Co vám po sanaci doložíme

Ing. Otakar Hobza · Bee Workers s.r.o. · čtení 14 minut

Modelová situace. Sanace skončila v červnu, v listopadu se na zdi objeví vlhká mapa. Majitel má v ruce fakturu a fotku hotové omítky. Ani jedno neříká, kudy clona vede, jak mokrá zeď před zásahem byla a čím se to měřilo. Takže se hádá o dojmy.

Sanace má tuhle vlastnost: většina práce zmizí pod novou omítkou a pod podlahou. Za rok se nedá otevřít zeď a podívat se. Papír a fotky jsou jediné, co z té práce zůstane vidět, a proto na ně klademe stejný důraz jako na řemeslo.

Tohle je seznam toho, co u nás dostanete, s obsahem každého dokumentu. Kdy se co měří a proč vysychání trvá roky, rozebírá Jak dlouho schne zdivo po sanaci. Celý průběh zakázky od prvního hovoru popisuje Jak u nás probíhá sanace krok za krokem.

Protokol o průzkumu

Průzkum je první krok a končí protokolem. Z protokolu vychází projekt sanace, z projektu práce. To pořadí staví ČSN P 73 0610 a my ho neobracíme. Nabídka, která začíná cenou za metr podřezání, tři kroky přeskočila; proč to nejde nacenit po telefonu, rozebírá text o zbytečné sanaci a její ceně.

Norma říká, co v protokolu má být. Tabulka ukazuje, jak to u nás vypadá a k čemu je vám to za dva roky. Tytéž kolonky si můžete projít sami ve formuláři zápisu z průzkumu a uložit je jako PDF.

Vzorků odebíráme víc, ne jeden. Ve svislém profilu nad sebou, aby byl vidět průběh vlhkosti od podlahy vzhůru, a ve víc místech půdorysu. Jeden vývrt popisuje jeden bod zdi.

Klasifikace vlhkosti zdiva je definovaná pro vzorek z hloubky 100 až 150 mm od líce zdi s otlučenou omítkou. Hodnota naměřená příložným přístrojem na omítce do ní nepatří, a když ji v cizím protokolu uvidíte zařazenou do stupně, je to chyba. Rozdíl mezi metodami popisuje článek o karbidové metodě a odporovém čidle, chování solí Soli ve zdivu.

Protokol je váš. Je to placený krok s cenou řečenou dopředu a můžete s ním jít i jinam a nechat si udělat druhou nabídku. Považujeme to za normální; nabídku srovnává ten, kdo má z čeho.

Dokumentace k provedené práci

Druhý balík papírů vzniká během stavby a popisuje, co se z projektu skutečně udělalo.

Co se kde dělalo. Rozsah po místnostech a po zdech, v metrech a s odkazem na tentýž plán, do kterého jsou zakreslená místa odběru. Kde se metoda oproti projektu změnila, stojí tam proč. Ve starém domě se to stává: pod omítkou bývá jiné zdivo, než jaké je v dokumentaci.

Použité materiály a jejich technické listy. Konkrétní obchodní název injektážního prostředku, sanační malty, hydroizolace, a technický list ke každému z nich. Bez názvu materiálu se za pět let nedá dohledat, co v té zdi je, ani ověřit, že parametry odpovídají projektu.

Dodací doklady. Kolik materiálu na stavbu přišlo. U injektáže se spotřebou na metr zdi pozná, jestli se do vrtů dostalo tolik prostředku, kolik výrobce předepisuje. Je to jedno z mála čísel, které jde po zakrytí zpětně zkontrolovat.

Stavební deník. Každý den práce: kdo, co, kde, počasí, teplota a začátek i konec každé technologické přestávky. Vedeme ho v aplikaci Domeum, na jejímž vývoji se Ing. Otakar Hobza podílí, takže do zápisů vidíte průběžně, ne až u předání.

Účtujeme cenu zakázky plus odměnu, tedy cost plus fee. Doklady o dodávkách proto vidíte průběžně a spotřeba materiálu není údaj, který bychom u předání teprve dohledávali.

Co se fotí a proč právě to

Fotíme to, co za týden nebude vidět. Fotek je hodně a většina z nich vypadá nudně. Nevznikají pro album.

