Skladba a spotřeba hliněné omítky: z čeho je a kolik jí padne

Jíl je pojivo, písek kostra, vlákna výztuž. Omítka netvrdne chemicky, jen vyschne. Její vlastnosti proto určuje poměr jílu, písku a vláken.

Jíl: tři minerály

Jíl jsou částice menší než 0,002 mm. Tvoří ho hlavně tři minerály a každý se na stěně chová jinak.

Kaolinit skoro nebobtná a skoro se nesmršťuje. Lepí o něco slaběji, na jemné štuky je ale stabilní a trhliny nedělá.

Illit nebobtná. Podle výzkumů s jeho podílem roste přídržnost omítky k podkladu.

Smektit (montmorillonit) nasává vodu mezi vrstvy, bobtná a při vysychání se silně smršťuje. Malý podíl zvýší soudržnost. Když převládá, směs bez velkého množství písku popraská. Proto se kopaná hlína zkouší, viz oddíl 04.

Písek a vlákna

Ostrohranný písek se zaklíní, kulatý říční klouže. Zrnitost písku podle vrstvy:

• jádro 0 až 2 nebo 0 až 4 mm,
• štuk 0 až 0,6 nebo 0 až 1,2 mm,
• stěrka pod 0,2 mm.

Do jádra dáváme slaměnou řezanku, konopné pazdeří nebo lněné vlákno. Vlákna přemostí trhliny při vysychání. Do štuku výztužná vlákna nedáváme. Jemnou slámu do 8 mm do něj dáváme jen jako ozdobu, popisuje to článek příměsi do jemné hliněné omítky.

Lehčená omítka nahrazuje část písku perlitem, pemzou nebo konopím. DIN 18947 za ni považuje omítku s objemovou hmotností pod 1,2 kg/dm³. Těžké omítky mají 1,8 až 2,0 kg/dm³. Lehčená trochu izoluje, těžká víc akumuluje teplo.

V obytné místnosti děláme tuto skladbu, odspodu:

• jádro 10 až 25 mm s vlákny,
• výztužná mřížka v horní třetině jádra,
• po vyschnutí jádra štuk 2 až 4 mm.

Jádro do 20 mm naneseme najednou. Silnější jádro děláme na dvakrát a první vrstvu za čerstva proškrábneme.

Tloušťku jádra určuje podklad. Na sádrokarton dáváme jen stěrku 2 až 3 mm. Na dřevovláknité desky jádro 8 až 12 mm s výztuží. Celou tabulku má článek o podkladu.

Povrch určuje místnost. Do chodby dáváme štuk s vyšší odolností proti otěru a rohy chráníme. Do koupelny mimo dosah ostřiku dáváme jádro bez slámy.

Průmyslové jádrové směsi padne 17 až 18 kg/m² na každých 10 mm tloušťky. Štuk 2 mm je zhruba 3,5 kg/m². Lehčená směs váží méně.

Příklad: pokoj 4 × 4 m, výška 2,6 m, omítají se stěny i strop. Okno a dveře mají 4 m².

• čistá plocha: 53,6 m²,
• jádro 15 mm: 1,5 × 17,5 = 26,25 kg/m², na celou plochu 1 407 kg, tedy 57 pytlů po 25 kg,
• štuk 2 mm: 188 kg, 8 pytlů.

K tomu připočtěte rezervu 10 % na nerovnosti.

Údaj na vašem pytli má přednost. Spotřebu barvy nebo penetrace na hotovou omítku spočítá kalkulačka spotřeby barvy a penetrace na Domeum.

Hlína z výkopu jde na omítku. Chce to ale čas a zkoušky. Pro zakázky s termínem proto používáme pytlovanou směs.

Tři zkoušky před první stěnou:

Sedimentace. Dejte do sklenice hlínu a vodu v poměru 1:3, přidejte lžičku sody a protřepejte. Za 30 sekund sedne písek, za 30 minut prach, za den až dva jíl. Poměr složek odečtěte z výšky vrstev.

Váleček. Ze zavlhlé hlíny vyválejte váleček o průměru 3 mm. Když drží, je v hlíně hodně jílu. Přidejte písek v poměru 1:3 až 1:4. Když se váleček drolí už při 5 až 6 mm, přidejte písku málo nebo žádný.

Žlábek. Naplňte směsí formu 500 × 40 × 40 mm, nechte ji vyschnout a změřte zkrácení. DIN 18947 připouští u průmyslových směsí smrštění nejvýš 2 % bez vláken a 3 % s vlákny. Když vyjde víc, přidejte písek a zkoušku opakujte.

Hotové směsi v nabídce výrobců:

• Picas: jádra Econom a štuky,
• Hliněný dům: řada TERRA,
• Cemix: systém pro strojní zpracování,
• Claytec: designové stěrky.

Podmínka je jedna: technický list s třídou pevnosti a sorpce podle DIN 18947. Konkrétní směs vybíráme podle podkladu a podle toho, jestli omítáme ručně, nebo strojem.