Proč se vlhkost po sanaci vrátila

Ing. Otakar Hobza · Bee Workers s.r.o. · čtení 20 minut

Modelový příklad: sklep, kde před třemi lety otloukli omítku. Natáhli sanační omítku do výšky metru a vymalovali. První rok bez mapy. Druhý rok bílý výkvět v pásu nad podlahou. Třetí rok se omítka v tom pásu odtrhla v celých plátech.

Materiál neselhal. Sanační omítka nechala vodu odejít párou a soli uložila do svých pórů. Póry se zaplnily, protože zespodu proudila voda dál. Clona pod tím nebyla žádná.

Vlhká zeď po sanaci neříká, že se pracovalo špatně. Říká, že ve zdi je voda. Důvodů je pět a šestý je, že zdivo jen schne. U každého je níž napsané, podle čeho ho poznáte a jak se napravuje. Pořadí je podle toho, jak rychle se dá potvrdit nebo vyloučit.

Druhé sanace děláme. Na těch, které jsme viděli, první zásah řešil projev, ne příčinu.

Proč se sanační omítka odtrhla?

Zeď se otloukla, natáhla se sanační omítka a vodorovná clona se neudělala žádná. S tímhle případem k nám lidé přicházejí podruhé nejčastěji.

Sanační omítka je hrubě pórovitá a v celém objemu hydrofobizovaná, tedy odpuzuje kapalnou vodu. Voda do ní nevzlíná, projde jen jako pára. Soli, které voda nese, zůstanou v makropórech uvnitř omítky a krystalizují bez tlaku na stěny pórů. Líc proto zůstává suchý a bez výkvětů, dokud se póry nezaplní.

Když zespodu proudí voda dál, póry se zaplní. Omítka se pak plošně odtrhne a rozpadne. Přesně to viděl majitel sklepa v úvodním příkladu.

Podle čeho to poznáte

V rozpočtu je otlučení, sanační omítka a nátěr. Chybí podřezání, zarážení desek i injektáž. Na zdi začíná pás poruchy zhruba tam, kde skončila nová omítka. Porucha přišla po několika letech, ne hned.

Proč omítka sama nestačí

ČSN P 73 0610 řadí sanační omítkový systém mezi doplňková nepřímá opatření. Takový systém zdroj vlhnutí neodstraní, zdivo nevysuší a povrch upraví jen dočasně. Patří ke cloně, ne místo ní: k příčné hydroizolaci, chemické cloně, elektroosmotické instalaci nebo vzduchoizolačnímu systému. Co omítka umí a co ne, rozebírá článek Sanační omítka: co umí a co neřeší.

Jak se to napravuje

Nejdřív clona, teprve pak nová omítka. Opačné pořadí znamená zaplatit omítku dvakrát. Rozhodnutí mezi přeomítnutím a sanací rozebírá článek Stačí přeomítnout, nebo sanovat.

Do poptávky na novou omítku patří čísla, ne jméno systému:

• Omítka se odstraňuje nejméně 80 cm nad měřenou hranicí zavlhčení.
• Spáry se proškrábnou do hloubky 15 až 20 mm.
• Podhoz se nanáší síťovitě zhruba na polovinu plochy, aby netvořil difuzní uzávěr.
• Tloušťka podhozu je do 5 mm.
• Sanační jádrová vrstva má nejméně 20 mm.
• Štuk musí mít nízký difuzní odpor, nátěr je jen silikátový nebo vápenný.
• Zatvrdlá sanační malta má mít podle ČSN P 73 0610 pórovitost nad 40 %.
• Její pevnost v tlaku má být 1,5 až 5,0 MPa.

Je clona přerušená, nebo do zdi nepronikla?

Dodatečná vodorovná clona funguje jen jako souvislá plocha. Vynechaný metr zdiva nebo nenapojení na vodorovnou izolaci sousední konstrukce znamená, že voda tudy projde dál. Totéž platí pro nedotažení ke svislé izolaci.

Typická místa přerušení jsou tam, kde se nedá pracovat plynule:

• kouty,
• komínové těleso,
• pata schodiště,
• příčka vetknutá do obvodové zdi,
• prostupy rozvodů.

