Podřezání, nebo injektáž: jak vybíráme clonu podle zdi

Ing. Otakar Hobza · Bee Workers s.r.o. · čtení 15 minut

Modelová zeď: cihelná, 45 cm, sklep bez vody na podlaze. Vzorek z hloubky 120 mm dá po zvážení a vysušení hmotnostní vlhkost 8,5 %. Druhý kus téhož zdiva se v laboratoři plně nasytí vodou a ukáže 13,0 %. Podíl obou čísel je stupeň nasycení, tedy 65 %. Obě hodnoty se měří, jedna z druhé se odvodit nedá.

Zeď má průběžnou ložnou spáru, takže do ní jde řetězová pila i nerezový plech. Nasycení 65 % je pod mezí silanového krému, takže připadá v úvahu i on. Tři metody na jednu zeď. Která to bude, rozhodne zasolení a to, jestli zeď smí o milimetr sednout.

Na otázku „podřezání, nebo injektáž“ se neodpovídá metodou, kterou má firma v dodávce. Odpovídá se čtyřmi údaji ze zdi: z čeho je, jak je nasycená vodou, jak je zasolená a jestli na ni tlačí voda. Tenhle článek k těm čtyřem údajům dává čísla a na konci říká, jak z nich vybíráme metodu my.

Obě clony dělají totéž a jen to

Podřezání i injektáž vytvoří v patě zdi vodorovnou clonu, přes kterou kapilární voda nevystoupí. Liší se tím, jak clonu udělají, ne tím, co řeší.

Z toho plyne podmínka před vším ostatním: vlhkost musí vzlínat. Na vodu, která kondenzuje na studeném povrchu, ani na vodu, která zatéká z terénu, nemá clona v patě zdi vliv. Bude provedená správně a mapa na zdi zůstane.

ČSN P 73 0610 kondenzovanou vodu do svého předmětu zahrnuje. Rozlišení proto není detail, rozhoduje o metodě. Jak se vzlínání od kondenzace pozná bez přístroje, včetně fóliové zkoušky za cenu pásky, rozebírá článek Vzlínání, nebo kondenzace.

Stupeň nasycení: číslo, které mezi metodami rozhoduje

Hmotnostní vlhkost říká, kolik vody ve zdivu je. Stupeň nasycení Ψ říká, kolik z pórů je vodou zaplněných: je to poměr zjištěné vlhkosti k vlhkosti téhož zdiva po plném nasycení v laboratoři. Cihla s vlhkostí 8 % může mít póry zaplněné z poloviny, měkký pískovec se stejnou vlhkostí ze čtvrtiny. Pro chemickou clonu rozhoduje Ψ, protože přípravek se rozvádí volnými póry a v zaplněných nemá kudy.

Vzorek odebíráme jádrovým vrtáním bez vodního výplachu z hloubky 100 až 150 mm pod lícem otlučené zdi, zvážíme ho vlhký, vysušíme při 105 °C a zvážíme znovu. Tak to žádá ČSN P 73 0610. Číslo z příložného odporového přístroje se s klasifikací porovnat nedá a na zasolené omítce ukáže vysokou hodnotu i u suchého jádra. Rozdíl mezi metodami měření rozebírá článek Měření vlhkosti zdiva, kde a jak měříme my, popisuje diagnostika vlhkosti.

Mechanická clona: pila, lano, plech

Mechanická clona je pevná přepážka vložená do zdi. Funguje při každém stupni nasycení, i ve zdi mokré na 100 %, protože nepotřebuje, aby se v pórech něco rozvádělo. Norma k ní řadí prořezávání ruční i strojní, probourávání po úsecích a zarážení desek z korozivzdorné oceli do ložné spáry. V praxi jsou to tři postupy.

