Proč se vlhkost po sanaci vrátila

Ing. Otakar Hobza · Bee Workers s.r.o. · čtení 20 minut

Modelový příklad: sklep, ve kterém před třemi lety otloukli omítku do výšky metru, natáhli sanační omítku a vymalovali. První rok bez mapy. Druhý rok bílý výkvět v pásu nad podlahou. Třetí rok se omítka v tom pásu odtrhla v celých plátech.

Tohle není selhání materiálu. Sanační omítka udělala přesně to, co umí: vodě nechala odejít párou a soli uložila do svých pórů. Pak se póry zaplnily, protože zespodu proudila voda dál. Clona pod tím nebyla žádná.

Vlhká zeď po sanaci tedy sama o sobě neříká, že se pracovalo špatně. Říká, že ve zdi je voda, a možností, proč tam je, je pět. U každé je níž napsané, podle čeho se pozná a jak se napravuje. Pořadí je podle toho, jak rychle se dá potvrdit nebo vyloučit, ne podle četnosti.

Druhé sanace děláme a na těch, které jsme viděli, se opakuje totéž: první zásah řešil projev, ne příčinu. Proto se tenhle článek zdržuje u mechanismu déle než u výčtu viníků.

1. Sanační omítka byla jediné opatření

Nejčastější případ, se kterým k nám přijdou podruhé. Zeď se otloukla, natáhla se sanační omítka a vodorovná clona se neudělala žádná.

Sanační omítka je hrubě pórovitá a v celém objemu hydrofobizovaná. Kapalná voda do ní vzlínat nemůže, projde jen jako pára, a soli, které s sebou nese, zůstanou v makropórech uvnitř omítky, kde krystalizují bez tlaku na stěny pórů. Proto zůstává líc suchý a bez výkvětů. Do doby, než se póry zaplní.

Když zespodu proudí voda dál, zaplní se během 3 až 5 let. Pak se systém plošně odtrhne a rozpadne, tedy přesně to, co viděl majitel v úvodním příkladu.

Podle čeho se pozná

Ze zakázky: v rozpočtu je otlučení, sanační omítka a nátěr, ale žádné podřezání, zarážení desek ani injektáž. Na zdi: pás poruchy začíná zhruba tam, kde skončila nová omítka, a porucha přišla po několika letech, ne hned.

Proč sama omítka nestačí

ČSN P 73 0610 řadí sanační omítkový systém mezi doplňková nepřímá opatření a uvádí, že tyhle systémy samy zdroje vlhnutí neodstraňují ani zdivo nevysušují a povrch upravují jen dočasně. Používají se v kombinaci s příčnou hydroizolací, chemickou clonou, elektroosmotickou instalací nebo vzduchoizolačním systémem. Ne místo nich. Co omítka umí a co ne, rozebírá článek Sanační omítka: co umí a co neřeší.

Jak se to napravuje

Nejdřív clona, teprve pak nová omítka; opačné pořadí znamená zaplatit omítku dvakrát. Rozhodnutí mezi přeomítnutím a sanací rozebírá článek Stačí přeomítnout, nebo sanovat.

Do nové omítky patří čísla, ne jméno systému. Omítka se odstraňuje nejméně 80 cm nad měřenou hranici zavlhčení, spáry se proškrábnou do hloubky 15 až 20 mm, podhoz se nanáší síťovitě zhruba na polovinu plochy a v tloušťce do 5 mm, aby netvořil difuzní uzávěru, sanační jádrová vrstva má nejméně 20 mm a finální štuk musí mít nízký difuzní odpor. Nátěr jen silikátový nebo vápenný. Norma k zatvrdlé sanační maltě doporučuje pórovitost nad 40 % a pevnost v tlaku 1,5 až 5,0 MPa; to jsou hodnoty, které si dáte do poptávky.

2. Clona je přerušená, nebo do zdi nepronikla

Dodatečná vodorovná clona funguje jen jako souvislá plocha. Vynechaný metr zdiva, nenapojení na vodorovnou izolaci sousední konstrukce nebo nedotažení ke svislé izolaci znamená, že voda tudy projde dál.

Typická místa přerušení jsou kouty, komínové těleso, pata schodiště, příčka vetknutá do obvodové zdi a prostupy rozvodů. Tedy tam, kde se nedá pracovat plynule.

Druhá cesta k děravé cloně je chemie nasazená nad svou mez. Silanový krém hydrofobizuje stěny pórů a do pórů plných vody se nedostane: funguje do stupně nasycení zhruba 70 až 80 %. Nad 80 až 85 % beztlaková infuze vodou ředitelnými roztoky nefunguje vůbec, protože v zaplněných pórech nemá kudy difundovat. Zbývá tlakový akrylátový gel, který se vtlačuje pakry pod tlakem 0,5 až 10 MPa a funguje i nad 90 %, nebo předsušení zdiva v trase vrtů. Jak která metoda probíhá, popisuje článek Injektáž zdiva.

Podle čeho se pozná

Vlhkost se vrátí v úseku, ne po celé délce zdi. Vedle mokrého metru je zeď suchá a hranice mezi nimi je zřetelná. Tvar mapy odpovídá půdorysu, ne počasí.

Meze metod podle normy

ČSN P 73 0610 jmenuje meze, za kterými metody vypadávají. Vrty se z jednoho líce dělají do tloušťky zdi nejvýše 1 m a u silnějších zdí norma doporučuje vrtat proti sobě z obou stran. Strojní prořezávání cihelného zdiva a zatloukání desek z jedné strany sahá zhruba do téže tloušťky. Beztlaková infuze využívá hydrostatický tlak sloupce kapaliny do výšky 2 m. U staveb se silně rozrušeným zdivem norma označuje chemickou metodu za nevhodnou.

