Kondenzace v podkroví: proč vlhne šikmina a co s tím udělat

Zatéká do střechy, nebo je to kondenzace?

Poznáte to podle deště. Skvrna, která roste po dešti a mezi dešti bledne, je zatékání. Skvrna, která přijde v mrazech a na déšť nereaguje, je kondenzace, tedy srážení vodní páry z bytu ve skladbě střechy. Tyhle znaky máme ze svých staveb. Podle okraje skvrny a ročního období je třídí článek mapy v rozích a pod stropem.

Sražená voda může stéct níž, než kde vznikla. Nad 200 g/m² kondenzátu hrozí stékání po nenasákavé vrstvě (ČSN EN ISO 13788). Skvrna se proto může objevit jinde, než kde se pára srazila.

Zatékání krytinou, oplechováním a prostupy opraví pokrývač nebo klempíř. ČSN 73 1901-1 žádá, aby prostupující konstrukce nepustily vodu pod hydroizolaci a aby pojistná hydroizolace byla odvodněná. Desky a malba přijdou na řadu až po opravě střechy.

Výpočet kondenzace podle ČSN EN ISO 13788 zatékání nezahrnuje. Skladba, která ve výpočtu vyjde bez kondenzace, proto zatékání nevyloučí.

Kdy stačí sledovat?

Když se v mrazech rosí jen sklo a rám střešního okna, po vyvětrání voda zmizí a nestéká na ostění. ČSN EN ISO 13788 dočasnou malou kondenzaci na nenasákavém povrchu připouští, pokud voda nezasáhne sousední citlivé materiály. Větrejte a sledujte, jestli voda nesteče na desky.

Proč vlhne podkroví, když nezatéká?

Vodní pára z bytu se dostane do skladby střechy a srazí se na chladném místě. Do skladby jde dvěma cestami. Prostupuje vrstvami (difuze) a proudí s teplým vzduchem netěsnostmi ve spojích a u prostupů.

ČSN 73 1901-1 proto žádá omezit vnikání vnitřního vzduchu do střechy. Vzduchotěsná vrstva leží obvykle na vnitřní straně izolace. Všechny její spoje a napojení mají být trvale vzduchotěsné. U sádrokartonové šikminy je touhle vrstvou parozábrana a její spoje.

Výpočet podle ČSN EN ISO 13788 počítá jen difuzi, z měsíčních průměrů. Proudění vzduchu netěsnostmi nezahrnuje. Kde ve skladbě pára difuzí kondenzuje, orientačně spočítá kalkulačka rosného bodu na Domeum ze skladby a z teploty a vlhkosti uvnitř a venku. Netěsnosti nezapočítá ani ona.

Vlhká místa kolem šroubů a u styku šikminy se štítovou zdí leží tam, kde skladbou prochází šroub nebo spoj vzduchotěsné vrstvy. Jestli je vrstva v tom místě těsná, bez otevření desek nezjistíte.

Vlhký kout přímo na štítové zdi může mít vodu ze zdi, nebo ze vzduchu. Obojí rozliší fóliová zkouška z článku vzlínání, nebo kondenzace. Co se s vodní párou v zateplené konstrukci děje, rozebírá článek kdy zateplení dům namočí. Co termokamera na šikmině ukáže a co ne, rozebírá článek co ukáže termovize a co ukázat nemůže.

Vlhké rohy první zimu v novostavbě: počkat do příštího roku?

Čekat se dá jen s měřením. Nová střecha má v sobě vodu ze stavby: záměsovou vodu, vlhkost nevysušeného dřeva a déšť během výstavby. ČSN 73 1901-1 žádá, aby posouzení vlhkosti nové střechy s touhle vodou počítalo. Kolik měsíců vlhká vrstva schne, dává výpočet podle ČSN EN ISO 13788 pro konkrétní skladbu.

Změřte a zapište teplotu a vlhkost vzduchu v podkroví. Skvrny vyfoťte s datem. Jak vlhkost měřit a s jakou hodnotou norma počítá v obytné místnosti, rozebírá článek jaká má být vlhkost v bytě a v domě. Skvrny, které rostou nebo se vracejí na stejná místa, jsou důvod skladbu otevřít a nechat posoudit.

Jak se montuje podkroví, aby nekondenzovalo?

Pořadí prací a těsná parozábrana. ČSN 73 1901-1 žádá, aby střecha i její detaily šly během provádění zkontrolovat a opravit. Po zaklopení to nejde, proto má každý krok kontrolu a fotku před deskami. Takhle jdou kroky na našich stavbách.

