Proč se vlhkost objevila až po výměně oken

Ing. Otakar Hobza · Bee Workers s.r.o. · čtení 14 minut

Modelový příklad: cihlový dům z roku 1962, čtyři lidé, nová okna osazená v září. V lednu stojí kapky na kraji ostění v ložnici a v koutě u stropu je černá skvrna. Nic jiného se v domě nedělalo.

Souvislost je správná. Závěr, že jsou okna vadná, ne. Okno osazené a napojené správně dělá, co má. Právě proto se vlhkost objevila.

Proč nová okna zavřela vlhkost uvnitř?

Stará dřevěná okna měla mezi křídlem a rámem spáru. Tou procházel vzduch i při zavřeném okně. Nikdo to nevnímal jako větrání, protože to nevyžadovalo žádnou činnost. Platilo se za to teplem, které spárou odcházelo.

Nové okno má obvodové těsnění a kování, které přitlačí křídlo k rámu po celém obvodu. Totéž udělá repase starých oken s utěsněním spár. Výměna vzduchu pak klesne hluboko pod hygienické minimum podle ČSN EN 16798-1. Hodnoty jsou v tabulce.

Objem páry, který v domě vzniká, se nezměnil. Změnila se jen cesta ven.

Odkud se bere vlhkost v bytě?

Páru vyrábí vaření, sprchování, sušení prádla, mytí podlah, pokojové rostliny a dýchání lidí. U čtyřčlenné domácnosti to dělá 8 až 12 litrů vody denně.

Dokud ta voda odchází vzduchem ven, nikde se neprojeví. Když odejít nemůže, relativní vlhkost v místnostech vystoupá nad 65 až 75 %.

Vzduch pojme jen tolik páry, kolik mu dovolí jeho teplota. Na povrchu chladnějším, než je rosný bod toho vzduchu, se pára srazí na vodu. Proto se vlhkost neobjeví po celém bytě, ale na nejchladnějším povrchu v místnosti.

Plíseň roste tam, kde relativní vlhkost u povrchu chladného zdiva přesáhne 80 %. Stačí, když to trvá déle než tři dny. Která místa v bytě to potkává první, rozebírá článek Mapy pod stropem a v rozích.

Proč je ostění studené a plíseň roste v koutě?

Kraj ostění je zdivo hned vedle okenního rámu. Je to nejtenčí místo obvodové stěny a teplo jím odchází rychleji než plochou zdi. Když se okno vyměnilo bez zateplení ostění a bez napojení izolace na rám, je tam v mrazu nejnižší povrchová teplota v místnosti. Voda se sráží tady jako první a je vidět dřív než plíseň. Víc o tepelném mostu v ostění je v samostatném článku.

Kout mezi dvěma obvodovými stěnami a kout u stropu ochlazují dvě nebo tři plochy najednou. Teplo odtud odchází rychleji, než ho vnitřní vzduch doplní. Vzduch tam navíc skoro neproudí. Jak teplotu koutu změřit a s čím ji porovnat, popisuje článek vlhkost v bytě.

Za skříní nebo za postelí přisunutou ke zdi je to totéž z jiného důvodu. Nábytek zabrání proudění teplého vzduchu podél stěny. Zeď za ním zůstane chladná a vlhkost tam stojí, dokud ji někdo neobjeví při stěhování.

Se starými okny tahle místa existovala taky. Byla ale sušší, protože vzduch v bytě nesl míň páry.

Proč se vlhkost na oknech ukáže až v zimě?

V mrazu je vnitřní povrch obvodové stěny nejchladnější v roce. Na rosný bod pak stačí míň páry ve vzduchu. V zimě se zároveň větrá nejmíň, protože otevřené okno znamená únik tepla. Sušení prádla se přesune z balkonu do pokoje a páry přibude.

Tři věci se sejdou ve stejném období. Proto se problém po výměně oken ukáže až v lednu a únoru. Když jste okna měnili na jaře a do zimy bylo ticho, nic to nevyvrací. První topná sezona je zkouška.

Kdy fouká kolem okna a vodu dělá samo okno?

Všechno nahoře platí pro okno osazené a napojené správně. Druhý případ je, že vodu dělá jedno konkrétní okno. Pozná se podle čtyř znaků.

