Injektáž zdiva: jak probíhá tlaková, beztlaková a krémová

Ing. Otakar Hobza · Bee Workers s.r.o. · čtení 16 minut

Modelová zeď je smíšená, kámen s cihlou, bez průběžné ložné spáry. Řetězovou pilou se tu řezat nedá a plech se do ní nezarazí. Vzorek z hloubky zdiva ukázal hmotnostní vlhkost mezi 5,0 a 7,5 %. Podle ČSN P 73 0610 je to třetí stupeň. Stupeň nasycení vyšel 40 až 60 %. Beztlaková injektáž krémem tam projde bez řezu.

Tenhle článek je o provedení. Jestli do vaší zdi patří vrty, nebo řez, rozebírá článek Podřezání, nebo injektáž. Postup mechanické clony popisuje Podřezání zdiva.

Přípravek u nás vybírá až protokol o průzkumu. Vrtat začínáme až po projektu.

Co udělá přípravek ve zdivu?

Voda stoupá zdivem drobnými póry v cihle a v maltě, odborně kapilárami. Čím užší pór, tím výš voda vystoupá. Přípravek buď změní povrch stěn pórů, nebo póry vyplní. Používají se tři druhy přípravků:

• Silany a siloxany, patří sem i alkylalkoxysilanové krémy. Navážou se na křemičitý povrch pórů a stěny pórů pak vodu odpuzují. Odborně se úhel smáčení otočí z hydrofilního na hydrofobní. Síla, která vodu tahá nahoru, zmizí. Pór dál propouští vodní páru, takže zeď o difuzní otevřenost nepřijde. Proto se u staré stavby volí nejčastěji.
• Vodní skla, odborně křemičitany alkalických kovů. Póry zužují a ucpávají. Reagují s volným hydroxidem vápenatým v maltě a vzniklé křemičitany vápenaté pór zaplní.
• Akrylátové gely a polyuretanové pryskyřice s nízkou viskozitou. Vyplní póry i dutiny. Akrylátový gel teče skoro jako voda, jeho viskozita je 1 až 5 mPa·s. Proniká i do nejmenších mikrotrhlin. Dělá se s ním plošná clona i rubová injektáž zdiva ve styku se zeminou, tedy utěsnění zvenku bez výkopu kolem domu.

Všechny tři mají stejnou mez: přeruší jen kapilární vzlínání. Na vodu, která kondenzuje na chladném povrchu, chemická clona nepůsobí. Nepůsobí ani na vodu, která zatéká nebo tlačí. Proto průzkum rozliší příčinu dřív, než se koupí přípravek: Vzlínání, nebo kondenzace.

Jak probíhá beztlaková, tlaková a krémová injektáž?

Liší se tím, co přípravek dostane do zdi. Směrnice WTA 4-4 dělí injektáže podle provozního tlaku na beztlakové a tlakové. Krémy jsou pozdější varianta beztlakového zavedení. V ČSN P 73 0610 z roku 2000 ještě nejsou.

Beztlaková infuze

Do vrtů osadíme zásobníky nebo hadičky. Kapalina se do zdiva vsakuje vlastní vahou. Norma tomu říká infuze: přípravek do zdi tlačí jen sloupec kapaliny vysoký do 2 m.

Zdivo si vezme, kolik pojme. Kapalinu doplňujeme a hlídáme, jestli hladina v zásobnících klesá. Dobu plnění dopředu neslíbíme, řídí se tím, jak rychle zeď bere.

Přípravek se do trhliny nedostane silou, protože ho nic netlačí. Zdivo, které kapalinu samo nenasaje, se tímhle způsobem naplnit nedá.

Tlaková injektáž

Do vrtů osadíme vrtné ucpávky s ventilem, kterým se říká pakry. Čerpadlo přes ně vhání přípravek pod tlakem 0,5 až 10 MPa. Přípravek se tak dostane i do zdiva, které málo saje, a do zdi s póry plnými vody. Akrylátový gel takhle funguje i při stupni nasycení nad 90 %.