Druhá cesta k děravé cloně je chemie nasazená nad svou mez. Silanový krém hydrofobizuje stěny pórů a do pórů plných vody se nedostane. Funguje do stupně nasycení zhruba 70 až 80 %. Beztlaková infuze vodou ředitelnými roztoky nefunguje nad 80 až 85 % vůbec, v zaplněných pórech nemá kudy difundovat.

Zbývá tlakový akrylátový gel, nebo předsušení zdiva v trase vrtů. Gel se vtlačuje pakry pod tlakem 0,5 až 10 MPa. Funguje i nad 90 % nasycení. Jak která metoda probíhá, popisuje článek Injektáž zdiva.

Podle čeho to poznáte

Vlhkost se vrátí v úseku, ne po celé délce zdi. Vedle mokrého metru je zeď suchá a hranice mezi nimi je zřetelná. Tvar mapy odpovídá půdorysu, ne počasí.

Meze metod podle normy

ČSN P 73 0610 jmenuje meze, za kterými metody vypadávají. Vrty z jednoho líce se dělají do tloušťky zdi nejvýše 1 m. U silnějších zdí norma doporučuje vrtat proti sobě z obou stran. Strojní prořezávání cihelného zdiva a zatloukání desek z jedné strany sahá zhruba do téže tloušťky.

Beztlaková infuze využívá tlak sloupce kapaliny do výšky 2 m. U silně rozrušeného zdiva norma označuje chemickou metodu za nevhodnou.

Co udělat hned

Obkreslete si půdorys domu na papír. Zakreslete, kde je zeď dnes vlhká a kde suchá, a změřte vzdálenosti od rohů. Poznamenejte si, kudy podle projektu nebo fotek z prací vedla clona a jaká metoda se použila. Když se mokré úseky kryjí s koutem, komínem nebo prostupem, máte odpověď zúženou za dopoledne.

Jak se to napravuje

Clonu doplníme v chybějícím úseku, celou zeď nepředěláváme. U chemie nasazené nad mez změníme metodu. Další nástřik krémem do mokrých pórů dopadne stejně jako první. Jak se metoda vybírá z naměřených čísel, rozebírá článek Podřezání, nebo injektáž.

Proč vlhkost prosakuje nahoru nad opravené místo?

Tenhle případ vypadá jako zhoršení po opravě a přesně to je. Zásah vodě nezavřel přívod, jen cestu ven. Voda si našla jinou, výš.

Způsobují to dvě provedení. První je tvrdá cementová omítka nebo cementové spárování na starém zdivu. Portlandský cement má po vyzrání modul pružnosti zhruba 20 až 35 GPa. Jeho pevnost v tlaku je nad 25 až 50 MPa. Faktor difuzního odporu, tedy odpor proti průchodu páry, má zhruba 30 až 50.

Historické zdivo má modul 1 až 5 GPa a páru propouští dobře.

Tvrdá vrstva na měkkém podkladu blokuje odpar. Kapilární vlhkost musí vystoupat do vyšších částí stavby. Napětí se soustředí na rozhraní obou materiálů a trhá měkčí kámen i lícové cihly.

Druhé je nopová fólie přiložená k odkopanému suterénnímu zdivu a zalištovaná pod terénem. Bez přívodu vzduchu dole a odvodu nahoře je z ní parotěsná bariéra. Vzlínající voda nemůže do zásypu, hromadí se v patě zdi a vzlíná výš. Jak má provětrávaná dutina vypadat, rozebírá článek Vzduchová dutina u zdiva.

Podle čeho to poznáte

Vlhkost je nad úrovní, kam sahal zásah. Pod ní vypadá zeď v pořádku. Mapa se objevila po opravě, ne před ní. V patě zdi je tvrdá hladká vrstva, která se pod kladívkem ozývá jinak než vápenná omítka kolem.

Jak se to napravuje

Otevřeme cestu odparu. Cementovou vrstvu odstraníme a spáry přespárujeme vápennou maltou. U fólie zajistíme přívod a odvod vzduchu, nebo ji sundáme. Do starého zdiva patří přírodně hydraulické vápno, které do zdi nepřináší rozpustné soli. Podle ČSN EN 459-1 se dodává ve třídách NHL 2, NHL 3,5 a NHL 5. Teprve potom má smysl řešit clonu.

Zůstaly ve zdivu soli?