• Mokré je jedno okno a ostatní ne. Změna režimu domu působí na všechna okna ve stejně vytápěných místnostech naráz.
• U zavřeného okna jde podél rámu studený vzduch. Zkontrolujte to plamenem svíčky nebo tenkým proužkem papíru vedeným po obvodu rámu. Je to citlivější než ruka.
• Kapky jsou mezi skly, kam se rukou nedostanete. Otření zvenku ani zevnitř s tím nic neudělá a s větráním to nesouvisí.
• V ostění je mezera mezi rámem a zdivem, nenapojená izolace nebo holá montážní pěna bez uzavření. Ukáže ji odkrytí vnitřní špalety nebo v mrazu termovizní kamera jako studený pruh po obvodu rámu.

Sedí-li něco z toho, změna větrání problém neodstraní. Příčina je v tom okně a u vás začneme u něj.

Musí se špaletové okno vybourat?

U domů z 19. a z první poloviny 20. století se špaletová okna běžně vybourávají a nahrazují plastovými profily. Nemusí to tak být. Řemeslná repase se zasklením do vnitřního křídla dá srovnatelné tepelné parametry a lepší akustické.

Vnější křídlo zůstane původní, s jednoduchým sklem tloušťky 4 mm v tradičním sklenářském kytu. Do vnitřního rámu vyfrézujeme hlubší polodrážku. Osadíme do ní izolační dvojsklo plněné argonem s teplým distančním rámečkem, skladba 4-8-4 mm s pokovením. Součinitel prostupu tepla zasklení vychází zhruba 1,1 až 1,4 W/(m²·K).

Celé repasované okno se dostane zhruba na 1,1 až 1,3 W/(m²·K). To vyhovuje požadavkům ČSN 73 0540-2.

V neprůzvučnosti je repasované špaletové okno lepší než nové plastové. Mezera mezi vnějším a vnitřním křídlem bývá 150 až 250 mm. Vzduchová neprůzvučnost repase dosahuje 43 až 46 dB. Plastové okno s dvojsklem dosahuje 32 až 35 dB. U bytu do rušné ulice je ten rozdíl slyšet.

Těsnění patří jen na vnitřní křídlo

Na tomhle detailu celá repase stojí. Silikonový profil do vyfrézované drážky montujeme výhradně na vnitřní křídlo. Vnější křídlo musí zůstat mírně netěsné, aby mezi křídly zůstával venkovní suchý vzduch.

Když se utěsní vnější křídlo, teplý vnitřní vzduch pronikne netěsnostmi vnitřního křídla mezi křídla. Na studeném vnějším skle zkondenzuje. Následuje rosení, stékání vody a hniloba dřevěných vlysů. Takové okno dělá vodu bez ohledu na to, jak v bytě větráte.

Když u vás utěsněné vnější křídlo najdeme, jde ven jako první. Teprve pak řešíme režim větrání.

Co udělat hned a jak postupujeme my?

Vlhkost po výměně oken má tři možné příčiny: režim bydlení, odvod vzduchu a konstrukci. Určit, která to je, stojí jednu prohlídku a měsíc měření. Nabídka na jakýkoli zásah u nás vzniká až potom.

1. Udělejte hned, ještě před telefonátem

• Odsuňte nábytek od obvodové stěny. Za skříní vzduch neproudí a zeď za ní zůstává chladná.
• Pouštějte odtah v koupelně a v kuchyni. Sušák přesuňte z ložnice do koupelny s odtahem. Stojí to nula korun a u části případů je to celé řešení.
• Plíseň otírejte v rukavicích, s respirátorem a při otevřeném okně. Otření odstraní jen projev. Dokud je povrch chladný a vzduch vlhký, plíseň se vrací.

2. Měsíc měření, který si uděláte sami

Postavte digitální vlhkoměr s teploměrem do postižené místnosti. Metr nad podlahu, mimo okno a mimo topení. Hodnoty zapisujte ráno a večer po dobu jednoho měsíce. Normální vlhkostní klima je 50 až 60 %.

Bez téhle dvojice čísel se rozhoduje podle pocitu a pocit se po zatopení mění. Co hodnoty znamenají a jak se režim mění, rozebírá článek Kdy stačí změnit režim větrání.