Tlak ve zdivu je hlavní riziko téhle cesty. Kapalina jde cestou nejmenšího odporu. V nesourodém zdivu proto odejde do puklin a dutin dřív, než prosytí okolí vrtu. U méně soudržného zdiva zvedáme tlak po krocích a sledujeme, kudy gel vychází.

Krémová aplikace

Aplikační pistolí vytlačíme do vrtu hustou hmotu. Ve zdivu se rozvede sama. Vrty jsou vodorovné a tlakové zařízení nepotřebujeme. Každý vrt plníme jedním tahem.

Krém je spolehlivá cesta do stupně nasycení 70 až 80 %. V horní části toho pásma rozhoduje hodnota z laboratoře. Hustá hmota neodteče dutinou tak daleko jako kapalina pod tlakem. Clona se v dutině přeruší stejně, rozdíl je jen v tom, jak daleko přípravek uteče.

Jak probíhá injektáž krok za krokem?

Injektáž vedeme v osmi krocích. Vrtání a plnění jsou z nich jen dva.

1. Průzkum a protokol. Zjistíme o zdi:

   • stav konstrukcí z hlediska mechanické odolnosti a stability,
   • vlhkost zdiva, změřenou mikrovlnným vlhkoměrem bez vrtání,
   • nasákavost a stupeň nasycení, tedy kolik pórů je plných vody, ze vzorku z hloubky 100 až 150 mm,
   • soli po druzích, ze vzorků z hloubky do 20 mm,
   • chemický rozbor podzemní vody v kontaktu se základy,
   • základové a hydrogeologické poměry.

   Kontrola: vlhkost ze vzorku porovnáme s mezní vlhkostí pro aplikaci z technického listu přípravku. Průzkum je placený krok a protokol zůstává vám.

2. Projekt se zdůvodněním metody. Podle normy vychází z protokolu a určuje:

   • přípravek a způsob zavedení,
   • výšku clony vůči podlaze a terénu,
   • vrtný rastr,
   • u tlakové cesty i tlaky.

   Kontrola: rozteč, hloubka a sklon vrtů a spotřeba na běžný metr odpovídají technickému listu přípravku. Ten list dostanete jako přílohu nabídky.

3. Otlučení omítky v pásu prací. Vrtáme do odkrytého líce, abychom viděli, do čeho vrták jde. Kontrola pro sanační omítkový systém: omítka je otlučená nejméně 80 cm nad měřenou linií zavlhčení, případně o tloušťku zdiva.

4. Měření tloušťky zdi ve více bodech. Stará zeď bývá po délce různě silná, rozhoduje největší rozměr. Kontrola: z jednoho líce vrtáme podle normy do tloušťky zdi nejvýše 1 m. Silnější zeď vrtáme z obou stran proti sobě.

5. Vrtná zkouška. Sledujeme, jak vrták prochází a jaký klade odpor. Do vrtu nahlédneme endoskopem. Kontrola: kolik vrt pobere proti předpokládané spotřebě. Nalezené dutiny předplníme dřív, než vrtáme clonu.

6. Vrtání linie clony podle rastru z projektu. Vrtnou moučku odsáváme. U silanových krémů vrtáme v roztečích 100 až 120 mm. Kontrola: vrty sedí na rastr z projektu.

7. Aplikace zvoleným způsobem. Kontrola: skutečnou spotřebu na běžný metr zapíšeme a porovnáme s předpokládanou. Výrazně vyšší spotřeba je stopa po dutině. Výrazně nižší je stopa po neprosycených místech.

   U tlakové cesty stojí u zdi člověk navíc a hlídá, kudy přípravek vychází. Může se objevit na druhém líci zdi nebo ve spáře. Hlídáme i sousední místnost. Kde přípravek vyjde, je cesta, o které projekt nevěděl. Tlak pak snížíme.

8. Uzavření vrtů a technologická přestávka. Po tu dobu se přípravek rozvádí a reaguje. Délku přestávky předepisuje výrobce. Povrchy děláme až potom.

   Kontrola před uzavřením: skutečná spotřeba a poloha vrtů jsou zapsané ve stavebním deníku Domeum. Zapsané jsou tam i nálezy z vrtné zkoušky. U clony, kterou nikdo neuvidí, je to jediný zápis, ze kterého se po letech dá cokoli zjistit.

