Jaká má být vlhkost v bytě a v domě a kdy už vlhne zeď

Jaká má být vlhkost v bytě a v domě?

Pro byt ani rodinný dům žádný předpis limit relativní vlhkosti vzduchu nestanoví. Držte se 40 až 60 %. Zároveň hlídejte teplotu nejchladnějšího místa stěny, protože na ní záleží, jestli se objeví plíseň.

Vyhláška 6/2003 Sb. s hygienickými limity vnitřního prostředí je od 1. 3. 2025 zrušená. Nahradila ji vyhláška 43/2025 Sb. Ta stanoví relativní vlhkost 30 až 65 % pro pobytové místnosti staveb podle § 13 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. Jde například o školy, zdravotnická a ubytovací zařízení nebo obchody. Byty ani rodinné domy mezi nimi nejsou.

Pro byty a rodinné domy platí vyhláška 146/2024 Sb. o požadavcích na výstavbu. Vlhkost vzduchu neurčuje. Určuje výměnu vzduchu a vlastnosti stěn.

• Obytná místnost musí mít v době pobytu osob větrání nejméně 0,5 výměny vzduchu za hodinu. Druhá možnost je 25 m³ venkovního vzduchu na osobu a hodinu (§ 19 odst. 2).
• Budova musí mít zajištěnou nejnižší vnitřní povrchovou teplotu konstrukcí kromě oken a vnějších dveří (§ 22 odst. 1 písm. b)).
• Budova musí mít ochranu proti negativnímu šíření vlhkosti v konstrukcích a ve vnitřním prostředí (§ 22 odst. 1 písm. e)).

ČSN 73 0540-3 počítá v obytných místnostech a kuchyních s 20 °C a relativní vlhkostí 50 %. Projektant s touto hodnotou navrhuje stěny a okna. Limit pro provoz bytu to není.

ČSN 73 0540-2:2025 požaduje, aby při těchto podmínkách vlhkost u nejchladnějšího místa povrchu stěny, stropu nebo podlahy nedosáhla 80 %. Od té meze hrozí plíseň. Okna a prosklené stěny norma posuzuje podle toho, jestli se na nich sráží voda. V bytě proto měřte dvě věci: vlhkost vzduchu a teplotu nejchladnějšího místa stěny.

Kdy začne plesnivět stěna?

Stěna začne plesnivět, když vlhkost u jejího povrchu dosáhne 80 %. Rosný bod je teplota, pod kterou se z vlhkého vzduchu na povrchu sráží voda. Plíseň tak chladný povrch nepotřebuje. Stačí jí povrch o 3,3 až 3,5 °C teplejší než rosný bod.

Hodnoty jsou vypočtené ze vztahu pro tlak nasycené vodní páry podle ČSN 73 0540-3.

Nejchladnější místa v bytě jsou tato:

• kout dvou obvodových stěn,
• kout u stropu,
• kraj ostění vedle okenního rámu,
• stěna za skříní přisunutou ke zdi.

Změřte teplotu nejchladnějšího z nich za mrazu. Porovnejte ji s řádkem tabulky, který odpovídá vlhkosti ve vaší místnosti. Za mírného počasí vyjde kout teplejší, než jaký bude v lednu.

Příklad pro místnost s 20 °C a 50 %. Kout, který má za mrazu 14 °C, je nad hranicí 12,6 °C a plíseň tam nehrozí. Kout s 11 °C je pod ní. Riziko zmizí, až vlhkost vzduchu klesne ke 40 %. Kout pod 9,3 °C je pod hranicí i při 40 %. Vzduch byste museli držet ještě sušší. Trvalé řešení je tam oprava ostění nebo tepelného mostu.

Pro jiné teploty a vlhkosti spočítá rosný bod i hranici plísně kalkulačka riziko plísně v koutě na Domeum. Zadejte do ní změřenou teplotu koutu. Ukáže, na které straně hranice leží.

Proč je vlhkost v bytě v zimě vysoká?

Vlhkost v bytě v zimě roste, protože pára z domácnosti zůstává uvnitř. Větrá se nejméně, prádlo se suší uvnitř a vnitřní povrch obvodové stěny je nejchladnější v roce. Čtyřčlenná domácnost vydá do vzduchu 8 až 12 litrů vody denně. Je to pára z vaření, sprchování, sušení prádla a dýchání.

Po výměně oken zmizí výměna vzduchu netěsnostmi. Stará netěsná okna propouštěla 0,8 až 1,5 objemu vzduchu za hodinu. Nová a utěsněná propustí méně než 0,2. Vyhláška 146/2024 Sb. žádá pro obytnou místnost 0,5, tedy výměnu celého objemu vzduchu jednou za dvě hodiny. Rozdíl musí dodat větrání, jinak se pára sráží na nejchladnějším povrchu. Proč se to ukáže až první zimu, popisuje článek vlhkost po výměně oken.