Řetězová pila

Řeže se výhradně v průběžné ložné spáře cihelného zdiva, po úsecích 800 až 1 000 mm, aby zeď během práce dál nesla. Do řezu jde deska z vysokohustotního polyethylenu tloušťky 1,5 až 2,0 mm nebo sklolaminátový pás, sousední kusy se překrývají nejméně o 100 mm. Spára se vyklínuje plastovými klíny a pod tlakem zainjektuje cementovou expanzní maltou s kompenzovaným smrštěním.

Riziko je sedání zdiva. Nezpůsobí ho řez, ale špatné klínování; úsek se proto klínuje dřív, než se otevře další. Postup krok za krokem rozebírá článek Podřezání zdiva: jak se provádí a kde nejde.

Diamantové lano

Kamenné a smíšené zdivo bez průběžné spáry se řeže diamantovým lanem. Řez vede kamenem, ne spárou. Lano se chladí vodou, takže se do zdi, kterou chceme vysušit, přidává technologická voda, a nepravidelný řez se hůř zalévá. U památek je to zásah do struktury zdiva, který památková péče připouští nerada. Volíme ho jen tam, kde je zeď silná, soudržná a chemická clona v ní kvůli dutinám nemá šanci.

Nerezové plechy

Vlnité plechy z korozivzdorné oceli 1.4016, do zasoleného zdiva 1.4571 s molybdenem, se zarážejí pneumatickým nebo hydraulickým kladivem do ložné spáry. Sousední plechy se překrývají o 1 až 2 vlny. Spára se neotevírá, takže zeď nesedne vůbec. Nevýhoda jsou rázy: do nesoudržného zdiva plech nezarazíme, drolilo by se, a do tvrdého kamene bez přímé spáry nejde vůbec.

Kde mechanická clona nejde

• Zdivo bez průběžné ložné spáry. Řetězová pila ani plech tudy nevedou. Zbývá diamantové lano se všemi nevýhodami výš, nebo chemická clona.
• Tloušťka nad 1 m z jedné strany. Norma vede strojní prořezávání i zarážení desek z jedné strany zhruba do tloušťky zdi 1 m. Silnější zeď se dělá z obou stran, jinak zůstane v jádru nepřerušený pruh.
• Nedostupný druhý líc. Druhá strana pod terénem nebo za sousedním domem u silné zdi mechanickou cestu vyřadí.
• Rozrušené zdivo a trhliny. Řez i rázy jsou zásah do nosné konstrukce. Bez posouzení statika se neřeže ani nezaráží. Norma z téhož důvodu zakazuje hloubit výkopy podél obvodových zdí až pod základ.

Tloušťku zdi změřte dřív, než si řeknete o nabídku. Stará zeď bývá různě silná, měří se ve více bodech a platí největší rozměr.

Chemická clona: krém, vodní sklo, gel

Chemická clona nevkládá do zdi nic pevného. Do řady vrtů se dostane přípravek, který změní vnitřní povrch pórů. Směrnice WTA 4-4 dělí injektáže podle tlaku: beztlakové, kde přípravek zateče a rozvede se sám, a tlakové, kde ho do zdi tlačí čerpadlo přes pakry. Zeď se nikde neotevírá a nosná funkce zůstává. Jak práce vypadá na stavbě, popisuje článek Injektáž zdiva: jak probíhá tlaková, beztlaková a krémová.

Silanové krémy, beztlakové

Silany, siloxany a silanové krémy se navážou na křemičitý povrch pórů a změní úhel smáčení. Voda přestane stěny pórů smáčet a kapilární síla, která ji tahá nahoru, zmizí. Pór zůstane otevřený, zeď dál propouští vodní páru.

Vrtá se průměrem 12 až 16 mm v roztečích 100 až 120 mm, krém se do vrtu vytlačí a rozvede se sám. Funguje do stupně nasycení Ψ 80 %. V pásmu 70 až 80 % je na horní hranici a rozhoduje hodnota z laboratoře, ne odhad. Nad 80 % je v pórech voda, krém nemá kudy jít a ve zdi zůstanou pruhy bez clony. To je nejčastější důvod, proč injektáž „nezabrala“.