Dá se během injektáže v domě bydlet?

Obvykle ano. Rozhoduje počet míst otevřených najednou a u tlakové cesty hluk čerpadla. Zeď se nikde neotevírá a nosná funkce zdi zůstává. Na rozdíl od řezu tu není fáze, kdy zeď stojí na klínech.

U památky je to hlavní důvod, proč se injektáž volí. Vrty mají malý průměr a historickou konstrukci šetří.

Podlaha většinou zůstane. Rozhoduje výška clony a napojení na izolaci podlahy. Když se clona na izolaci napojuje, otevřeme pruh podél zdi stejně jako u podřezání.

Při vrtání vzniká prach, suť ne. Vrtnou moučku odsáváme. Pás podél zdi je ale po dobu prací staveniště.

Bydlet nejde ve třech případech:

• jediná koupelna nebo kuchyně je v pracovním pruhu,
• kvůli rozvodům v trase vrtů se voda odpojuje na víc než den,
• v domácnosti je kojenec nebo někdo s dýchacími potížemi. Prach z vrtání a hluk čerpadla jsou pro ně zátěž.

Kolik dní bude která místnost otevřená, píšeme do harmonogramu předem.

Co máte připravit vy?

• Uvolněte přístup ke zdi po celé délce clony. Zevnitř vždy, u zdi, kterou vrtáme z obou stran, i zvenku. Zvenku to znamená přístup k fasádě nebo do sousedního prostoru. Vykliďte pás podél zdi a odsuňte nábytek. Sundejte obklady a police.
• Řekněte nám, kudy vedou rozvody v pásu vrtů. Vrták jde do zdi vodorovně a do hloubky. Potrubí, chráničku nebo starý rozvod v trase clony musíme znát předem. Vyfoťte každé místo, kde potrubí vstupuje do zdi. Když se rozvody stejně mění, sladíme obě práce. Postup popisuje článek co se dělá před uzavřením podlahy.
• Zajistěte elektřinu a místo pro techniku. U tlakové cesty i pro čerpadlo a hadice.
• U chráněné památky si vyřiďte závazné stanovisko orgánu státní památkové péče podle zákona č. 20/1987 Sb. Odborné vyjádření k němu zpracovává Národní památkový ústav. Lokální injektáž bývá u památek přijatelnější než mechanická clona. Povolení ale potřebuje taky. Podrobně Historické domy a vlhkost.
• Rozhodněte, co bude po cloně. Jde o to, jestli půjde nahoru sanační omítkový systém a kdy se bude omítat.

Kde chemická clona nedrží?

Ve čtyřech případech. Tři poznáme před objednávkou, dutiny až vrtnou zkouškou.

Zdivo nad mezí přípravku. Přípravek se ve zdivu rozvádí póry. Když jsou póry plné vody, nemá kudy a zůstane kolem vrtu. Clona pak vznikne jen jako řada nespojených míst. Beztlaková infuze vodou ředitelnými roztoky nefunguje nad stupněm nasycení 80 až 85 %.

Pro takovou zeď zbývají dvě cesty. První je tlaková injektáž reaktivními gely. Druhá je předsušení zdiva v trase vrtů horkým vzduchem či mikrovlnným zářičem a teprve potom krém. Vlhkost v obou případech měříme do hloubky zdiva, nejen na povrchu. Stupeň nasycení ověřujeme vzorkem: Měření vlhkosti zdiva.

Dutiny a kaverny v jádru. Kamenné a smíšené zdivo se skládalo z toho, co bylo po ruce. Mezi kameny zůstávají nevyplněná místa. Přípravek do nich odteče z linie clony pryč.

Mezera v cloně je horší než žádná clona, protože se o ní neví. Zvenku je vidět pravidelná řada zaplněných vrtů. Vzlínání přitom pokračuje mezerou dál, jen pomaleji. Proto dutiny hledáme vrtnou zkouškou ještě před vrtáním clony.

Silně rozrušené zdivo. U něj norma chemickou metodu vede jako nevhodnou. Takové zdivo se nejdřív zpevní nebo přezdí. Clona přijde na řadu potom.

