Zateplení vlhkého domu: kdy zateplení dům namočí a kdy ne

Proč se ve stěně sráží voda?

Uvnitř domu je víc vodní páry než venku. Vzniká vařením, sprchováním, sušením prádla a dýcháním. Rozdíl tlačí páru skrz stěnu ven. Tomu průchodu se říká difuze.

Každý materiál páru brzdí jinak. Jak moc, říká faktor difuzního odporu μ. Udává, kolikrát hůř materiál propouští páru než stejně tlustá vrstva vzduchu. Minerální vata má μ okolo jedné. Polystyren má dvacet až čtyřicet. PIR má desítky až stovky.

Směrem ven stěna chladne. Studený vzduch udrží méně páry než teplý. Pára proto může uvnitř stěny dojít na místo, kde je na ni příliš chladno, a tam se srazí na vodu. Tomu místu se říká kondenzační oblast.

Kdy je voda ve stěně vada?

Norma nezakazuje, aby se ve stěně voda srážela. Zakazuje, aby srážení ohrozilo funkci stěny. Stěna nesmí kvůli vodě dřív dožít, mít chladnější vnitřní povrch ani měnit objem.

Rozhoduje bilance za rok. V zimě se část páry ve stěně srazí, v létě se zase vypaří. Když se vypaří víc, než se srazilo, stěna funguje. Když voda rok po roce přibývá, je to vada.

Výpočet popisuje ČSN 73 0540-4 a říká se mu Glaserova metoda. Počítá se pro jeden stav s velmi nízkou venkovní teplotou. Výsledek se porovnává s limity v ČSN 73 0540-2:2025, kapitola 6.

Norma rozlišuje dva případy. Kde by voda ohrozila funkci stěny, nesmí se srazit vůbec. Totéž platí pro dřevo a materiály na bázi dřeva. Jinde smí za rok zkondenzovat jen omezené množství:

Druhá podmínka je bilanční: za rok se musí vypařit víc, než zkondenzuje (čl. 6.2). Zateplená fasáda spadá do přísnější kategorie a smí mít desetinu toho, co běžná konstrukce.

Norma hlídá i vnitřní povrch stěny. Nejchladnější místo bývá v koutě nebo u ostění okna. Jeho teplota musí zůstat nad hranicí, při které na povrchu roste plíseň. Pro obytnou místnost se počítá s kritickou povrchovou vlhkostí 80 % podle čl. 5.1.1 a 5.1.2. O plísni v koutě rozhodne tenhle výpočet, ne tloušťka izolantu v ploše.

Výpočet potřebujete u vnitřního zateplení, u vlhkého nebo historického zdiva a u nestandardní skladby. U běžného vnějšího zateplení suchého zdiva zpravidla ne, výsledek je předvídatelný. Je to nejlevnější položka celé akce.

Proč vnější zateplení suchý dům nenamočí?

Izolant na vnější straně ohřeje celou původní stěnu. Zdivo, které v zimě promrzalo, je teď teplé po celé tloušťce. Rosný bod se posune do izolantu, nebo ve stěně vůbec nenastane. Proto je vnější zateplení fyzikálně správný směr a vnitřní zateplení vždycky kompromis.

Vnější zateplení škodí, až když se na vnější stranu dá vrstva, která páru skoro nepropustí. Akrylátová omítka má μ okolo 100 až 120 a na vlhké stěně vodu zavře uvnitř. Totéž udělá PIR na celé fasádě staršího domu.

Dá se zateplit vlhký dům?

Ne dřív, než vyschne. Zateplení vlhkou stěnu nevysuší, uzavře ji. Voda, která do té doby odcházela odparem z fasády, teď stoupá zdivem výš. Výkvěty solí se objeví nad soklem, kde dřív nebyly.

Pořadí prací je pevné:

• Najděte příčinu vlhkosti. Bývá to voda vzlínající chybějící nebo porušenou hydroizolací, zatékání z netěsného svodu nebo oplechování, terén navezený nad úroveň podlahy, nebo zatékání ze střechy.
• Příčinu odstraňte.
• Nechte zdivo vyschnout. U zdiva zatíženého vzlínáním se doba schnutí zdiva počítá na roky, ne na měsíce.
• Teprve pak zateplujte.

Jestli je zdivo suché, nehádejte. Nechte si změřit vlhkost zdiva, stojí to zlomek ceny fasády. Průkazné je měření vlhkosti zdiva z hloubky. Sonda přiložená na povrch průkazná není. Bez čísla rozhoduje dojem a dojem se pod zateplením neopraví.

Když příčinu odstranit nejde, zbývá provětrávaná fasáda. Vlhkost odvádí větranou mezerou, proto s vlhkým zdivem umí pracovat.

Vadou je i zateplení stěny, která je vlhká jen dočasně. Typicky od nedokončeného oplechování nebo od deště, který během stavby stéká po fasádě. Proto u nás nezateplujeme, dokud není hotové oplechování.

Jak se dělá vnitřní zateplení zdi?

Jen podle výpočtu. Někdy zvenčí zateplit nejde: dům je památkově chráněný, soused stojí na hranici pozemku, nebo fasáda leží na uliční čáře. Zateplení zevnitř obrátí průběh teploty ve stěně. Původní zdivo zůstane za izolantem studené a pára se sráží právě v něm.

Zvládnout to jde dvěma způsoby. Míchat je nelze.

• Difuzně uzavřená skladba má parozábranu, která musí opravdu těsnit. Těsní i všechny prostupy, napojení na strop, na podlahu a na ostění oken. Jedna neutěsněná krabice elektroinstalace celou skladbu znehodnotí.
• Difuzně otevřená skladba používá materiál, který vodu nasaje a vede dál, tedy kapilárně aktivní. Typicky kalciumsilikát nebo dřevovlákno se stěrkou. Sraženou vodu odvede zpět do místnosti, kde se odpaří.

Polystyren nalepený zevnitř na obvodovou stěnu nepatří ani do jedné skupiny. Za dvě zimy v rozích zčerná. Výpočet přitom nerozhodne všechno. Jsou stavy zdiva, u kterých je vnitřní zateplení vlhké zdi chyba bez ohledu na výsledek výpočtu.

Proč je v domě vlhkost po zateplení?

Protože zateplený dům je těsnější a méně větrá sám od sebe. Vlhkost, která dřív odcházela netěsnostmi, zůstává uvnitř. Srazí se na nejchladnějším místě, které v domě zbylo. Po zateplení to bývají okenní rámy a kouty za nábytkem u obvodové stěny. Lidé říkají, že po zateplení začalo plesnivět, a mají pravdu. Příčina ale není v izolantu.

Vlhkost ze vzduchu odvádí větrání, ne zeď. Když se vám rosí okna, naplánujte s fasádou i větrání. Třeba ventilátor s čidlem vlhkosti v koupelně nebo lokální rekuperační jednotku. Je to levnější položka než fasáda. Bez ní fasáda nebude fungovat tak, jak má.

Co kontrolujeme před lepením izolantu?

Vlhkost podkladu. Podklad nesmí být výrazně vlhký ani trvale zvlhčovaný. Zvýšenou vlhkost odstraníme u příčiny dřív, než začneme lepit. Posuzujeme ji v prvním kroku postupu, spolu se soudržností a rovinností podkladu. Celý postup od podkladu po omítku je v článku Zateplení fasády krok za krokem.