Norma vede beztlakovou infuzi sloupcem kapaliny do výšky 2 m a vrty z jednoho líce do tloušťky 1 m; silnější zeď se vrtá proti sobě z obou stran.

Vodní sklo

Křemičitany alkalických kovů póry neodpuzují, ale ucpávají: reagují s volným vápnem v maltě a vzniklé křemičitany vápenaté kapiláry zúží. Kde v maltě vápno není nebo je vyčerpané, není s čím reagovat. Do zdiva bez vápenného pojiva vodní sklo nepoužíváme.

Akrylátové gely a polyuretany, tlakové

Akrylátový gel má viskozitu blízkou vodě, 1 až 5 mPa·s, a tlakem 0,5 až 10 MPa přes pakry vyplní i mikrotrhliny a kaverny. Funguje i při Ψ nad 90 %. Dělá se s ním plošná i rubová injektáž: zeď pod terénem se utěsní zevnitř, bez výkopu kolem domu. Riziko je tlak ve zdivu při injektáži; u méně soudržného zdiva se zvedá po krocích a sleduje se, kudy gel vychází.

Nad Ψ 80 % beztlaková infuze vodou ředitelnými roztoky nefunguje, v zaplněných pórech není kam difundovat. Zbývají dvě cesty: tlakový gel, nebo zdivo v trase vrtů předsušit horkým vzduchem nebo mikrovlnným zářičem a teprve pak injektovat krémem.

Kde chemická clona nefunguje spolehlivě

• Dutiny a kaverny. V kamenném a smíšeném zdivu bývá jádro nesourodé. Krém dutinou odteče pryč z linie clony a zůstane po něm mezera, kterou zvenku nikdo nevidí. Gel dutinu vyplní, ale spotřeba se nedá odhadnout dopředu.
• Silně rozrušené zdivo. Norma u něj chemickou metodu vede jako nevhodnou. Takové zdivo se nejdřív zpevní nebo přezdí a clona přijde na řadu potom.
• Nasycení nad mezí přípravku. Krém nad Ψ 80 % nezabere. Buď tlak, nebo předsušení.
• Tlaková voda. Vodorovná clona přeruší kapiláry. Voda, která na konstrukci tlačí, si cestu najde nad ní.

Tabulka metod

Sanační omítka je v tabulce proto, že ji nabídky často vydávají za clonu. Clona to není: je to doplněk nad clonou, který ukládá soli a nechává vodu odcházet jako páru. Co umí a co ne, rozebírá článek Sanační omítka: co umí a co neřeší. Elektroosmóza je vedle ní z opačného důvodu: drátová s elektrodami je v normě, bezdrátové skříňky ne. Rozdíl rozebírá článek Elektroosmóza: co je doložené a co ne.

Tlaková voda vyřadí obě metody

Tohle je jediná odpověď, která přebije všechno ostatní. Kde na zdivo pod terénem působí tlaková voda, nezastaví ji ani podřezání, ani injektáž. Obě řeší kapilární vzlínání a tlaková voda kapilárami nepřichází.

Pozná se podle toho, že se ve sklepě po vydatném dešti nebo při vyšší hladině objevuje voda na podlaze, prosakuje spárami nebo se vlhkost drží výš, než kam by ji vzlínání dostalo. Řeší se izolací proti tlakové vodě, odvedením vody od objektu nebo provětrávanou dutinou, případně kombinací. Rubová injektáž gelem je jedna z cest, když se kolem domu nedá kopat.

Co s tím dnes: nechte posoudit hladinu podzemní vody a základové poměry pozemku dřív, než podepíšete nabídku na clonu. Clona objednaná do tlakové vody nebude vadná. Bude správně provedená a problém zůstane, protože řešila jiný jev.

Jak vybíráme my

Pořadí podle normy je průzkum, protokol, projekt, práce. Držíme ho: nabídka na clonu u nás vzniká až z protokolu o průzkumu, ne z fotky a z metru zdi. Průzkum sám je placená služba a kdo si ho u nás objedná, dostane protokol, se kterým může jít i jinam. Co v něm je a co po sanaci doložíme, popisuje článek Co vám po sanaci doložíme.