Malta bez vápna u vodního skla. Vodní sklo potřebuje volný hydroxid vápenatý, se kterým reaguje. Kde vápenné pojivo chybí nebo je vyčerpané, clona nevznikne, i když se vrty poctivě naplní. Do takového zdiva vodní sklo nedáváme.

Pátý případ je špatně určená příčina, chyba provedení to není: tlaková voda. Ta kapilárami nepřichází a vodorovná clona ji nezastaví. Řeší se izolací proti tlakové vodě nebo odvedením vody od domu. Další cestou je provětrávaná dutina. Kde se kolem domu kopat nedá, je jednou z cest rubová injektáž akrylátovým gelem.

Jak doložíme clonu, kterou nikdo neuvidí?

Papíry a měřením. U podřezání se dá vyfotit otevřená spára. Po injektáži je vidět jen řada zaplněných vrtů. Ta vypadá stejně u souvislé i děravé clony. Proto dokládáme tohle:

• Technický list použitého přípravku jako přílohu nabídky. Jde o list konkrétního produktu, ne značky obecně.
• Mezní vlhkost zdiva pro aplikaci podle toho listu. Porovnáme ji s vlhkostí vaší zdi ze vzorku z průzkumu.
• Předepsanou rozteč, hloubku a sklon vrtů podle téhož listu a vrtný rastr v projektu.
• Skutečnou spotřebu na běžný metr proti předpokládané.
• Záznam z vrtné zkoušky a postup, který jsme použili na nalezené dutiny.
• Vlhkost změřenou před zahájením prací. Měříme ji stejnou metodou a ve stejných místech jako při kontrole. U chemické clony je to jediný údaj, ze kterého se účinek pozná.

Výsledek hodnotí norma stupněm účinnosti sanace. Počítá se ze tří hodnot:

• hmotnostní vlhkost před zásahem,
• vlhkost za dva roky po skončení prací,
• rovnovážná vlhkost nenamáhaného zdiva. U staršího a nikoli nadměrně zasoleného cihelného zdiva se uvažuje 3 % hmotnostní.

Za dva roky by stupeň účinnosti neměl klesnout pod 50 %. Kontrolní měření děláme po 12 a po 24 měsících. Měříme ve stejných bodech a stejnou metodou. K číslu pro stupeň účinnosti patří kontrolní vzorek.

Podle normy se měření dělá na smluvním základě, tedy jen když si ho sjednáte. U nás je v nabídce. Seznam toho, co po sanaci předáváme, je v článku Co vám po sanaci doložíme.

Podle normy schne zdivo na ustálenou vlhkost několik let. Záleží na tom:

• jak silné je zdivo a z čeho je,
• jak vlhké bylo na začátku,
• kolik je v něm solí,
• jak se v domě topí a větrá.

Stav zdi půl roku po injektáži proto o výsledku nevypovídá: Jak dlouho schne zdivo po sanaci.

Sanační omítka nanesená hned po injektáži na tom nic nezmění. Norma ji řadí mezi doplňková nepřímá opatření. Podle normy tyhle systémy zdroje vlhnutí neodstraňují a zdivo nevysušují. Povrch upravují jen dočasně. Podrobně Sanační omítka.

Když vlhkost přes provedenou clonu pokračuje, příčin bývá několik a dají se od sebe odlišit: Proč se vlhkost po sanaci vrátila.

Kdy injektáž nedělat?

Injektáž se prodává snadno, protože vypadá jako malý zásah. V těchto případech ji u nás neobjednáte.

Dokud není doložené, že vlhkost vzlíná. Clona na kondenzaci ani na zatékání nemá vliv a mapa na zdi po ní zůstane: Vzlínání, nebo kondenzace.

Dokud je zdivo nad mezní vlhkostí přípravku. Nejdřív odvlhčení, pak clona. Věta „provedeme to hned“ znamená u promáčené zdi aplikaci mimo podmínky výrobce.

Ve sklepě bez pobytu osob, kde se nic nerozpadá. Vrty do takové zdi nezmění nic, co by se dalo doložit. Tři takové případy popisuje Kdy se vlhký sklep sanovat nemá. Co se u sanací prodává navíc, rozebírá Kolik stojí zbytečná sanace.