Roky vzlínání donesly do zdiva dusičnany, sírany a chloridy. Voda odešla, soli zůstaly. Jsou hygroskopické, tedy váží na sebe vodní páru ze vzduchu. Omítka je proto vlhká na omak, i když zdola už voda nepřichází.

Druhá část problému je mechanická. V pásu odparu roztok houstne až k přesycení a soli krystalizují. Porovnejte tlak a pevnosti:

• krystalizační tlak v mikropórech dosahuje 10 až 100 MPa,
• historická vápenná malta má pevnost v tahu za ohybu 0,2 až 1,0 MPa,
• historická cihla má 1,5 až 3,0 MPa.

Materiál se proto rozpadá na prach. Když je ve zdi navíc cement, přidá se síranová koroze cementového kamene. Ten při ní zvětšuje objem a rozpadá se.

Podle čeho to poznáte

Na omítce je bílý nebo nažloutlý povlak. Omítka se sype a odlupuje v pásu. Vlhkost povrchu kolísá s vlhkostí vzduchu v místnosti. Zeď pod otlučenou omítkou přitom může být podstatně sušší než její povrch.

Jak se to zjistí

Rozborem vzorku. ČSN P 73 0610 klasifikuje zasolení ve čtyřech stupních a zvlášť pro každou sůl. Pro dusičnany platí:

• nízké pod 1,0 mg/g,
• zvýšené 1,0 až 2,5 mg/g,
• vysoké 2,5 až 5,0 mg/g,
• velmi vysoké nad 5,0 mg/g.

Sírany mají hranice řádově vyšší, chloridy nižší.

Vzorky odebíráme z hloubky do 20 mm pod povrchem zdiva s otlučenou omítkou. Přednostně bereme maltu z ložných a styčných spár, nejméně dva vzorky nad sebou ve svislém profilu. Jedno souhrnné číslo zasolení nedává smysl, každá sůl se posuzuje samostatně. Co které soli dělají, rozebírá článek Soli ve zdivu.

Co udělat hned

Povlak nezapravujte novým nátěrem ani hutnou omítkou. Zavřeli byste cestu odparu a vlhkost by se objevila nad opraveným pásem. Otlučte omítku v mokrém úseku do výšky asi půl metru nad viditelnou hranici mapy. Nechte zeď holou a sledujte, jestli se povlak vrací. Vracející se výkvět na holém zdivu je důvod pro rozbor solí, ne pro další omítku.

Jak se to napravuje

Clona sůl ze zdi neodstraní, soli tam už jsou. Při vysokém zasolení dáváme nad clonu vícevrstvý systém. Dole je podkladní pórovitá omítka, která soli ukládá, teprve na ni jde sanační jádrová vrstva. Bez clony pod tím platí první případ a celá skladba se za pár let zaplní.

Sanovalo se vzlínání a příčina byla jinde?

Zeď nebyla vlhká od vzlínání, ale od kondenzace vodní páry ze vzduchu v místnosti. Podřezání ani injektáž na kondenzaci nezaberou, voda do zdi nepřichází zdola. Clona je provedená správně a mapa zůstává.

ČSN P 73 0610 má kondenzovanou vodu přímo v předmětu, vedle vlhkosti zemní, prosakující, srážkové a povrchové. Vlhkostní klima interiéru dělí na čtyři stupně:

• suché pod 50 %,
• normální 50 až 60 %,
• vlhké 60 až 75 %,
• mokré nad 75 %.

Zvláštní případ je zeď, do které se mezitím sáhlo zevnitř. Vnitřní zateplení odřízne zdivo od tepla z interiéru. Celá tloušťka zdi v zimě promrzá a rosný bod se posune na rozhraní zdiva a izolantu. Každá netěsnost v parozábraně pak pouští vlhký vnitřní vzduch za izolaci, kde kondenzuje bez možnosti odparu.

Směrnice WTA 6-4 a WTA 6-5 proto pro staré stavby žádají kapilárně aktivní, difuzně otevřené systémy. Posouzení chtějí nestacionární simulací podle ČSN EN 15026. Ustálený výpočet kondenzace podle Glasera na kapilárně aktivní skladbu nestačí. Rozebírá to článek Vnitřní zateplení vlhké zdi.