1. Příčina

Fóliová zkouška, svody, spád terénu, sklep po dešti. Když vlhkost nevzlíná, clona končí tady a řeší se větrání, terén nebo zatékání.

2. Vzorky

Jádrové vrty z hloubky 100 až 150 mm na hmotnostní vlhkost a stupeň nasycení. K tomu soli z hloubky do 20 mm, zvlášť chloridy, dusičnany a sírany, nejméně dva vzorky nad sebou. Proč se soli vrací a co s nimi, rozebírá článek Soli ve zdivu.

3. Zeď

Odkrytí omítky v pásu nad podlahou nejméně na dvou místech: průběžnost spáry, dutiny, stav malty. Tloušťka ve více bodech. U trhlin a drolící se malty statik dřív než cokoli dalšího.

4. Metoda

Cihelná zeď s průběžnou spárou, soudržná, do 1 m: nerezový plech, když zeď nesmí sednout ani o milimetr, řetězová pila tam, kde plech nejde zarazit. Při vysokém zasolení ocel 1.4571. Když je Ψ do 80 % a majitel nechce do zdi řezat, přichází v úvahu i silanový krém; mechanická clona ale nezávisí na vlhkosti a je vidět.

Kamenná nebo smíšená zeď bez průběžné spáry: do Ψ 80 % silanový krém, nad tím tlakový akrylátový gel, nebo předsušení a krém. Dutiny se vyplní dřív, než se vrtá clona. Diamantové lano jen u silné soudržné zdi, kde chemie kvůli dutinám neprojde.

Zeď pod terénem, kolem domu se nedá kopat: rubová injektáž gelem zevnitř.

Rozrušené zdivo: nejdřív zpevnění nebo přezdění, pak clona. Chemická ne, plech ne. Pila jen se statikem.

Zeď nad 1 m z jedné strany: práce z obou líců. Kde druhý líc není, skládá se řešení individuálně a bývá v něm i něco jiného než vodorovná clona.

Vysoké zasolení u každé varianty: clona sůl ze zdi neodstraní. Nad clonou proto jde sanační omítka WTA jako doplněk, jinak se výkvěty vrátí na novou omítku.

5. Kritérium úspěchu do smlouvy

Norma zavádí stupeň účinnosti sanace. Počítá se z vlhkosti před zásahem, z vlhkosti za dva roky po něm a z rovnovážné vlhkosti nenamáhaného zdiva, a za dva roky nemá klesnout pod 50 %.

Měření se podle normy dělá na smluvním základě. U nás je v nabídce: vlhkost změřená před zahájením, stejná metoda a stejná místa za dva roky a hodnota, která se považuje za splnění. Zeď půl roku po cloně nevypovídá o ničem; vyschnutí na ustálenou vlhkost trvá roky a závisí na tloušťce, zasolení, vytápění a větrání.

Kdy nedělat ani jedno

Clona není vždy na místě, i když zeď vlhká je. Ve sklepě bez pobytu osob, kde se nic nerozpadá, nebo tam, kde se přívod vody zavře venku spravením svodu a spádem terénu, je zásah do zdiva výdaj bez doložitelné změny. Tři takové případy popisuje článek Tři případy, kdy se vlhký sklep sanovat nemá.

Co se prodá navíc a proč to vypadá jako součást opravy, rozebírá článek Kolik stojí zbytečná sanace. Řekneme vám to i u vlastní zdi: průzkum, který skončí větou „clona tady není potřeba“, je pro nás hotová zakázka.

Pomůcka: která clona ve vaší zdi přichází v úvahu

Pomůcka níž je rozhodovací strom. Zeptá se na typ zdiva, na průběžnou spáru, na přístup ke zdi, na tlakovou vodu, na stav zdiva a na zasolení, k tomu na změřenou tloušťku a na vlhkost, pokud ji máte změřenou. Vrátí metodu, mez stupně nasycení, hlavní riziko a to, co si u nás při poptávce vyžádat.

