Vzlínání, nebo kondenzace: fóliová zkouška a vzorek z hloubky

Ing. Otakar Hobza · Bee Workers s.r.o. · čtení 13 minut

Modelový sklep: tmavý pás od podlahy zhruba do výšky metru po celé délce zdi. V koutě u stropu černá plíseň. Na stole nabídka na podřezání za metr. Podřezání pás dole vyřeší. Plíseň v koutě nechá, protože ji dělá jiná voda.

Vzlínání a kondenzace vypadají na omítce podobně a opravují se opačně. Vzlínání se řeší zásahem do zdiva a do jeho okolí. Kondenzace se řeší vzduchem a povrchovou teplotou. Na domech v Brně a na Vyškovsku potkáváme obě, často v jednom sklepě zároveň.

Pět možných zdrojů vody rozebírá článek Vlhká zeď v suterénu. Tenhle text bere dva z nich. Říká, jak je rozeznáte vy a čím to potvrdíme my.

Jak voda do zdi vzlíná a kdy se na ní sráží?

Pálená cihla a vápenná malta mají póry o poloměru desetiny až jednoho mikrometru. V tak úzkém póru drží vodu povrchové napětí a táhne ji nahoru proti gravitaci. U starého zdiva vystoupá o metry. Stoupání se zastaví tam, kde se přísun zdola vyrovná s odparem z obou líců zdi. Podmínka je jediná: zeď nemá funkční vodorovnou izolaci.

Výšku pásu proto určuje odpar, ne množství vody pod domem. Cementová omítka, nepropustný nátěr soklu nebo skříň přisunutá ke zdi odpar zavřou. Pás pak vystoupá výš.

Kondenzace jde opačným směrem. Vlhký vzduch v místnosti se dotkne povrchu chladnějšího, než je jeho rosný bod. Přebytek páry se na povrchu vysráží. Zdrojem vody je vzduch. Ve starém domě to nejčastěji spustí výměna oken: nová těsná křídla zastaví výměnu vzduchu, kterou dřív obstarávaly netěsnosti. Mechanismus rozebírá článek Vlhkost po výměně oken.

ČSN P 73 0610 má kondenzovanou vodu ve svém předmětu vedle vlhkosti zemní, prosakující a srážkové. Mezi nepřímé metody sanace řadí větrání a zvýšení vnitřní povrchové teploty konstrukce tepelnou izolací. Rozlišení proto rozhoduje o metodě. Podřezání na kondenzaci nezabere, protože voda nepřichází zdola. Větrání nevysuší zeď, do které voda dál vzlíná.

Podle čeho poznáte vzlínání od kondenzace na zdi?

Sedm znaků zúží případ dřív, než na zeď něco nalepíte. Žádný z nich nerozhoduje sám. Rozhoduje, kolik jich sedí pohromadě.

Nejspolehlivější znak jsou výkvěty. Voda z podloží nese rozpuštěné soli. V pásu, kde se voda odpařuje, roztok houstne, až sůl vykrystalizuje uvnitř pórů. Krystalizační tlak v póru je řádově vyšší než pevnost vápenné malty i staré cihly. Omítku proto rozpojí zevnitř.

Síran sodný při každém zvlhnutí naváže vodu a zvětší objem o víc než 300 %. Proto se omítka nad vlhkou mapou sype na prach. Přebílení výkvětů vydrží jednu zimu. Vzduch soli do zdi nepřinese, u čisté kondenzace výkvěty nenajdete. Čísla tlaků a pevností a práci sanační omítky se solemi rozebírá článek Soli ve zdivu.

Co udělat hned a zadarmo:

• Odsuňte od zdi nábytek a sundejte ze soklu obklad. Odpar se uvolní a u části zdí pás sám klesne.
• Výšku mapy označte tužkou přímo na zdi a vyfoťte s datem. Druhá fotka po zimě ukáže, jestli pás roste.
• Nepřetírejte pás nepropustnou barvou ani hutnou cementovou omítkou. Odpar by se zavřel.

Jak uděláte fóliovou zkoušku?

Zkouška odpoví na jednu otázku: ze které strany přichází do povrchu voda. Nepotřebujete přístroj ani odběr vzorku. Stojí kus fólie a pásku. Proto s ní na prohlídce začínáme i my.