Fotí se stav před zahájením, s viditelnou hranicí vlhkostní mapy a poškozené omítky. Fotí se otlučené zdivo, protože teprve na něm je vidět skladba zdi, spáry a rozsah degradace. Fotí se rozmístění a hloubka vrtů před injektáží, řez zdivem u mechanických metod, uložení a přesahy hydroizolace, napojení na svislou izolaci, průchody potrubí a rohy. Fotí se drenáž a spádování terénu, než se zasype výkop, a vzduchové kanály a větrací otvory, než se zakryjí mřížkami a podlahou.

Ke každé fotce patří místo a datum. Fotka bez místa dokládá, že se něco dělalo, ne že se to dělalo tam, kde mělo.

Co se nefotí jako důkaz: hotová omítka. Nová omítka vypadá dobře vždycky, i nad špatně provedenou clonou. Sanační omítkový systém je podle ČSN P 73 0610 doplňkové nepřímé opatření, které samo zdroj vlhnutí neodstraňuje a zdivo nevysušuje, a povrch upravuje jen dočasně. Co od něj čekat, rozebírá Sanační omítka: co umí a co neřeší.

Zápis o kontrolních bodech

Kontrolní body jsou místa v postupu, kde se dá stav ještě posoudit, protože ještě není zakrytý. Domlouvají se před zahájením prací a zapisují se průběžně.

U sanace vlhkého zdiva to obvykle jsou: stav odkryté a otlučené zdi před zahájením, rozmístění a hloubka vrtů před injektáží, spotřeba prostředku po injektáži, uložení hydroizolace před zásypem nebo zakrytím, stav podkladu před nanesením sanačního systému a funkce větracích otvorů před dokončením povrchů.

Zápis u každého bodu obsahuje datum, kdo byl na stavbě, co se posuzovalo, výsledek a odkaz na fotky. Kde se něco odchýlilo od projektu, stojí v zápisu odchylka i její důvod.

Účast u kontrolních bodů není povinná, termíny jsou v harmonogramu. Smysl je praktický: dokud je místo odkryté, dá se s ním něco dělat levně. Po zakrytí se totéž řeší bouráním.

Do složky patří i zakreslení, kudy přesně opatření vede. V cizích složkách chybí nejčastěji a za deset let je to jediný způsob, jak zjistit, kde clona je, bez sekání do zdi. Podle čeho se metoda vybírá, rozebírá Podřezání, nebo injektáž.

Kontrolní měření po 12 a 24 měsících

V den dokončení práce se o výsledku nedá říct nic. Vlhkost v jádře zdi je pořád vysoká a bude ještě dlouho, protože vysychání je proces na roky. Proč to tak je a na čem to závisí, rozebírá Jak dlouho schne zdivo po sanaci.

Vracíme se proto dvakrát. Po 12 měsících, aby bylo vidět, že vlhkost klesá, a po 24 měsících pro výsledek. Odebereme vzorky ze stejných míst a ze stejné hloubky jako při průzkumu, otlučeme kvůli tomu jen malou plochu a opravíme ji tentýž den.

Obě měření se sjednávají ve smlouvě i s cenou, před zahájením prací. Ne až potom, a to ze tří důvodů. ČSN P 73 0610 uvádí, že měření obsahu vlhkosti se obvykle provádí na smluvním základě, tedy jen když si ho zadavatel ujedná; neujednané měření nikdo neudělá. K vyhodnocení je potřeba výchozí hodnota z téhož místa a stejnou metodou, a ta se dá pořídit jen před prvním úderem do zdi. A po dvou letech si nikdo nevzpomene, kde se měřilo, pokud to nestojí v protokolu se zákresem.

Číslo, kterým se to vyhodnotí

ČSN P 73 0610 zavádí stupeň účinnosti sanace, označený W_ú a vyjádřený v procentech. Počítá se ze tří hodnot: z hmotnostní vlhkosti zdiva před sanací, z vlhkosti naměřené za dva roky po skončení sanace a z rovnovážné vlhkosti nenamáhaného zdiva. Pro starší a nikoli nadměrně zasolené cihelné zdivo se rovnovážná vlhkost uvažuje 3 % hmotnostní.