Tloušťku nechte prázdnou, dokud ji nezměříte. Prázdné pole znamená neměřeno, ne tenkou zeď, a pomůcka v takovém případě nevyhodnotí nic. Vlhkost zadejte jako stupeň nasycení, nebo jako hmotnostní vlhkost z vrtu; hodnotu z příložného přístroje nezadávejte, s tabulkou se porovnat nedá.

Strom nenahrazuje průzkum a nezná vaši zeď. Podmínky výš platí i bez něj.

Časté dotazy

Co je lepší, podřezání, nebo injektáž?

Obecně ani jedna. Mechanická clona potřebuje průběžnou vodorovnou spáru a funguje při každém nasycení zdiva. Chemická spáru nepotřebuje, ale krém funguje do stupně nasycení 80 % a nad tím zbývá tlakový gel. U cihelné zdi se spárou přicházejí v úvahu obě a rozhoduje průzkum: vlhkost, zasolení, statika. U kamenné zdi bez spáry zbývá chemická. My metodu určujeme z protokolu o průzkumu, ne z prohlídky přes omítku.

Jde injektáž udělat u kamenného zdiva?

Jde, a často je to jediná clona, která v kameni bez průběžné spáry připadá v úvahu. Podmínkou je jádro bez velkých dutin: do dutiny krém odteče a v cloně zůstane mezera. Kde dutiny jsou, vyplní se dřív, než se vrtá clona, nebo se použije tlakový gel, který kaverny zaplní. Vrtá se 12 až 16 mm v roztečích 100 až 120 mm, u zdi nad 1 m z obou stran.

Proč mi injektáž nezabrala?

Nejčastěji proto, že zdivo bylo nad mezí přípravku: beztlakový krém nad stupněm nasycení 80 % nepronikne do pórů plných vody. Druhý důvod je jiný jev: clona přeruší vzlínání a na kondenzaci ani na zatékání nemá vliv. Třetí jsou dutiny v jádru zdiva, čtvrtý tlaková voda. Rozlišit se to dá vzorkem z hloubky 100 až 150 mm a odkrytím zdi, ne dalším nástřikem.

Musí se před podřezáním dělat průzkum?

Podle ČSN P 73 0610 vychází projekt sanace z protokolu o průzkumu a obsahuje zdůvodnění zvolené metody. Pořadí je průzkum, protokol, projekt, práce. Průzkum má posoudit statický stav, vlhkost, soli a základové i hydrogeologické poměry. U nás je to první placený krok a nabídka na clonu bez něj nevzniká. Nabídka, která začíná cenou za metr podřezání, tři z těch kroků přeskočila.

Shrnutí

Volba mezi podřezáním a injektáží je výsledek pěti zjištění: jestli vlhkost vzlíná, jestli zeď má průběžnou spáru, jak je nasycená, jak je zasolená a jestli na ni netlačí voda. Mechanická clona funguje při každém nasycení, ale potřebuje spáru. Krém spáru nepotřebuje, ale končí u Ψ 80 %. Gel jde i nad 90 %, ale pod tlakem.

Kdo vám metodu nabídne dřív, než tohle ví, netvrdí nic o vaší zdi. Tvrdí něco o svém vybavení.

Zdroje: ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb, Sanace vlhkého zdiva, Základní ustanovení, vydání 11/2000 (klasifikace vlhkosti, hloubka odběru vzorku, dělení metod, meze tloušťky a výšky infuze, stupeň účinnosti sanace). Směrnice WTA 4-4 (dělení injektáží podle tlaku).

Stupeň nasycení, parametry mechanických clon (úseky řezu, tloušťky desek, přesahy, materiály oceli), průměry a rozteče vrtů, meze Ψ, tlaky injektáže a tabulka metod: odborné publikace k sanaci starých budov a směrnice WTA. Modelová zeď v úvodu je příklad, ne měření z konkrétní stavby.