Studený venkovní vzduch nese málo vody. Venkovní vzduch o 0 °C a 80 % se v bytě ohřeje na 20 °C. Jeho relativní vlhkost pak klesne na zhruba 21 %. Výpočet je ze stejného vztahu jako tabulka. Čím víc venkovního vzduchu do bytu přivedete, tím níž vlhkost v bytě klesne.

Jak měřit vlhkost v bytě?

Vlhkost v bytě měřte digitálním vlhkoměrem s teploměrem po celý měsíc v topné sezoně. Jeden den po praní o bytě nic neříká.

• Vlhkoměr postavte do místnosti, kde se objevuje voda nebo plíseň. Zhruba metr nad podlahu, mimo okno a mimo topení.
• Hodnoty zapisujte ráno a večer po dobu jednoho měsíce. Porovnávejte celý měsíc.
• Za mrazu změřte teplotu nejchladnějšího místa stěny. My ji měříme termokamerou, doma stačí teploměr na měření povrchu.
• Obě čísla porovnejte s tabulkou v oddílu Kdy začne plesnivět stěna.

Na vlhkoměr nemusíte utrácet. Stačí digitální přístroj s teploměrem, který si pamatuje nejnižší a nejvyšší hodnotu za den. Levné přístroje se mezi sebou liší o několik procent. Když chcete vědět, o kolik, nechte dva vedle sebe hodinu na jednom místě.

Na teplotu stěny stačí bezdotykový infračervený teploměr. Miřte kolmo na matný povrch omítky. Na skle a na lesklém rámu ukazuje chybně. Okno proto posuzujte podle toho, kde se na něm sráží voda.

Naměřenou vlhkost vzduchu zařazujeme podle ČSN P 73 0610:

• pod 50 % suché klima,
• 50 až 60 % normální klima,
• 60 až 75 % vlhké klima,
• nad 75 % mokré klima.

Jaká vlhkost má být v ložnici a v dalších místnostech?

V ložnici doporučujeme 40 až 55 %, v obývacím a dětském pokoji 40 až 60 %. Předpis pro byt čísla nestanoví, tabulka je naše doporučení z praxe. Vychází z pásma normálního klimatu a z toho, že v chladnější místnosti je chladnější i kout.

Ložnice je místo, kde plíseň začíná nejčastěji. Je v ní chladněji, přes noc se nevětrá a u obvodové stěny stojí postel nebo skříň. Nábytek od obvodové stěny odsuňte asi o 5 cm, aby za ním proudil vzduch.

Je 30 % vlhkosti v bytě v zimě málo?

Pro stavbu ne. Suchý vzduch stěnám ani oknům neškodí a plíseň při něm nevzniká. Lidem může vadit: suché sliznice, oči, statická elektřina. V zimě se k 30 % dostanete, když hodně větráte studeným vzduchem nebo topíte na vysokou teplotu.

Než koupíte zvlhčovač, stáhněte topení o stupeň a nevětrejte okny na ventilačku celý den. Když zvlhčovač použijete, nastavte ho nejvýš na 50 % a hlídejte kouty. Zvlhčovač, který drží 60 % a víc, vyrobí plíseň i v bytě, kde dřív nebyla.

Jak v zimě větrat?

V zimě větrejte krátce a naplno: okna dokořán na 5 až 10 minut, nejlépe proti sobě. Opakujte několikrát denně a vždy po vaření, po sprchování a ráno po spánku. Stěny a nábytek za tu dobu nevychladnou, vzduch se vymění celý. Okno na ventilačku celý den větrá málo a ochladí ostění, na kterém se pak sráží voda.

Kolik čerstvého vzduchu potřebuje místnost podle počtu lidí, spočítá kalkulačka větrání podle CO₂ na Domeum. Pro rodinný dům s rekuperací je tu výpočet průtoku vzduchu rekuperace.

Kdy je rosení oken a plíseň v koutě za mrazu vada stavby k reklamaci, rozebírá článek rosení oken, plíseň a studené kouty v zimě v poradně technického dozoru.

Co dělat, když vlhkoměr ukazuje přes 60 %?

Vlhkost nad 60 % snížíte větráním a omezením páry v obytných místnostech. Změňte provoz bytu na měsíc a měřte dál.

• Větrejte krátce a naplno, okna dokořán několikrát denně.
• Odtah v koupelně a v kuchyni veďte ven a nechte ho doběhnout po sprchování a vaření.
• Prádlo nesušte v obytné místnosti. Pračku po praní nechte otevřenou.
• Nábytek odsuňte od obvodové stěny, aby za ním proudil vzduch.

Cíl je výměna vzduchu, kterou pro obytnou místnost žádá vyhláška 146/2024 Sb. Když ani po měsíci neklesne vlhkost pod 60 %, řeší se to zařízením, které běží bez ohledu na to, kdo je doma:

• odtah s doběhem vedený ven,
• větrací prvky v rámu okna nebo ve stěně,
• řízené větrání s rekuperací.