Co si připravit

• Kus průhledné fólie zhruba 50 × 50 cm, například z běžné stavební PE fólie. Průhlednou proto, abyste kapky viděli bez odlepení.
• Hliníkovou nebo pevnou lepicí pásku na celý obvod.
• Hadřík.

Kam ji nalepit

Na nejtmavší místo mapy nebo tam, kde roste plíseň. Nalepte rovnou dvě. Jednu do pásu u podlahy, druhou výš nebo v koutě. Když vyjdou různě, máte v jedné místnosti obě příčiny a víte, kde která je.

Jak ji přilepit

Povrch otřete dosucha. Fólii přelepte páskou po celém obvodu, bez volného místa. Netěsný obvod zkoušku znehodnotí: pod fólii se dostane vzduch z místnosti a kapky se objeví na obou stranách. Nelepte na čerstvě omytou ani natřenou plochu.

Jak dlouho ji nechat

Tři dny a víc, při běžném provozu místnosti. Topte a větrejte tak, jak v ní bydlíte. Kvůli zkoušce nic cíleně nevysoušejte ani nezavírejte. Rozměr fólie i doba jsou postup z praxe, ČSN P 73 0610 tuhle zkoušku nepředepisuje.

Jak se čte výsledek

Kapky na straně ke zdi. Vodu do povrchu dodává konstrukce. Odpovídá to vzlínání, zatékání z terénu, poruše rozvodu nebo zbytkové vlhkosti po mokrém procesu. Zapište si: voda z konstrukce.

Kapky na vnější straně, do místnosti. Voda se sráží ze vzduchu, tedy kondenzace. Fólie je chladná a nenasákavá, proto se na ní kapky ukážou dřív než na omítce. Zapište si: voda ze vzduchu.

Vlhko na obou stranách. Buď netěsnil obvod, nebo působí obě příčiny zároveň. Zopakujte zkoušku s pečlivějším přelepením. Kombinace je běžná: vzlínající zeď ochlazuje povrch a na chladném povrchu kondenzuje voda ze vzduchu.

Sucho na obou stranách. V době zkoušky nepůsobil ani jeden mechanismus. Zopakujte ji, když je vlhkost nejhorší: u vzlínání na konci zimy, u kondenzace ve sklepě v létě a v pokoji v mrazech.

Která příčina sedí na vaši zeď?

Zadejte pět znaků z vaší zdi:

• kde je vlhko,
• kdy je nejhorší,
• co je na omítce vidět,
• jak se to chová po vytopení a vyvětrání,
• co ukázala fólie.

Pomůcka vybere příčinu, která tomu odpovídá. U každé řekne, co si ověříte sami a co u vás změříme my. Když znaky na žádnou nestačí, řekne to a vypíše, čím závěr posunete.

Pomůcka zužuje okruh. Číslo do protokolu dává měření do hloubky zdiva.

Co rozhodne s jistotou: jak se měří vlhkost do hloubky zdiva?

Fólie řekne směr. Kolik vody ve zdi je, řekne měření vlhkosti do hloubky zdiva bez vrtání. Děláme ho mikrovlnným vlhkoměrem ve svislém profilu po celé zdi. ČSN P 73 0610 dělí vlhkost zdiva do pěti stupňů podle hmotnostní vlhkosti. Hranice mezi stupni jsou 3, 5, 7,5 a 10 %.

Číslo pro stupeň se podle normy stanoví vážením vzorku:

• Otlučeme omítku a vrtáme pomaluběžným jádrovým vrtáním bez vodního výplachu do hloubky 100 až 150 mm.
• Vzorek zavřete do parotěsné vzorkovnice a zvažte.
• Vysušte ho při 105 °C do ustálené hmotnosti a zvažte znovu.

Hloubka odběru je důležitější než čísla. Mělčí vrstva pod povrchem mluví o okolním prostředí: kondenzace, vysychání, déšť hnaný větrem. Přesně to chceme od vzlínání odlišit.

Tady se obě příčiny rozejdou. U kondenzace je povrch mokrý a jádro zdi suché, u vzlínání je mokré obojí. Na údaj mikrovlnného vlhkoměru má největší vliv vrstva u povrchu. Povrch od jádra zdi podle výrobce přístrojů odliší sondy s různým dosahem. Kde to nestačí, rozhodne kontrolní vzorek z hloubky. Číslo z něj jde do protokolu.

