Poradna · Hliněné omítky
Podklad pod hliněnou omítku: osm podkladů a co s nimi uděláme
Krátká odpověď: Hliněná omítka nemá chemické pojivo, drží jen zaklíněním do pórů a přisátím jílu k savému podkladu. O výsledku proto rozhoduje podklad víc než směs. Cihlu ometeme a navlhčíme, beton odmastíme, zdrsníme a natřeme adhezním můstkem, na OSB nasponkujeme rákosovou rohož. Na sádrokarton jde jen stěrka 2 až 3 mm, nikdy jádro.
Stáhnout návod v PDF 2 strany A4 k vytištění · 5 kroků s kontrolami k odškrtnutí · PDF, 0,4 MBNa čem hliněná omítka drží?
Vápno, cement i sádra tvrdnou chemickou reakcí. Hlína jen vyschne. Jílové destičky se při odpařování vody přitáhnou k sobě a k podkladu. Omítka pak drží jen zaklíněním do pórů a nerovností a přisátím jílové kaše k savému materiálu.
Podle DIN 18947 musí omítka třídy S I držet na podkladu s přídržností nejméně 0,05 N/mm². Ve třídě S II je to nejméně 0,10 N/mm². Hladký povrch nenabízí zaklínění, nesavý nenabízí přisátí, mastný ani jedno. Omítka, která odpadne celou plochou s hladkým otiskem na rubu, selhala na nepřipraveném podkladu.
Kdy hliněnou omítku neděláme
Na vlhké a zasolené zdivo hliněnou omítku neděláme. Nejdřív posoudíme, jestli stěnu stačí přeomítnout, nebo sanovat, a jestli jsou v ní soli ve zdivu.
Jak připravit podklad pod hliněnou omítku?
Postup závisí na materiálu stěny. Najděte svůj podklad v tabulce. U každého je, co na něm hrozí, co s ním uděláme a jaká skladba na něj jde.
| Podklad | Co hrozí | Co uděláme | Skladba a tloušťky |
|---|---|---|---|
| Pálená cihla, keramický blok | Silně saje. Vytáhne vodu z jádra dřív, než se jíl přisaje, a rozhraní sprašuje. | Ometeme, odstraníme výrony malty ze spár, nasytíme vodou rozprašovačem. Adhezní vrstva není nutná; u hodně savého střepu řídký hliněný špric. | Jádro 15 až 25 mm, štuk 2 až 3 mm. Tkanina jen na přechodech a v koutech. |
| Nepálená cihla | Stejný materiál jako omítka, drží nejlíp. Hrozí rozmočení a deformace spár při přemokření. | Očistíme za sucha, proškrábneme ložné spáry na 8 mm, navlhčíme jen mlžením. Bez adhezní vrstvy. | Jádro 10 až 20 mm s vloženou mřížkou, štuk 2 mm. |
| Beton, prefabrikát | Hladký, nesavý, s filmem odformovacího oleje. Nenabízí ani zaklínění, ani přisátí. | Odmastíme, mechanicky zdrsníme pemrlováním nebo frézou, naneseme minerální adhezní můstek s křemičitým pískem. | Jádro 10 až 15 mm s armovací tkaninou, štuk 2 mm. |
| Pórobeton | Saje nejvíc ze všech podkladů. Rozhraní sprašuje. | Důkladně odprášíme, vícekrát hloubkově nasytíme vodou. Savost srazíme penetrací nebo hliněným postřikem s pískem. | Jádro 10 až 15 mm s perlinkou v horní třetině, štuk 2 mm. |
| Slaměné balíky | Tvarově nestabilní, stlačitelný podklad. Při dlouhém zadržení vody hniloba. | Zařežeme křovinořezem, vyfoukáme uvolněná stébla, zpevníme provázky. Řídkou jílovou kaši vetřeme do hloubky balíku. | Jádro se slámou ve 2 až 3 vrstvách, celkem 30 až 50 mm, mřížka, štuk. |
| Dřevovláknitá deska | Střední savost, prohýbání a pohyb ve spárách. | Zkontrolujeme kotevní terče, vysajeme prach. Hliněný lepicí tmel proškrábneme zubovou stěrkou. | Jádro 8 až 12 mm s celoplošnou výztuží, štuk 2 mm. |
| Sádrokarton, sádrovlákno | Sádrové jádro desky nesnese týdny vlhka. Těžká mokrá vrstva desku zničí. | Přetmelíme spáry s páskou, odprášíme, pracujeme nasucho. Zásaditý kontaktní nátěr s hrubým křemičitým pískem. | Jádro vyloučené. Jen jemná stěrka 2 až 3 mm. |
| OSB, dřevěné bednění | Nesavé, pružné, u OSB parafinový vosk v povrchu. Jíl se nemá čeho chytit. | Vosk přebrousíme a nasponkujeme nosič omítky: rákosovou rohož nebo pletivo, po celé ploše. | Jádro 20 až 30 mm prolnuté do rákosu, armování, štuk. |
Tloušťky jsou rozsahy z technologických postupů výrobců. Pro konkrétní směs platí její technický list.
Jde hliněná omítka na sádrokarton, OSB a beton?
Sádrokarton: stěrka ano, jádro ne
Jádro 15 mm schne zhruba dva týdny. Celou tu dobu je deska mokrá, sádra v ní změkne a omítka odpadne i s papírem. Na sádrokarton proto děláme jen stěrku 2 až 3 mm na zásaditý kontaktní nátěr s hrubým pískem. Stěrka vyschne za pár dní.