Takové větrání u vás navrhneme a uděláme.

Plíseň, která už na stěně je, otřete v rukavicích, s respirátorem a při otevřeném okně. Vrátí se, dokud se nezmění vlhkost vzduchu nebo teplota povrchu. Proto měřte dál a větrání upravte.

Kdy nepomůže pohlcovač vlhkosti?

Pohlcovač vlhkosti nepomůže, když voda přichází ze zdi nebo když je povrch stěny příliš studený. Pohlcovač i elektrický odvlhčovač berou vodu ze vzduchu. ČSN P 73 0610 řadí odvlhčovače vedle větrání mezi nepřímé metody sanace. Pomůžou tam, kde je příčina ve vzduchu.

Voda ze zdi: odvlhčený vzduch nevysuší zeď, do které voda dál vzlíná z podloží.

Studený povrch: změřte teplotu koutu za mrazu. Kout, který je pod hranicí z tabulky i při suchém vzduchu, plesniví dál. Tam se opravuje stěna: ostění, tepelný most nebo zateplení.

Když s odvlhčovačem mapy zmizí, víte, že příčina je ve vzduchu. Dlouhodobě ji pak řeší větrání a odstranění zdroje páry.

Vlhký vzduch, nebo vlhká zeď?

Vlhkou zeď od vlhkého vzduchu rozliší místo, kde vlhkost je, výkvěty solí, reakce na vyvětrání a fóliová zkouška. Na omítce vypadají obě příčiny podobně. Podřezání zdiva ale plíseň z kondenzace neodstraní. Na domech v Brně a na Vyškovsku potkáváme obě, často v jednom domě zároveň.

Skvrna u stropu, která se mění po dešti nebo po tání sněhu, je zatékání. Opravuje se střecha, okap nebo svod. Znaky rozebírá článek mapy pod stropem a v rozích.

Fóliovou zkoušku zvládnete sami:

• Na nejtmavší místo přilepte kus průhledné fólie zhruba 50 × 50 cm.
• Po celém obvodu ho přelepte páskou.
• Nechte ho tam tři dny a déle při běžném provozu místnosti.
• Podívejte se, na které straně fólie jsou kapky, a porovnejte to s tabulkou.

Je to postup z praxe, norma ho nepředepisuje. Mokro na obou stranách znamená netěsný obvod, nebo obě příčiny najednou. Postup rozebírá článek vzlínání, nebo kondenzace.

Kdy volat odborníka a co měříme?

Odborníka na vlhké zdivo volejte ve třech případech:

• fólie ukáže vodu ze zdi,
• u podlahy drží pás s výkvěty solí,
• po měsíci změněného větrání se mapy nezmenšily.

O zdi rozhoduje hmotnostní vlhkost zdiva. Podle ČSN P 73 0610 se vzorek odebírá z hloubky 100 až 150 mm pod lícem s otlučenou omítkou. V laboratoři se zváží, vysuší při 105 °C do ustálené hmotnosti a zváží znovu. Norma dělí zdivo podle hmotnostní vlhkosti do pěti stupňů. Hranice stupňů jsou 3, 5, 7,5 a 10 %.

Číslo z příložného vlhkoměru se s tím porovnat nedá. Přístroj měří jen povrch. U odporových přístrojů číslo navíc zvyšují soli ve zdi. Metody srovnává článek měření vlhkosti zdiva.

Na prohlídce měříme teplotu a vlhkost vzduchu, termokamerou teploty nejchladnějších míst a lepíme fólie. Když vyjde zeď, následuje průzkum se vzorky z hloubky. Je placený, cenu řekneme předem. Protokol s příčinou a doporučenou metodou zůstává vám a můžete s ním jít i k jiné firmě. Jak z protokolu pokračuje oprava, popisuje stránka sanace vlhkého zdiva v Brně a na Vyškovsku.

Kdy sanaci neobjednávat?

Sanaci zdiva neobjednávejte, ani u nás, v těchto případech:

• Fólie ukázala kapky na straně do místnosti a mapy po změně větrání zmizely. Příčina je ve vzduchu.
• Měsíc měření skončil v pásmu normálního klimatu a mapy se neobjevují. Sanace ani nové větrání by v takovém bytě nic doložitelně nezměnily.
• Vlhkost je v jedné místnosti a má zdroj, který jde odstranit, například sušák na prádlo.
• Zeď je vlhká po nové omítce nebo potěru. Technologická voda odejde sama, když se topí a větrá. Rozhodne druhé měření ze stejných míst po několika týdnech.

Jak změnu režimu vyhodnotit po celé topné sezoně, popisuje článek kdy stačí změnit režim větrání. Další díly o vlhkém zdivu jsou v poradně sanace starých budov.