Podle normy by Wú za dva roky neměl klesnout pod 50 %. Pojmenovaný ukazatel s číslem a se lhůtou. Buď ho sanace splní, nebo ne, a pozná se to měřením.

V naší nabídce proto stojí kritérium úspěchu a způsob jeho vyhodnocení dřív, než se začne pracovat. Vyžádejte si to u každé nabídky na sanaci, i u cizí. Kdo ho v nabídce nemá, prodává dojem, a po dvou letech nebude z čeho vyjít.

Výsledek dostanete jako protokol o účinnosti sanace s hodnotami před zásahem, po roce a po dvou letech vedle sebe. Když číslo nevyjde, řešíme to podle smlouvy a ne podle toho, jak zeď vypadá.

Záruční lhůty jsou věc smlouvy o dílo, ne tohohle seznamu. Co do smlouvy patří a kdy se podepisuje, popisuje čtvrtá fáze v článku Jak u nás probíhá sanace krok za krokem.

Co doložit nejde

Tahle část se v nabídkách nepíše a měla by.

Přesnou dobu vyschnutí nedoložíme. Norma sama uvádí vysychání na ustálenou vlhkost jako proces na několik let, závislý na tloušťce a druhu zdiva, výchozí vlhkosti, zasolení, vytápění a větrání. Kdo vám napíše konkrétní počet měsíců, si ho vymyslel.

Nedoložíme ani vlhkost, které zeď nakonec dosáhne. Rovnovážná vlhkost závisí na materiálu a na provozu domu. Doložit jde výchozí stav, provedená práce a hodnota naměřená po roce a po dvou letech.

Nedoložíme, že se zeď už nikdy nenamočí. Clona přeruší vzlínání ze základů. Proti zatékání z prasklého svodu, proti kondenzaci ani proti vodě z terénu spádovaného ke zdi nedělá nic. Nejčastější důvody, proč se vlhkost přesto vrátí, rozebírá Proč se vlhkost po sanaci vrátila.

A nedoložíme, co je pod omítkou, kterou jsme nedělali. Kde navazujeme na starší práci, popíšeme rozsah a stav, který jsme viděli, a neděláme závěry o tom, co vidět nebylo.

Kdy je tenhle balík dokumentů zbytečný

Ne každá vlhká zeď potřebuje protokol, rozbor solí a dvouleté kontrolní měření. Ve třech případech vám ho nenabídneme.

Když je příčina zjevná a lokální. Zatéká-li z prasklého svodu do jednoho místa nad soklem, opraví se svod, zeď vyschne a jako dokumentace stačí fotka před a po.

Když je sklep vlhký, nebydlí se v něm a zdivo ani omítka nedegradují. Nedělat nic je legitimní rozhodnutí. Vlhký sklep sám o sobě není porucha a průzkum, který nevede k rozhodnutí, je vyhozená částka. Tři takové případy rozebírá Kdy se vlhký sklep sanovat nemá.

A když se rozhodujete jen mezi omítkami. Otázku, jestli stačí přeomítnout, řeší samostatný článek; tam se celý aparát rozjíždět nemusí.

Placený průzkum a doložené kritérium úspěchu dávají smysl tam, kde se chystáte zaplatit zásah do konstrukce: podřezání, injektáž, vzduchoizolační systém, sanační omítkový systém. Tam je to jediný způsob, jak před zásahem i po něm vědět, kde jste.

Časté dotazy

Jaký protokol dostanu po sanaci vlhkého zdiva?

Dva dokumenty. Protokol o průzkumu s naměřenými hodnotami vlhkosti, u každé s hloubkou odběru a metodou stanovení, se zákresem míst odběru do plánu objektu, s rozborem solí po druzích a s pojmenovanou příčinou vlhnutí. A dokumentaci k provedené práci: rozsah po zdech, fotky zakrytých míst, technické listy použitých materiálů, dodací doklady, stavební deník a zápis o kontrolních bodech. Protokol z průzkumu je váš a můžete s ním jít i jinam.

Proč se ověřovací měření domlouvá před zahájením prací?