Nejdražší důsledek nese uložení stropních trámů. Po zateplení klesne teplota zdiva v kapse zhlaví a dřevo se dostane pod rosný bod. Jeho vlhkost překročí 20 až 25 % a začne hniloba. Kapsu proto obkládáme kapilárně aktivním materiálem. Kolem dřeva necháváme provětrávanou mezeru nejméně 20 mm. Detail popisuje článek Zhlaví trámů ve vlhkém zdivu.

Podle čeho to poznáte

Vlhkost je na nejchladnějších místech: v rozích, na styku stěny se stropem a za nábytkem. Ne v pásu u podlahy. Povrch je vlhký na omak, zdivo pod otlučenou omítkou je suché. Objevuje se plíseň. Nejhorší je to v létě, kdy se do studeného sklepa pouští teplý venkovní vzduch.

Co udělat hned

Udělejte fóliovou zkoušku. Kus průhledné fólie zhruba 50 × 50 cm přelepte po celém obvodu na omítku. Po několika dnech ji odkryjte. Kapky na straně do místnosti znamenají kondenzaci ze vzduchu. Kapky na straně ke zdi znamenají vodu ze zdiva.

Stojí to pár korun a odpoví to na otázku, kterou jinak řeší rozbor. Postup a čtení výsledku popisuje článek Vzlínání, nebo kondenzace.

Jak se to napravuje

Výměnou vzduchu a teplotou povrchů, ne dalším zásahem do zdiva. Odtah s doběhem tam, kde pára vzniká. Krátké intenzivní větrání místo pootevřeného okna. U sklepa větrání v chladné části dne. Druhý zásah do zdiva by tady opravoval něco, co je v pořádku.

Nevrátilo se nic a zdivo jen schne?

Clona zastaví přísun vody zdola. Vodu, která ve zdi už je, nevytáhne. Ta odchází odparem a trvá to roky, ne měsíce. Půl roku po zásahu je zeď běžně pořád vlhká, i když je clona provedená správně.

Tady vzniká většina omylů. Vlhká zeď se po té době vyloží jako návrat vzlínání, protože se čekala suchá zeď. Špatně je to očekávání, ne ta zeď.

Podle čeho to poznáte

Čísla z opakovaného měření klesají, i když pomalu. Vlhkost je plošná a poměrně rovnoměrná, ne soustředěná do úseku. Nepřibývá po dešti.

Jak dlouho zdivo schne a kdy se posuzuje výsledek

Vyschnutí zdiva na ustálený obsah vlhkosti trvá několik let. Doba závisí na tloušťce a druhu zdiva, na výchozí vlhkosti, na zasolení, na vytápění a na větrání.

Norma proto účinnost sanace posuzuje z vlhkosti naměřené dva roky po skončení prací. Zavádí stupeň účinnosti. Počítá se z vlhkosti před sanací, z vlhkosti po té době a z rovnovážné vlhkosti nenamáhaného zdiva. Pro starší a nepříliš zasolené cihelné zdivo se rovnovážná vlhkost uvažuje 3 % hmotnosti.

Stupeň účinnosti nemá klesnout pod 50 %. Kolik času si na vyschnutí nechat, rozebírá článek Jak dlouho schne zdivo po sanaci.

Co udělat hned

Označte si na zdi tři body a vyfoťte je. Změřte v nich vlhkost třikrát. Mezi měřeními nechte dva až tři měsíce. Zapisujte datum, teplotu a relativní vlhkost v místnosti. Klesající řada znamená vysychání, stálá řada trvalý zdroj vody. Jedno měření tyhle dva stavy nerozliší. Co který přístroj umí a neumí, rozebírá článek Měření vlhkosti zdiva.

Druhý zásah objednaný předčasně proto může opravovat něco, co bylo v pořádku. Kontrolní měření ve lhůtách podle normy je levnější než druhá sanace a dá odpověď, kterou druhá sanace nedá.

Jak to od sebe odlišíte?

Šest kroků v tomhle pořadí, od nejlevnějšího k nejdražšímu. U každého je, co uděláte, proč a co z výsledku vyčtete.

1. Přečtěte si, co se dělalo. Rozpočet, smlouvu, fotky z průběhu prací. Hledáte, jestli je v nich clona, nebo jen omítka, jaká metoda a v jaké délce. Výsledek rozhodne mezi prvním a druhým případem dřív, než se na zeď podíváte.