Hodnota z odporového nebo kapacitního příložného přístroje se s klasifikací porovnat nedá. Klasifikace platí pro vzorek z hloubky. Norma u nedestruktivních přístrojů dává přednost měření elektrické kapacity, protože výsledek neovlivňují vodivé soli ve zdivu. Odporový princip soli ovlivňují: na zasolené omítce ukáže vysokou hodnotu i suché jádro.

Výsledek nedestruktivního měření norma žádá porovnat s hmotnostní analýzou kontrolních vzorků. Proto i číslo z mikrovlnného vlhkoměru ověřujeme vzorkem, když jde do stupně. Rozdíly mezi metodami rozebírá článek Měření vlhkosti zdiva.

Fólie ani měření vlhkosti neřeknou, jestli vodu do zdi nepřivádí ještě něco dalšího. Vzlínání, zatékání z terénu i porucha rozvodu dodávají vodu z konstrukce a pod fólií vypadají stejně. Odliší je vazba na déšť, tvar mapy a odečet vodoměru při zavřených výtocích. Postup popisuje článek Vlhká zeď v suterénu.

Kdy spočítat rosný bod?

U kondenzace nahraďte dojem číslem. Změřte teplotu vzduchu, relativní vlhkost a povrchovou teplotu nejchladnějšího místa. Z těch tří údajů vyjde rosný bod a odstup povrchu od něj.

ČSN P 73 0610 dělí klima interiéru podle relativní vlhkosti vzduchu:

• suché pod 50 %,
• normální 50 až 60 %,
• vlhké 60 až 75 %,
• mokré nad 75 %.

Hranice pro růst plísně je vlhkost nad 80 % u vnitřního povrchu chladného zdiva. Stačí, když tam drží déle než tři dny. Kde v místnosti se to stane nejdřív a proč, rozebírá článek Mapy pod stropem a v rozích.

Počítadlo na to existuje, další dělat nebudeme: kalkulačka rosného bodu na Domeum vezme tytéž vstupy a vrátí rosný bod i odstup povrchové teploty od něj.

Vlhké skvrny na sádrokartonové šikmině v podkroví mají příčinu jinde než u zdi: v zatékání střechou, nebo ve skladbě a parozábraně za deskou. Postup od skvrny k opravě popisuje článek Kondenzace v podkroví.

Jak průzkum děláme my?

Pořadí podle normy je průzkum, protokol, projekt, práce. Držíme ho, protože bez pojmenované příčiny nejde napsat nabídka, která obstojí. Na prohlídce projdeme sklep i patra nad ním, okapy a terén kolem domu. Fólie nalepíme na dvě místa.

Vzduch a povrchová teplota. Změříme teplotu a relativní vlhkost vzduchu. Povrchovou teplotu nejchladnějších míst změříme termokamerou. Ta ukáže rozložení teplot a zónu odparu, která je chladnější než okolí, tedy kde měřit. Číslo do protokolu z ní neplyne. Norma ji vede mezi nákladnějšími způsoby zjišťování vlhkosti a žádá porovnání se vzorkem. Co termokamera ukáže a co ne, je v článku Co ukáže termovize.

Vlhkost zdiva a vzorky. Vlhkost zdiva měříme mikrovlnným vlhkoměrem ve svislém profilu, bez vrtání. Na soli bereme maltu ze spár do hloubky 20 mm. Bereme nejméně dva vzorky nad sebou. Chloridy, dusičnany a sírany stanoví laboratoř zvlášť, protože každá sůl se chová jinak.

Protokol. Dostanete v něm:

• body měření a odběru zakreslené do půdorysu,
• naměřené hodnoty,
• zařazení klimatu místnosti,
• pojmenovanou příčinu vlhnutí,
• doporučenou metodu s rozsahem.

Průzkum je u nás placená služba. Protokol je váš dokument, můžete s ním jít i jinam a říkáme to dopředu.

Kritérium úspěchu do smlouvy. Norma zavádí stupeň účinnosti sanace. Počítá se z vlhkosti před zásahem a z vlhkosti dva roky po něm. Nemá klesnout pod 50 %. Dáváme ho do nabídky včetně stejných míst a stejné metody měření.