3. Prohlídka oken a ostění

Projdeme okna křídlo po křídle. Zkontrolujeme, kde sedí těsnění, jestli je vnější křídlo špaletového okna netěsné, kde je kondenzát mezi skly a jak je napojená izolace v ostění. V mrazu přidáme termovizi.

4. Změření nejchladnějšího místa

Změříme teplotu vzduchu, relativní vlhkost a povrchovou teplotu nejchladnějšího místa v místnosti. Z toho vyjde odstup povrchové teploty od rosného bodu. To je rezerva, kterou na tom místě máte.

5. Rozhodnutí a práce

Když je příčina v okně, opravíme okno. Když je ve vzduchu a režim se dá udržet, nekupujete od nás nic. Když se režim udržet nedá, uděláme odvod vzduchu, který nezávisí na tom, jestli si na něj někdo vzpomene:

• odtah s doběhem v koupelně a kuchyni vedený ven,
• štěrbinové větrací prvky,
• řízené větrání s rekuperací.

Když měření ukáže, že voda přichází ze zdiva, jde se na průzkum. Je placený a končí protokolem. Cenu řekneme dopředu a protokol zůstává vám. Můžete s ním jít i jinam.

Ve starém domě hlídáme, kudy vedou rozvody řízeného větrání. Decentralizované jednotky s rekuperací osazujeme do jádrových vrtů v obvodovém zdivu. Centrální systém vedeme nevyužívanými komínovými průduchy a hluchými prostory. V místnostech se štukovými stropy tak nemusí vzniknout sádrokartonový podhled.

6. Kontrola po topné sezoně

Měříme ve stejných místech a ve stejné časy jako první měsíc. Leden a únor jsou zkouška, duben ne.

Kdy do toho nejdeme?

Ne každý dotaz po výměně oken končí zakázkou. U části z nich to říkáme rovnou.

• Když měsíc měření skončí v normálním pásmu. Vzduchotechnika do domu s takovou hodnotou je výdaj bez doložitelné změny.
• Když je vlhkost v jedné místnosti a zdroj se dá odstranit. Přesunutý sušák to často vyřeší sám.
• Když voda nepřichází ze vzduchu. Mapa začíná u podlahy, drží po délce zdi stejnou výšku, nese bílé výkvěty solí a omítka se v tom pásu sype. To je voda ze zdiva. Vlhkoměr ani odtah v koupelně s ní nic neudělají. Rozdíl rozebírá článek Vzlínání, nebo kondenzace, sklepní zdroje pak Vlhká zeď v suterénu.
• Když je to technologická voda z rekonstrukce. Omítky, potěry a zdění dají do domu vodu, která odejde sama. Potřebuje k tomu topit a větrat, jinak zkondenzuje na stěnách stejně jako pára z bydlení.

Co když větrání nestačí?

ČSN P 73 0610 vede mezi nepřímými metodami sanace vlhkého zdiva přirozené i nucené větrání, odvlhčovače a zvýšení vnitřní povrchové teploty konstrukce tepelnou izolací. Izolace přijde na řadu, když větrání nestačí.

Nejčastější případ je neřešené ostění. Okno se vyměnilo a izolace se na rám nenapojila. Řešením je zateplit ostění, režim bydlení to nespraví.

Tam, kde se fasáda zateplit nedá, přichází v úvahu vnitřní zateplení. Po nalepení izolace zevnitř se rosný bod posune na rozhraní původního zdiva a izolantu. Difuzně uzavřený systém s parozábranou je ve starém domě riskantní. Na nerovném zdivu a v napojení na stropy a podlahy se vzduchotěsnost fólie dlouhodobě neudrží. Každá netěsnost vede vlhký vnitřní vzduch za izolant, kde zkondenzuje bez možnosti odparu.

Podle směrnic WTA 6-4 a WTA 6-5 se proto navrhují kapilárně aktivní a difuzně otevřené systémy. Jsou to kalciumsilikátové desky, minerální pěny a dřevovláknité desky lepené celoplošně bez dutin. Posouzení kondenzace podle Glasera z ČSN 73 0540-4 na ně nestačí, protože nepočítá s kapilárním transportem kapalné vody. Návrh se dělá nestacionárním výpočtem podle ČSN EN 15026. Rozebírá to článek Vnitřní zateplení vlhké zdi.