OSB: bez nosiče nedrží
OSB je nesavá, pruží a má v povrchu vosk. Jíl se k ní nepřisaje. Vosk přebrousíme a na celou plochu nasponkujeme rákosovou rohož nebo pletivo. Jádro 20 až 30 mm do nich vtlačíme a drží v nich mechanicky.
Beton: nejdřív odmastit
Na betonu zůstává odbedňovací olej. Na něm nedrží ani adhezní můstek. Pořadí kroků proto neměníme:
- Beton odmastíme.
- Povrch zdrsníme pemrlováním nebo frézou.
- Natřeme minerální adhezní můstek s křemičitým pískem.
- Naneseme jádro 10 až 15 mm s tkaninou.
V jakém pořadí jdou vrstvy a kam patří výztuž?
Vrstvy nanášíme vždy ve stejném pořadí:
- Kontaktní vrstva: adhezní můstek nebo řídký hliněný špric.
- Jádro 10 až 20 mm v jednom kroku, do jeho horní třetiny výztuž.
- Štuk 2 až 4 mm, až na suché jádro.
Jádro silnější než 20 mm děláme na dvakrát. První vrstvu za čerstva proškrábneme do hloubky 3 až 5 mm.
Výztuží je juta 100 až 150 g/m², nebo sklotextilní síťovina s oky 7 až 10 mm. Pásy překládáme nejméně o 100 mm. Do rohů oken a dveří dáváme šikmý pás nejméně 300 × 200 mm. Z rohů otvorů vybíhají trhliny.
Na pálené cihle stačí tkanina na přechodech materiálů a v koutech. Na betonu, pórobetonu, deskách, slámě a OSB jde celoplošně.
Kolik dní mezi vrstvami počítat, je v článku o schnutí hliněné omítky.
Nanáší se hliněná omítka ručně, nebo strojem?
Jeden omítkář nahodí ručně 15 až 25 m² jádra za den. Čtyřčlenná četa se strojem zvládne 80 až 120 m² za směnu.
Stroj ale nebere každou směs. Strojní hliněné malty mají zrno do 1,2 až 2 mm a žádná dlouhá vlákna, ta by ucpala hadice. Jádro se slaměnou řezankou jde ručně. Kolik materiálu na vaši plochu padne, spočítá pomůcka v článku skladba a spotřeba.
Jak poznáte, že je podklad připravený?
Podklad prověřujeme třemi zkouškami na místě. Můžete si je udělat i sami:
- Přejeďte po stěně dlaní. Zůstane-li na dlani prach, stěnu před omítáním odprášíme.
- Škrábněte do povrchu a podívejte se, jestli drží.
- Postříkejte stěnu vodou. Když se voda vsákne, podklad saje. Když steče, podklad je nesavý a jíl se k němu nepřisaje.
Přechody zdiva na věnec nebo na desku si označíme. Tam půjde tkanina.
U neobvyklého podkladu uděláme vzorek zhruba 50 × 50 cm a necháme ho vyschnout. Teprve pak volíme skladbu, výztuž a způsob nanášení.
Pomůcka: co uděláme s vaším podkladem
Vyberte podklad. Výstupem je předúprava, adhezní vrstva, skladba s tloušťkami, výztuž a upozornění na past. Data jsou stejná jako v tabulce výš. Bez JavaScriptu použijte tabulku v oddílu 02.
Pomůcka potřebuje JavaScript. Stejný obsah je v tabulce osmi podkladů.
Časté dotazy
Drží hliněná omítka na OSB deskách?
Sama ne. OSB je nesavá a má v povrchu vosk. Vosk přebrousíme, nasponkujeme rákosovou rohož nebo pletivo a do nich vtlačíme jádro 20 až 30 mm.
Jde hliněná omítka na sádrokarton?
Jen jako stěrka 2 až 3 mm na zásaditý kontaktní nátěr s hrubým pískem. Jádro drží desku dva týdny mokrou a sádra v ní to nevydrží.
Co s betonovou stěnou?
Odmastit, zdrsnit a natřít minerálním adhezním můstkem s křemičitým pískem. Pak jádro 10 až 15 mm s tkaninou a štuk 2 mm. Bez odmaštění nedrží ani můstek.
Musí být v hliněné omítce výztuž?
Na betonu, pórobetonu, deskách, slámě a OSB celoplošně. Na pálené cihle stačí na přechodech materiálů a v koutech. Přesahy pásů nejméně 100 mm.
Dá se hliněná omítka dělat na pórobeton?
Ano. Pórobeton silně saje, proto se odpráší a několikrát navlhčí nebo dostane penetraci či hliněný postřik s pískem. Pak jádro 10 až 15 mm s perlinkou v horní třetině a štuk 2 mm.
Zdroje
Přídržnost S I a S II: DIN 18947, edice 2024-03. Zkoušky podkladu dlaní, škrábnutím a vodou: technická doporučení výrobce Conluto. Předúprava podkladů, tloušťky, výztuž a strojní zpracování: technologické postupy výrobců hliněných směsí. Hodnoty pro konkrétní směs drží její technický list.
Podklad posoudíme na místě, nabídku napíšeme podle něj
Napište nám, co je pod omítkou a kolik metrů řešíte. Přijedeme, projdeme stěny a řekneme, jaká skladba na ně jde a co bude stát. Nezávazně a zdarma. Stavíme v Brně, na Brněnsku a na Vyškovsku.