2. Zakreslete rozsah. Půdorys, mokré a suché úseky, vzdálenosti od rohů, výška mapy nad podlahou. Úseková vlhkost ukazuje na přerušenou clonu. Plošná ukazuje na vysychání nebo na kondenzaci. Mapa nad úrovní zásahu ukazuje na vytlačenou vodu.

3. Ověřte vodoměr a okolí domu. Zavřete všechny výtoky a nechte hodinu stát vodoměr. Pohyb ručičky znamená únik v domě a tomu sanace zdiva nepomůže. Pak zalijte svody hadicí a projděte okolí domu po prvním vydatném dešti. Hledáte nový zdroj vody, který se starou příčinou nesouvisí:

• navezený terén,
• nová dlažba spádovaná k domu,
• přístavba, která zaslepila odpar z jedné strany zdi,
• vsak, který přestal vsakovat a drží vodu u domu.

Proč se to u vsaku stává, rozebírá článek proč vsak po letech přestane vsakovat.

4. Udělejte fóliovou zkoušku. Postup je u pátého případu. Oddělí povrchovou kondenzaci od vody ve zdivu za cenu pásky.

5. Změřte vlhkost opakovaně ve stejných bodech. Postup je u šesté možnosti. Klesající řada znamená vysychání, stálá řada trvalý zdroj vody.

6. Teprve pak objednejte rozbor. Vlhkost se změří do hloubky zdiva a pro stupeň ověří vzorkem z hloubky 100 až 150 mm od líce zdi. Soli se určí ze vzorku z povrchové vrstvy zdiva. Tohle je jediný krok, který se objednává a platí.

První čtyři kroky zaberou jedno odpoledne, pátý několik měsíců. Dohromady stojí cenu vlhkoměru a šest možností zúží obvykle na jednu nebo dvě. Kdo bude příčinu určovat po vás, začne přesně u těchhle údajů. Sbíráte je pro sebe.

Jak se druhá sanace dělá pořádně?

Sanace má sedm fází. Přeskočení kterékoli z nich zvyšuje riziko, že se zásah bude opakovat potřetí. U opakované sanace to platí dvojnásob, první pokus už jednu domněnku vyzkoušel a zaplatil.

Fázi ověření nabídky vynechávají nejčastěji. Přitom je jediná, ze které se pozná, jestli se práce povedla. Měření vlhkosti se podle normy dělá na smluvním základě, tedy jen když si ho sjednáte. Co po dodavateli chtít, rozebírá článek Co vám po sanaci doložíme.

Jak postupujeme u druhé sanace my?

Nezačínáme u zdi, ale u papírů z prvního zásahu.

1. Co se dělalo. Chceme vidět rozpočet, smlouvu a fotky z průběhu. Z nich vyjde, která z šesti možností padá hned a která zůstává ve hře.

2. Prohlídka a obchůzka domu. Rozsah mapy, výška nad podlahou, stav omítky a spár, okolí domu, svody, spád terénu. Prohlídka je nezávazná a zdarma.

3. Placený průzkum, když z prohlídky odpověď nevyjde. Vlhkost zdiva měříme mikrovlnným vlhkoměrem bez vrtání. Pro stupeň ji ověříme vzorkem z hloubky zdiva. Soli určíme ze vzorku po druzích a posoudíme konstrukce. Cenu řekneme dopředu. Protokol zůstává vám a můžete s ním jít i jinam.

4. Návrh, který začíná u příčiny. Když vyjde, že chybí clona, děláme clonu a omítku až po ní. Když vyjde kondenzace, clonu neděláme vůbec a řešíme vzduch a povrchové teploty.

5. Kontrolní měření po 12 a 24 měsících. Stejné body, stejná metoda, pro stupeň účinnosti kontrolní vzorek. Dopředu napsaná hodnota, která se považuje za splnění. Jak u nás vzniká cena prací, je popsané na stránce Transparentní stavba.

Kdy druhý zásah neobjednávat?

Ne každá vlhká zeď je porucha, která se má opravovat. Sklep bez pobytu osob, kde se nic neskladuje a zdivo ani omítka nedegradují, může zůstat vlhký. Staré zdivo bez izolace pracuje s vodou jinak než novostavba a část jeho vlhkosti je jeho normální stav. Které tři případy to jsou, rozebírá článek Tři případy, kdy se vlhký sklep sanovat nemá.

