Omítka a proč fasáda zezelená

Čtyři typy omítek a v čem se liší

Finální omítka je jen poslední tenká vrstva, ale rozhoduje o vzhledu na dvacet let a o tom, jak snadno vrstvou projde vodní pára.

Pravidlo, které z tabulky plyne: k prodyšnému izolantu prodyšná omítka. Akrylátová omítka na minerální vatě popírá důvod, proč jste si vatu kupovali; hodnoty μ jednotlivých izolantů jsou v článku o výběru izolantu. Na polystyrenu to takový rozpor není, ale na vlhčím zdivu ano.

Odstín není jen vkus

Tmavá fasáda se na slunci zahřeje výrazně víc než světlá. Pod omítkou je izolant, který teplo nepustí do zdiva, takže zůstane v tenké vrstvě na povrchu. Ta se roztahuje, v noci smršťuje, a cyklus se opakuje každý den.

Proto se u odstínů sleduje světelná odrazivost, označovaná HBW. Čím nižší číslo, tím tmavší odstín. Pro kontaktní zateplení se doloženě uvádí vhodné rozmezí HBW 30 až 100. Někteří výrobci připouštějí nižší hodnoty pro malé plochy a detaily, ale to je věc technického listu konkrétní sestavy, ne obecné pravidlo.

Když se limit nedodrží, projeví se to dilatačními trhlinami a u polystyrenu i deformací desek. Tmavý sokl na ploše několika metrů čtverečních je něco jiného než tmavá celá jižní stěna.

Proč řasy rostou právě na zateplení

Na nezateplené stěně proniká teplo z domu až do omítky a udržuje ji nad teplotou, při které se sráží rosa. Zateplení tenhle přísun zastaví, což je jeho účel. Vedlejším důsledkem je, že vnější omítka se v noci ochladí až pod teplotu okolního vzduchu, orosí se, a zůstane mokrá až do rána.

Mokrý povrch po většinu nocí v roce je prostředí, ve kterém řasy a plísně rostou. Systém tím není vadný, chová se tak, jak se chovat musí. Doložené zdroje výslovně uvádějí, že napadení je nejčastější právě na omítnutých kontaktních systémech a že se s rostoucí tloušťkou izolace zhoršuje.

Co riziko zvyšuje

• Orientace na sever a severovýchod. Fasáda, na kterou celý den nesvítí slunce, po ranním orosení neuschne.
• Chybějící nebo malý přesah střechy. Hladké kubusy bez okapu dostávají déšť po celé ploše. Přesah je nejúčinnější ochrana fasády a nestojí nic navíc, když se navrhne včas.
• Vzrostlá zeleň u domu. Keře a stromy do dvou metrů od stěny brání proudění vzduchu a drží vlhkost.
• Voda v okolí. Potok, rybník, nezasakující terén pod soklem, kondenzát z klimatizace svedený ke stěně.
• Netěsný svod nebo oplechování. Většina zelených pruhů na fasádách začíná u svodu, ne u špatné omítky. Než se řeší omítka, stojí za to projít okapy.

Biocidy: odklad, ne řešení

Omítky se dodávají s příměsí látek proti růstu řas a plísní. Fungují, ale mají konečnou dobu účinnosti: jsou ve vodě rozpustné a déšť je z povrchu postupně vymývá.

Praktický důsledek je ten, že biocid problém odloží o několik let a pak se fasáda začne chovat, jako by tam nikdy nebyl. Prodejce, který biocid prezentuje jako trvalé řešení, buď nezná technický list, nebo spoléhá, že vy ho číst nebudete.

Trvale pomáhá jen to, co zkrátí dobu, kdy je povrch mokrý. Tedy přesah střechy, prořezaná zeleň, odvedená voda od stěny a hydrofobní povrch, ze kterého déšť nečistoty splachuje.

Co dělat, když už fasáda zezelenala

První reakce bývá tlaková myčka. Je to nejhorší dostupná volba. Proud vody sice zeleň smyje, ale zároveň vymývá jemné částice z povrchu omítky. Ta se stane poréznější, takže lépe drží vodu, a příště zezelená rychleji a víc.

Správný postup je jiný: šetrné mechanické odstranění, aplikace přípravku proti řasám s dostatečnou dobou působení, oplach, penetrace a nátěr fasádní barvou se stejným typem pojiva, jaké má původní omítka. Silikonovou barvu na silikátovou omítku dávat nemá smysl, difuzní chování se tím zhorší.

Bílý povlak si lidé s řasou i plísní pletou; bílý výkvět solí se pozná podle toho, že se po setření vrací. A hlavně: než se sanuje, zjistí se příčina. Sanace bez odstranění příčiny je jen odklad se stejnou fakturou.