1. Počkejte, až stavba vyschne

Opláštění a tmelení začínáme až po omítkách a potěrech. Ve stavbě zvlhčené omítkami a potěry hrozí kondenzace vzdušné vlhkosti v izolaci. Kontrola: stavba je uzavřená, okna osazená a naměřená teplota a vlhkost vzduchu splní meze z návodu výrobce (montážní příručka Rigips). Kdy se podkroví v harmonogramu zaklápí, rozebírá článek co dřív: sádrokarton, omítky, nebo podlahy.

2. Vyplňte izolaci beze spár

Izolace vyplní prostor mezi krokvemi beze spár a v těsné návaznosti na krokve. Nesmí být nadměrně stlačená. Kontrola pohledem před položením fólie. Rigips nedoporučuje nechat izolaci v zimě bez parozábrany.

3. Položte parozábranu na teplou stranu a utěsněte spoje

Fólie proti vodní páře, parozábrana, leží na teplé straně izolace a je spojitá. Spoje, napojení na zdivo a krov a prostupy utěsněte páskou nebo tmelem. Po zaklopení se spoj bez otevření desek nezkontroluje, proto každý spoj a prostup projděte teď.

Kontrola: těsnost obálky ověří zkouška průvzdušnosti podle ČSN EN ISO 9972. U střechy ji podle ČSN 73 1901-1 může stanovit kontrolní a zkušební plán stavby. Fotka: před zaklopením fotíme parozábranu, její spoje, rozvody a výztuhy a fotky předáváme investorovi.

4. U střešního okna nechte proudit vzduch

Parapet je svislý a nadpraží vodorovné, aby vzduch proudil kolem skla. Kontrola pohledem při montáži ostění.

5. Rošt a desky

Profily roštu jsou nejvýš 500 mm od sebe. Závěsy nebo krokve nejvýš 1 200 mm. Kontrola metrem před přišroubováním desek.

Jak se opravuje mokré podkroví?

Nejdřív příčina, potom desky a malba. Zatékání opraví pokrývač nebo klempíř. Skladbu posoudí projektant se zaměřením na stavební fyziku. Montážní návody Rigipsu i Knaufu u parozábrany odkazují na projekt.

• Otevřete desky tam, kde je voda ve skladbě. U opravované střechy počítá ČSN 73 1901-1 v posouzení s množstvím vody, které se ve skladbě zjistí.
• Každý otvor v parozábraně znovu přelepte. Spoj vyfoťte, než ho zakryje deska.
• Poškozené desky vyměňte za nové. Šrouby dejte nejvýš 170 mm od sebe (montážní návod výrobce systému).
• Tmelte až při stálé teplotě a vlhkosti. Rigips chce nad +5 °C. Tahle teplota má držet ještě nejméně 24 hodin. Knauf chce v podkroví nejméně +10 °C.
• Zaschlé žluté skvrny z kartonu před malbou přetřete izolační penetrací. Jsou rozpustné ve vodě a běžnou barvou prorazí.
• Po malbě podkroví větrejte, aby vyschlo.

Sádrokarton a malby děláme jako samostatnou zakázku i jako etapu stavby, kterou vedeme. Postup a rozpis ceny popisuje stránka sádrokartony, podhledy a malby.

Proč roste plíseň v podkroví, i když větráte?

Plíseň roste tam, kde u povrchu dlouho drží vysoká vlhkost. ČSN EN ISO 13788 počítá s rizikem růstu plísní, když průměrná měsíční relativní vlhkost vzduchu u povrchu přesáhne 80 %. Chladný povrch má u sebe vyšší vlhkost než zbytek místnosti. Rozhoduje proto i teplota podhledu a skladba nad ním.

Změřte teplotu povrchu a vlhkost vzduchu v místnosti. Při jaké teplotě povrchu riziko začíná, spočítá kalkulačka rizika plísně v koutě na Domeum.

Kdy tmelení a malba nepomohou?

Když skvrna roste po dešti, vrací se po zimě na stejná místa, nebo sedí kolem šroubů, u prostupů a u napojení na štít. Příčina je ve střeše nebo ve skladbě a nová malba ji jen zakryje. Skvrnu vyfoťte s datem a zapište, kdy pršelo a kdy mrzlo. Pak volejte podle znaku:

• Zatékání: pokrývač nebo klempíř. Ukažte mu fotky skvrny s daty. ČSN 73 1901-1 v informativní příloze počítá s kontrolou krytiny a žlabů po půl roce. Oplechování po roce.
• Skladba: projektant se zaměřením na stavební fyziku. Připravte mu fotky s daty, záznam počasí a projekt skladby střechy. Podle ČSN 73 1901-1 musí skladba splnit požadavky ČSN 73 0540-2 na nejnižší vnitřní povrchovou teplotu a na roční bilanci kondenzace a vypařování.
• Vlhké nebo měkké dřevo krovu: tesař nebo statik. ČSN 73 1901-1 žádá u dřevěných prvků vyloučit zvýšenou vlhkost kvůli škůdcům a hnilobě.