Protože k vyhodnocení je potřeba výchozí hodnota z téhož místa a stejnou metodou, a tu jde pořídit jen před zahájením. ČSN P 73 0610 navíc uvádí, že měření obsahu vlhkosti se obvykle provádí na smluvním základě, tedy jen když si to zadavatel ujedná. Neujednané měření po dvou letech nikdo neudělá a nebude ani známo, kde se má měřit. U nás se sjednává ve smlouvě i s cenou.

Existuje číslo, kterým se úspěch sanace vyhodnotí?

Ano. ČSN P 73 0610 zavádí stupeň účinnosti sanace Wú v procentech, počítaný z hmotnostní vlhkosti před sanací, z vlhkosti za dva roky po skončení sanace a z rovnovážné vlhkosti nenamáhaného zdiva; pro starší a nikoli nadměrně zasolené cihelné zdivo se uvažuje 3 % hmotnostní. Wú by podle normy za dva roky neměl klesnout pod 50 %. Buď ho sanace splní, nebo ne, a pozná se to měřením.

Proč se fotí otlučené zdivo a ne hotová omítka?

Protože nová omítka vypadá dobře i nad špatně provedenou clonou a nedokládá nic o tom, co je pod ní. Sanační omítkový systém je podle ČSN P 73 0610 doplňkové nepřímé opatření, které samo zdroj vlhnutí neodstraňuje a zdivo nevysušuje. Doložit se dá jen to, co se vyfotí, dokud je odkryté: skladba zdi, rastr vrtů, uložení a přesahy izolace, drenáž a větrací otvory.

Jde doložit, za jak dlouho zeď vyschne?

Nejde. ČSN P 73 0610 uvádí vysychání zdiva na ustálený obsah vlhkosti jako proces na několik let, závislý na tloušťce a druhu zdiva, výchozí vlhkosti, zasolení, vytápění a větrání. Konkrétní počet měsíců proto nikdo doložit nemůže. Doložit jde výchozí stav, provedená práce a hodnota naměřená po 12 a po 24 měsících.

Shrnutí

Ze sanace zůstane vidět nová omítka a papíry. Protokol o průzkumu s hloubkou odběru, metodou, zákresem míst a pojmenovanou příčinou vlhnutí. Dokumentace práce s fotkami zakrytých míst, technickými listy, dodacími doklady a stavebním deníkem. Zápis o kontrolních bodech a zakreslení, kudy opatření vede.

A jedno číslo za dva roky: stupeň účinnosti sanace, který podle ČSN P 73 0610 nemá klesnout pod 50 %. Sjednává se ve smlouvě před zahájením, protože výchozí hodnotu nejde pořídit zpětně.

Co doložit nejde, píšeme rovnou: přesnou dobu vyschnutí, konečnou vlhkost zdi ani to, co je pod omítkou, kterou jsme nedělali. Ostatní témata jsou v poradně sanace starých budov.

Zdroje: ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb, Sanace vlhkého zdiva, Základní ustanovení, vydání 11/2000. Z ní je obsah protokolu o průzkumu podle článku 7 (poznatky z místního šetření, fotodokumentace, popis průzkumů a zakreslení míst odběru do plánů objektu, výsledky průzkumu základové půdy, hodnocení analýz na vlhkost a salinitu, formulace příčin vlhnutí a zasolení, doporučení způsobů a rozsahu sanace) a to, že projekt vychází z protokolu; pořadí průzkum, protokol, projekt, práce; hloubka odběru na vlhkost 100 až 150 mm a na soli do 20 mm z malty spár po druzích; stupeň účinnosti sanace podle článku 9.5, odstup dvou let, rovnovážná vlhkost 3 % hmotnostní pro starší a nikoli nadměrně zasolené cihelné zdivo, mez 50 % a měření na smluvním základě; vysychání jako proces na několik let; zařazení sanačního omítkového systému mezi doplňková nepřímá opatření. Písmeno P znamená předběžnou normu.

Kontrolní měření po 12 a 24 měsících vychází z odborných publikací k sanaci starých budov a ze směrnic WTA. Seznam fotografovaných míst, výčet kontrolních bodů, obsah předávací složky, odběr více vzorků ve svislém profilu a cost plus fee jsou naše praxe a naše smluvní podmínky, ne obsah normy. Situace v úvodu je modelová.