Průzkum vyjde levněji než vrty do zdi, která je vlhká z jiného důvodu.

Časté dotazy

Jak probíhá tlaková injektáž zdiva?

Do vrtů osadíme vrtné ucpávky s ventilem, kterým se říká pakry. Čerpadlo přes ně vhání přípravek pod tlakem 0,5 až 10 MPa. Přípravek se tak dostane i do zdiva, které málo saje, a do zdi s póry plnými vody. U méně soudržného zdiva zvedáme tlak po krocích a sledujeme, kudy přípravek vychází.

Jaký je průměr a rozteč vrtů u injektáže?

U silanových krémů vrtáme průměrem 12 až 16 mm. Rozteč je 100 až 120 mm. Přesnou rozteč, hloubku, sklon a spotřebu na běžný metr předepisuje technický list konkrétního přípravku. Rastr proto vzniká až po výběru chemie, tedy po průzkumu.

Rozbije se kvůli injektáži podlaha a omítka?

Omítka v pásu prací jde dolů vždycky, protože vrtáme do odkrytého líce zdi. Když po cloně půjde sanační omítkový systém, otlučeme ji nejméně 80 cm nad měřenou linií zavlhčení. Podlaha většinou zůstane. Otevírá se jen tehdy, když se clona napojuje na izolaci podlahy. Zeď se nikde neotevírá a nosná funkce zůstává, takže nehrozí sedání zdiva.

Jak poznám, že injektáž proběhla pořádně?

Podle dokladů a měření. Řada zaplněných vrtů vypadá stejně u souvislé i děravé clony. Vyžádejte si technický list použitého přípravku a vrtný rastr. K nim záznam z vrtné zkoušky a skutečnou spotřebu na běžný metr proti předpokládané. Výsledek ukáže vlhkost změřená před zahájením a za dva roky.

Dá se injektáž udělat svépomocí?

Vrtačku a aplikační pistoli zvládne leckdo a u krému je samotný úkon jednoduchý. Rozhoduje se ale předtím. Vzlíná vlhkost opravdu? Jaký je stupeň nasycení zdiva ze vzorku? Je jádro zdi bez dutin? Netlačí na zdivo voda? Bez těch čtyř údajů je aplikace sázka a pozná se to za rok. Levnější první krok než balení krému je průzkum.

Zdroje

ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb, Sanace vlhkého zdiva, Základní ustanovení, vydání 11/2000. Odsud je předmět normy včetně kondenzované vody, klasifikace vlhkosti a hloubka odběru vzorku 100 až 150 mm, odběr solí z hloubky do 20 mm, obsah průzkumu a protokolu a dělení přímých metod.

Z téže normy dále: infuze hydrostatickým tlakem sloupce kapaliny do výšky 2 m, vrty z jednoho líce do tloušťky nejvýše 1 m, nevhodnost chemické metody u silně rozrušeného zdiva, role sanačního omítkového systému, stupeň účinnosti sanace a rovnovážná vlhkost 3 % hmotnostní. Písmeno P u označení normy znamená předběžnou normu; platnost ověřte ve Věstníku ÚNMZ. K tomu směrnice WTA 4-4 (dělení injektáží podle provozního tlaku) a zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Chemie clon a parametry aplikace: hydrofobizace silany a siloxany, vodní sklo a volný hydroxid vápenatý, akrylátové gely o viskozitě 1 až 5 mPa·s, vrty 12 až 16 mm v roztečích 100 až 120 mm, mez krému 70 až 80 %, mez beztlakové infuze 80 až 85 %, tlaky 0,5 až 10 MPa, gel i nad 90 %, předsušení horkým vzduchem a mikrovlnným zářičem, rubová injektáž bez výkopu.

Zdrojem jsou odborné publikace k sanaci starých budov a směrnice WTA; odtud také odstranění omítky nejméně 80 cm nad linii zavlhčení a kontrolní měření po 12 a 24 měsících. Modelová zeď v úvodu je příklad, ne měření z konkrétní stavby.