Vysychání na ustálený obsah vlhkosti trvá roky, ne měsíce. Závisí na tloušťce a druhu zdiva, na výchozí vlhkosti, zasolení, vytápění a větrání. Co po sanaci doložíme, je v článku Co vám po sanaci doložíme.

Jak zakázka pokračuje od protokolu k předání, rozebírá článek Jak probíhá sanace krok za krokem. Ostatní díly jsou v Poradně sanace starých budov.

Kdy se do zdiva nesahá?

Ukáže-li fólie kondenzaci, první krok nic nestojí:

• odsuňte nábytek od stěny,
• přestaňte v místnosti sušit prádlo,
• vařte s odtahem,
• otevřete pračku po praní,
• větrejte krátce a naplno.

Když tím mapa zmizí a vrací se jen při zavřeném režimu, je příčina ve vzduchu. Zakázka na zdivo z toho nebude. Kdy změna větrání stačí sama, rozebírá článek Kdy stačí změnit větrání.

Druhý případ je sklep bez pobytu osob, kde se nic neskladuje a kde zdivo ani omítka nedegradují. Takový sklep zůstane vlhký a nic se neděje. První dva stupně klasifikace se nesanují. Tři situace, kdy je oprava výdaj bez doložitelné změny, popisuje článek Kdy se sklep sanovat nemá.

Třetí případ je zbytková vlhkost po mokrém procesu. Zeď po nedávné omítce nebo betonáži vysychá sama. Rozhodne druhé měření ze stejných míst s odstupem týdnů. Klesající hodnota znamená, že se nemá dělat nic.

Časté dotazy

Jak dlouho mám fólii na zdi nechat?

Tři dny a víc, při běžném provozu místnosti. Chybějí-li po té době kapky na obou stranách, zopakujte zkoušku v období, kdy je vlhkost nejhorší.

Fólie je mokrá na obou stranách. Co to znamená?

Buď netěsnil obvod, nebo působí obě příčiny zároveň. Zopakujte zkoušku s páskou po celém obvodu, bez volného místa. Vyjde-li to stejně, počítejte s oběma a řešte obojí. Oprava jedné příčiny nechá vlhkost na místě.

Jak se vzlínání od kondenzace pozná s jistotou?

Měřením vlhkosti u povrchu a do hloubky zdiva. U kondenzace je povrch mokrý a jádro zdi suché, u vzlínání mokré obojí. Fólie, tvar mapy a roční období okruh zúží. Jistotu dá až změřené jádro, ověřené kontrolním vzorkem.

Nahradí fóliová zkouška měření vlhkosti zdiva?

Ne. Fólie odpoví, ze které strany voda přichází, ne kolik jí ve zdi je. Množství změříme mikrovlnným vlhkoměrem do hloubky zdiva. Klasifikace podle ČSN P 73 0610 platí pro vzorek z hloubky, fólie se dotýká povrchu.

Zdroje

ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb, Sanace vlhkého zdiva, Základní ustanovení, vydání 11/2000 (předmět normy a přehled metod, stupně vlhkosti zdiva, hloubka odběru a sušení vzorku, klima interiéru, přednost kapacitního principu u nedestruktivních přístrojů, stupeň účinnosti sanace); písmeno P označuje předběžnou normu.

Velikost pórů zdiva, krystalizační tlaky solí, pevnosti vápenné malty a cihly, objemová změna síranu sodného a mez vlhkosti u povrchu pro růst plísní: odborné publikace k sanaci starých budov. Rozměr fólie, doba zkoušky a znaky v tabulce jsou postup z naší praxe. Sklep v úvodu je modelový příklad, ne měření z konkrétní stavby.

Vliv vrstvy u povrchu na údaj mikrovlnného vlhkoměru: Orr, S. A. a kol.: Moisture monitoring of stone masonry: A comparison of microwave and radar on a granite wall and a sandstone tower, Journal of Cultural Heritage (2019); Camuffo, D., Bertolin, C.: Towards standardisation of moisture content measurement in cultural heritage materials, e-Preservation Science 9 (2012).

Rozlišení povrchu a jádra zdi sondami s různým dosahem: technická dokumentace výrobce mikrovlnných vlhkoměrů hf sensor GmbH: tabulka sond, návod MOIST 350 B (2014), datový list sondy MOIST S.