Anhydrit, nebo cementový potěr: co kam lít a jak to zkontrolovat

Anhydrit, nebo beton: co kam patří?

Anhydrit do pokojů, chodby a bytové koupelny. Cementový potěr do místností s podlahovou vpustí, na terasu a do hromadných sprch. Garáž dostane betonovou desku, ne potěr.

Anhydrit je litý potěr na bázi síranu vápenatého. Lije se bez hutnění a hlazení a trubky topení obalí bez dutin. Vodu ale nesnese: při styku s vodou bobtná a ztrácí pevnost. Po vyschnutí se pevnost vrátí, objemová změna už ale proběhla.

Cementový potěr vodu snese. Výrobce ho určuje pro vnitřní i vnější použití a pro trvale mokré prostory. Potřebuje ale silnější vrstvu, hutní se a hladí ručně a smršťuje se víc.

Oba potěry jdou v jednom domě kombinovat. Mezi nimi musí být dilatační spára a obě vrstvy se navrhují na stejnou výšku hotové podlahy.

Může anhydrit do koupelny?

Do bytové koupelny, WC a kuchyně ano. Výrobce je řadí mezi střídavě vlhké prostory. Podmínkou je povlaková hydroizolace pod dlažbou, vytažená na stěnu, s páskami v koutech a u prostupů. Dlažba sama potěr před havarijní vodou neochrání.

Pod spádovanou plochu sprchy bez vaničky patří cementový potěr. Podrobně v článku sprchový kout bez vaničky.

Kdy anhydrit nedáváme

Do trvale mokrých provozů a ven anhydrit nelijeme. To jsou hromadné sprchy, prádelny, balkony a terasy. Tam jde cementový potěr. U nás ho lijeme na terasy a do technických místností s podlahovou vpustí.

Garáž rodinného domu dostane betonovou desku nejméně C25/30 podle ČSN 74 4505:2025. Podrobně v článku betonová podlaha v garáži.

Anhydrit nelijeme ani na podklad bez zápisu o přejímce. Co v zápisu musí být, je v kroku 1 níže.

Co znamená CA-C25-F5?

Potěry se označují podle ČSN EN 13813. CA je potěr ze síranu vápenatého, tedy anhydrit. CT je cementový potěr. Číslo za C je pevnost v tlaku v MPa. Číslo za F je pevnost v tahu za ohybu v MPa. Obojí platí po 28 dnech.

Pro podlahu v domě rozhoduje F, ne C. Plovoucí potěr leží na měkké izolaci a při zatížení se ohýbá. Čím vyšší F, tím tenčí smí být.

Litý anhydrit, který lijeme, má podle technického listu výrobce třídu CA-C25-F6. Cementové potěry se prodávají od CT-C20-F4 po CT-C40-F7. Běžná zavlhlá směs na stavbě je F4. To je první důvod, proč anhydrit vychází tenčí.

Jaká je tloušťka anhydritu a cementového potěru?

Nejmenší tloušťku plovoucího potěru dává tabulka 7 ČSN 74 4505:2025. Platí pro obytné zatížení do 2 kN/m² a izolaci se stlačitelností do 3 mm. Litý anhydrit a litý cement mají stejná čísla. Cementový potěr ze zavlhlé směsi potřebuje o 10 až 15 mm víc.

Izolace se stlačitelností do 10 mm přidává 5 mm. Průměrná tloušťka nesmí překročit 120 % návrhu bez statického posouzení. Každý centimetr navíc je hmotnost na stropě a týdny schnutí navíc.

U podlahového topení norma krytí trubek číslem neurčuje. Odkazuje na ČSN EN 1264 a na předpis výrobce. Výrobce anhydritu předepisuje 35 mm potěru nad horní hranou trubky. Celková tloušťka je výška topného registru plus toto krytí. V nabídkách se to slévá a rozdíl je výška trubky.

U cementového potěru udává výrobce směsi krytí nad trubkou 45 mm. Cementová podlaha s topením proto vychází o centimetr silnější. U trámového stropu to statik chce vědět.