U domu s dřevěným trámovým stropem přibývá jeden detail. Po vnitřním zateplení klesne teplota zdiva v kapse zhlaví trámu. Vlhkost dřeva tam překročí 20 až 25 % a to spouští hnilobu. Kolem dřeva musí zůstat provětrávaná mezera nejméně 20 mm. Detail rozebírá článek Zhlaví trámů ve vlhkém zdivu.

Jak zjistit, kolik rezervy stěna má?

Odstup povrchové teploty od rosného bodu se dá spočítat ze tří údajů: teplota vzduchu, relativní vlhkost a povrchová teplota nejchladnějšího místa. Čím menší odstup, tím dřív se na tom místě objeví voda a tím přísněji musíte větrat.

Počítá to kalkulačka rosného bodu na Domeum.

Naměřené hodnoty jsou váš podklad. Předložte je jako zadání komukoli, kdo bude cenu počítat, nám i konkurenci.

Časté dotazy

Znamená to, že nová okna byla chyba?

Ne. Okna snížila únik tepla a to je měřitelný přínos. Zároveň vzala domu výměnu vzduchu, kterou měl zadarmo. Ten díl se nahrazuje vědomě: odtahem s doběhem v koupelně a kuchyni, větracími prvky v rámu nebo ve stěně, nebo řízeným větráním s rekuperací.

Fouká kolem okna. Je to vada okna?

Proud studeného vzduchu podél rámu při zavřeném okně ukazuje na to okno. Příčinou bývá mezera mezi rámem a zdivem, nenapojená izolace nebo holá montážní pěna. Změna větrání to neodstraní, opravuje se to okno.

Proč je ostění studené?

Kraj ostění je nejtenčí místo obvodové stěny a teplo jím odchází rychleji než plochou zdi. Když se okno vyměnilo bez zateplení ostění a bez napojení izolace na rám, je tam v mrazu nejnižší povrchová teplota v místnosti. Řeší se to zateplením ostění.

Musela se špaletová okna vybourat?

Nemusela. Repase s izolačním dvojsklem ve vnitřním křídle vyhovuje ČSN 73 0540-2 a v neprůzvučnosti je lepší než plastové okno. Vnější křídlo zůstává s jednoduchým sklem. Repasi zajišťujeme v rámci rekonstrukce.

Pomůžou větrací štěrbiny v rámu okna?

Vrátí do domu trvalý přívod vzduchu a v části případů to stačí. Množství vzduchu ale nejde řídit podle toho, kolik páry zrovna vzniká. V mrazu vpouštějí studený vzduch tam, kde je povrch nejchladnější. Měsíc měřte vlhkoměrem dřív, než je objednáte. Může se ukázat, že problém vyřeší změna režimu větrání sama.

Plíseň jsem otřel a vrátila se. Co dál?

Otření odstraní projev, příčina zůstává. Postup je opačný: měsíc měřte, upravte větrání, odsuňte nábytek od obvodové stěny a zaveďte odtah. Teprve pak řešte povrch. Plíseň odstraňujte v rukavicích a s respirátorem a místnost při tom větrejte.

Zdroje

ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb, Sanace vlhkého zdiva, Základní ustanovení, vydání 11/2000 (kondenzovaná voda v předmětu normy; přirozené i nucené větrání, odvlhčovače a zvýšení vnitřní povrchové teploty následnou tepelnou izolací mezi nepřímými metodami sanace). Písmeno P znamená předběžnou normu.

Výměna vzduchu před rekonstrukcí a po ní, hygienické minimum podle ČSN EN 16798-1, denní produkce vodní páry domácnosti a práh růstu plísní: odborné publikace k sanaci starých budov a směrnice WTA.

Ze stejných zdrojů: parametry repase špaletových oken (zasklení, součinitele prostupu tepla, vzduchová neprůzvučnost, těsnění vnitřního křídla), kapilárně aktivní systémy vnitřního zateplení podle WTA 6-4 a WTA 6-5, meze výpočtu podle ČSN 73 0540-4 a ČSN EN 15026, požadavek ČSN 73 0540-2 na okno a vlhkost dřeva ve zhlaví trámů.