- Na závěr natřeme silikátovou nebo vápennou barvou.

Nepropustná barva na závěr celý systém vyřadí.

## Kdy se do zdi nesahá?

**Povlak se po setření nevrátí.** Pak šlo o jednorázové zasolení po příčině, která už skončila. Takovou příčinou bývá:

- opravená netěsnost,
- zatečení,
- stavební vlhkost z novější přizdívky.

Stačí ometení, oprava omítky a čas.

**Voda přichází zvenku.** Příčinou je spád terénu, svod nebo okapový chodník. Opatření venku bývají řádově levnější než zásah do zdiva. Proto je děláme první a výsledek rok sledujeme. Clona v ložné spáře na vodu, která přitéká nad její úrovní, nemá vliv.

**Skvrna má svislý tvar u jednoho místa.** To ukazuje na rozvod nebo odpad. Řeší to instalatér, ne sanace.

**Sklep bez pobytu osob, kde se nic nerozpadá.** Vlhké zdivo je tam výchozí stav. Tři takové případy rozebírá článek [Kdy se sklep sanovat nemá](https://beeworkers.cz/poradna-kdy-se-sklep-sanovat-nema.html). Co se v takových případech prodá navíc, počítá článek [Kolik stojí zbytečná sanace](https://beeworkers.cz/poradna-zbytecna-sanace-cena.html).

Na sanaci zdiva to naopak vypadá, když platí tohle:

- pás je vodorovný po celé délce zdi,
- povlak se po setření vrací,
- vlhkost z hloubky zdiva vychází ve stupni zvýšená nebo výš,
- rozbor ukáže vysoký stupeň zasolení aspoň u jedné soli.

Pak se řeší clona a až po ní povrch.

## Časté dotazy

### Jak poznám výkvět solí od plísně bez přístroje?

Prstem a hadrem. Výkvět je suchý a kyprý. Po setření zůstane na ruce bílý prášek a na omítce světlá stopa. Plíseň je barevná a na dotek vlhká. Při setření se rozmaže do šmouhy a prášek nezanechá. Výkvět leží ve vodorovném pásu u podlahy. Plíseň roste v koutech, za nábytkem a okolo oken.

### Proč omítka odpadává, když na ní není vidět vlhkost?

Omítku netrhá voda, trhá ji sůl. Krystal soli roste uvnitř vrstvy omítky. Povrch proto může být suchý a plát se přesto oddělí v rovině, kde přilnul k podkladu.

### Pomůže, když zeď omyju a přeomítnu?

Mytí vodou sůl rozpustí a zatáhne ji zpátky do zdiva. Povlak proto setřete nasucho kartáčem. Nová omítka bez odstranění zdroje vody dopadne stejně, jen o něco později. Přijde do ní táž voda a táž sůl. Nepropustný nátěr nebo keramický sokl posune poruchu výš, nad okraj uzavřené plochy.

### Stačí na to sanační omítka, nebo se musí podřezávat?

Sanační omítka není clona. Zdroj vlhnutí neodstraní a zdivo nevysuší. Na zdi, kam voda dál přitéká, se jí póry zaplní solemi a omítka se odtrhne. Jestli je clona potřeba, rozhodne měření vlhkosti z hloubky zdiva a rozbor solí. Pohled na omítku to neřekne.

## Zdroje

ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb, Sanace vlhkého zdiva, Základní ustanovení, vydání 11/2000 (klasifikace vlhkosti příloha A, klasifikace salinity příloha B, hloubky odběru vzorků, obsah průzkumu a protokolu článek 7, role sanačního omítkového systému, stupeň účinnosti sanace). Obě přílohy jsou informativní; písmeno P znamená předběžnou normu. Dále ČSN EN 459-1 (třídy přírodně hydraulického vápna) a směrnice WTA 2-9-04 pro sanační omítkové systémy.

Krystalizační tlaky, pevnosti historických malt a cihel, objemová změna síranu sodného, sulfátová koroze cementového kamene, moduly pružnosti a faktor difuzního odporu, laboratorní metody stanovení solí, skladba a parametry sanačního omítkového systému, jakosti oceli a kontrolní měření po 12 a 24 měsících: odborné publikace k sanaci starých budov a směrnice WTA.

Modelová zeď v úvodu je příklad, ne měření z konkrétní stavby. Původ jednotlivých solí ve starém domě je z naší praxe, ne z normy. Porovnání ceny opatření venku a ceny zásahu do zdiva je odhad z našich rozpočtů; částka závisí na rozsahu prací a na přístupu k místu.

Přijedeme se na zeď podívat, změříme vlhkost zdiva mikrovlnným vlhkoměrem bez vrtání, odebereme vzorky na soli a dáme vám protokol, ze kterého je vidět příčina a rozsah. Teprve z něj počítáme cenu opravy. Průzkum je placený, jeho cenu řekneme dopředu a protokol zůstává vám. Stavíme a sanujeme v Brně, na Brněnsku a na Vyškovsku. Napište nám výšku pásu, chování povlaku po setření a fotky zevnitř i zvenku.

[+420 608 950 676](tel:+420608950676) [hobza@beeworkers.cz](mailto:hobza@beeworkers.cz)

[Nezávazná prohlídka domu](https://beeworkers.cz/index.html#kontakt)

---

Strojový převod stránky <https://beeworkers.cz/poradna-opadava-omitka-a-bily-povlak.html>. Při rozdílu platí HTML verze.