Kolik podlaha váží a kdy se na ni dá chodit?

Spotřeba anhydritu je zhruba 18 kg na m² a cm tloušťky. Cementový potěr potřebuje 20 kg. Vrstva 5 cm tedy váží 90, respektive 100 kg/m². U dřevěného trámového stropu to statik potřebuje vědět dřív, než objednáte mix.

Anhydrit je pochůzný za 24 až 48 hodin. Částečně zatížitelný je po 3 dnech. Lehký stavební provoz snese od 7 dní a plné stavební zatížení po 28 dnech. Hodnoty jsou z technických listů výrobců.

Cementový potěr zraje 28 dní na deklarovanou pevnost. Smršťovací spáry se prořezávají do 24 hodin od zatvrdnutí, do třetiny tloušťky. Kde v pořadí celé rekonstrukce podlahy potěr stojí, je v článku pořadí etap rekonstrukce.

Jak se potěr lije, brousí a kontroluje: pět kroků

Krok 1: Převezměte podklad zápisem

Před litím sepište zápis o přejímce podkladu podle přílohy A ČSN 74 4505:2025. Zapište výšky, rovinnost, izolaci, polohu spár a natlakované a zakotvené topení. Bez zápisu se nelije. Podklad vyfoťte, potěr ho zakryje. Postup je v článku příprava podkladu pod anhydrit.

Krok 2: Objednejte směs podle třídy a tloušťky

Směs objednejte podle třídy F a tloušťky z tabulky 7, ne podle toho, co má betonárna v nabídce. Dodací list s třídou, rozlivem a časem jde do stavebního deníku. Klient u nás vidí fakturu betonárny v Open Book v plné výši, bez přirážky. Jak cost plus fee funguje, je na stránce transparentní stavba.

Ceníky betonáren jsou veřejné a mění se, proto tu částky neuvádíme. Rozdíl v ceně směsi je menší než rozdíl v tloušťce a v práci.

Krok 3: Hlídejte tloušťku a spáry

Tloušťku hlídáme při nivelaci podkladu. Cementový potěr dělte smršťovacími spárami na pole zhruba 3 × 3 m podle technické informace SVSOMS. Anhydrit jde za výhodného tvaru místnosti bez spáry do 40 m². Pod pružnou krytinou smí mít délku až 20 metrů. Pod dlažbou se dilatuje od délky 10 metrů. Dveřní prahy a půdorysy tvaru L nebo U dilatujte vždy, u obou potěrů.

Krok 4: Nechte potěr vyschnout a brousit

Anhydrit vysychá do tloušťky 4 cm zhruba 1 cm za týden. Platí to při 20 °C a 50 % vlhkosti vzduchu. Každý centimetr nad 4 cm přidává 2 týdny. Do harmonogramu píšeme 3 dny bez průvanu, od 4. dne větrání a sádrokartonové příčky nejdřív po týdnu.

Před lepenou krytinou se z anhydritu brousí šlem, nejdřív po 3 týdnech. Cementový potěr se zahladí při zpracování a nebrousí se.

Krok 5: Udělejte topnou zkoušku a změřte vlhkost

Topnou zkoušku proveďte podle listu výrobce potěru. Protokol jde klientovi. Pak změřte vlhkost CM přístrojem. Anhydrit smí pod dlažbu, dřevo i PVC při 0,5 % hmotnostní vlhkosti, s podlahovým topením při 0,4 %. Limity dává tabulka 9 ČSN 74 4505:2025. Postup zkoušky a měření je v článku vysychání anhydritu a topná zkouška.

Cementový potěr má limity volnější. Pod dlažbu 5,0 %, pod PVC 3,5 %, pod dřevo 2,5 % hmotnostních. S topením o 0,5 % méně. Smršťuje se ale víc: norma počítá u cementového potěru s kamenivem 4 až 8 mm s konečným smrštěním 1,0 až 2,0 mm/m.

Naměřené číslo jde klientovi spolu s protokolem topné zkoušky. Podlahář dostává potěr s doloženou vlhkostí a pokládku řídí naměřená hodnota, ne kalendář.