Neobjednávejte ani tehdy, když od prvního zásahu neuplynuly dva roky a měřená řada klesá. To není vrácená vlhkost, to je vysychání.

A neobjednávejte totéž znovu. Druhá injektáž toutéž metodou do zdiva nad mezí přípravku dopadne stejně jako první. Rozdíl udělá jiná metoda nebo jiná příčina, ne druhý pokus. Kolik stojí zásah, který nemá co zlepšit, rozebírá článek Kolik stojí zbytečná sanace.

Druhý zásah má smysl ve třech situacích:

• vlhkost poškozuje konstrukci,
• prostor se má užívat k pobytu nebo ke skladování citlivých věcí,
• mění se způsob užívání domu.

Mimo ně bývá levnější a účinnější upravit odvodnění a větrání.

Časté dotazy

Proč vlhkost prosakuje nahoru nad opravené místo?

Zásah vodě nezavřel přívod, jen cestu ven. Tvrdá cementová vrstva na měkkém starém zdivu blokuje odpar a vlhkost vystoupá výš. Totéž udělá nopová fólie bez přívodu a odvodu vzduchu. Náprava je otevřít cestu odparu a teprve potom řešit clonu.

Je vlhkost jen na zdi, nebo ve zdi?

Rozliší to fóliová zkouška. Kapky na straně do místnosti znamenají kondenzaci ze vzduchu. Kapky na straně ke zdi znamenají vodu ze zdiva. U kondenzace je povrch vlhký na omak a zdivo pod otlučenou omítkou suché.

Jak poznám, že clona nefunguje, a ne že zeď jen schne?

Podle trendu ve stejných bodech. Schnoucí zeď dává při opakovaném měření klesající řadu čísel, i když pomalu. Zeď s trvalým přísunem vody dává řadu stálou nebo kolísající s ročním obdobím. Jedno měření ty dva stavy nerozliší.

Má smysl udělat injektáž ještě jednou?

Toutéž metodou zpravidla ne. Beztlaková infuze do pórů plných vody nepronikne a silanový krém má svou mez nasycení také. Druhý nástřik do téže zdi dopadne stejně jako první. Rozdíl udělá jiná metoda: tlakový gel, předsušení zdiva v trase vrtů nebo mechanická clona. Vybírá se z naměřených čísel.

Může se vlhkost vrátit, i když je clona provedená správně?

Ano. Clona zastaví vodu vzlínající zdola. Nezastaví zatékání z terénu, únik z rozvodu ani kondenzaci ze vzduchu v místnosti. Nevytáhne ze zdiva soli, které v něm už jsou. Vlhká zeď po správně provedené cloně obvykle znamená jiný zdroj vody, než na který se sanovalo.

Zdroje: ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb, Sanace vlhkého zdiva, Základní ustanovení, vydání 11/2000 (role sanačního omítkového systému mezi doplňkovými nepřímými opatřeními a doporučené vlastnosti zatvrdlé sanační malty, meze tloušťky zdi u prořezávání a vrtů, výška sloupce u beztlakové infuze, nevhodnost chemické metody u silně rozrušeného zdiva, klasifikace vlhkosti a zasolení včetně hloubek odběru, vlhkostní klima interiéru, obsah průzkumu, protokolu a projektu, stupeň účinnosti sanace a doba vysychání). Písmeno P znamená předběžnou normu.

Z odborných publikací k sanaci starých budov a ze směrnic WTA: mechanismus a skladba sanačního omítkového systému včetně lhůty 3 až 5 let, meze stupně nasycení pro krémovou injektáž a beztlakovou infuzi, tlaky tlakové injektáže, krystalizační tlaky a pevnosti historických malt a cihel, parametry portlandského cementu a historického zdiva, třídy NHL podle ČSN EN 459-1, chování nopové fólie bez provětrání.

Ze stejných zdrojů dále: požadavky WTA 6-4 a WTA 6-5 na vnitřní zateplení a posouzení podle ČSN EN 15026, mez vlhkosti dřeva u zhlaví trámů a fáze sanačního zásahu včetně kontrolních měření po 12 a 24 měsících. Rozměr fólie u fóliové zkoušky je z naší praxe, ne z normy.