Co s tím udělat hned

Obkreslete si půdorys domu na papír a zakreslete do něj, kde je zeď dnes vlhká a kde suchá. Změřte vzdálenosti od rohů. Vedle toho si poznamenejte, kudy podle projektu nebo podle fotek z prací vedla clona a jaká metoda se použila. Když se mokré úseky kryjí s koutem, komínem nebo prostupem, máte odpověď zúženou za dopoledne.

Jak se to napravuje

Doplnit clonu v chybějícím úseku, ne předělat celou zeď. U chemie nasazené nad mez to znamená změnit metodu, ne opakovat tutéž: další nástřik krémem do mokrých pórů dopadne stejně. Jak se metoda vybírá z naměřených čísel, rozebírá článek Podřezání, nebo injektáž.

3. Voda se vytlačila výš

Tenhle případ vypadá jako zhoršení po opravě, a přesně to taky je. Zásah nezavřel vodě přívod, jen jí zavřel cestu ven, takže si našla jinou.

Dvě provedení to způsobují opakovaně. První je tvrdá cementová omítka nebo cementové spárování na starém zdivu. Portlandský cement má po vyzrání modul pružnosti zhruba 20 až 35 GPa, pevnost v tlaku nad 25 až 50 MPa a faktor difuzního odporu zhruba 30 až 50; historické zdivo má modul 1 až 5 GPa a paropropustnost vysokou. Tvrdá vrstva na měkkém podkladu blokuje odpar a kapilární vlhkost musí vystoupat do vyšších partií stavby. Napětí se přitom soustředí na rozhraní obou materiálů a trhá měkčí kámen i lícové cihly.

Druhé je nopová fólie přiložená k odkopanému suterénnímu zdivu a zalištovaná pod terénem bez přívodu vzduchu dole a odvodu nahoře. Je z ní parotěsná bariéra: vzlínající voda nemůže difundovat do zásypu, hromadí se v patě zdi a kapilární elevace ji vytlačí výš. Jak má provětrávaná dutina vypadat, rozebírá článek Vzduchová dutina u zdiva.

Podle čeho se pozná

Vlhkost je nad úrovní, kam sahal zásah, a pod ní je zeď na pohled v pořádku. Mapa se objevila po opravě, ne před ní. V patě zdi je tvrdá hladká vrstva, která se pod kladívkem ozývá jinak než okolní vápenná omítka.

Jak se to napravuje

Otevřít cestu odparu: cementovou vrstvu odstranit, spáry přespárovat vápennou maltou, u fólie zajistit přívod a odvod vzduchu, nebo ji sundat. Do starého zdiva patří přírodně hydraulické vápno, které se podle ČSN EN 459-1 dodává ve třídách NHL 2, NHL 3,5 a NHL 5 a nepřináší do zdi rozpustné soli. Teprve potom má smysl řešit clonu.

4. Ve zdivu zůstaly soli

Roky vzlínání donesly do zdiva dusičnany, sírany a chloridy. Voda odešla, soli zůstaly. Jsou hygroskopické, tedy váží na sebe vodní páru ze vzduchu, takže omítka zůstává vlhká na omak, i když zdola už žádná voda nepřichází.

Druhá část problému je mechanická. V pásu odparu roztok houstne až k přesycení a soli krystalizují. Krystalizační tlak v mikropórech dosahuje 10 až 100 MPa, zatímco historická vápenná malta má pevnost v tahu za ohybu 0,2 až 1,0 MPa a historická cihla 1,5 až 3,0 MPa. Materiál se proto rozpadá na prach. Když je ve zdi navíc cement, přidá se síranová koroze cementového kamene s objemovou expanzí, která matrici rozloží.

Podle čeho se pozná

Bílý nebo nažloutlý povlak na omítce, omítka se sype a odlupuje v pásu, vlhkost povrchu kolísá s vlhkostí vzduchu v místnosti. Zeď pod otlučenou omítkou přitom může být podstatně sušší než její povrch.

Jak se to zjistí

Rozborem vzorku. ČSN P 73 0610 klasifikuje zasolení ve čtyřech stupních a zvlášť pro každou sůl; dusičnany dělí na nízké pod 1,0 mg/g, zvýšené 1,0 až 2,5, vysoké 2,5 až 5,0 a velmi vysoké nad 5,0. Sírany mají hranice řádově vyšší, chloridy nižší.

Vzorky se odebírají z hloubky do 20 mm pod povrchem zdiva s otlučenou omítkou, přednostně malta z ložných a styčných spár, nejméně dva vzorky nad sebou ve svislém profilu. Jedno souhrnné číslo zasolení nedává smysl, protože každá sůl se posuzuje samostatně. Co které soli dělají, rozebírá článek Soli ve zdivu.

Co s tím udělat hned

Nesnažte se povlak zapravit novým nátěrem ani hutnou omítkou; tím se zavře cesta odparu a vlhkost se objeví nad opraveným pásem. Otlučte omítku v mokrém úseku do výšky asi půl metru nad viditelnou hranici mapy, nechte zeď holou a sledujte, jestli se povlak vrací. Vracející se výkvět na holém zdivu je důvod pro rozbor solí, ne pro další omítku.

Jak se to napravuje

Clona sůl ze zdi neodstraní, protože soli tam už jsou. Při vysokém zasolení se nad clonu dává vícevrstvý systém: podkladní pórovitá omítka, která soli ukládá, a teprve na ni sanační jádrová vrstva. Bez clony pod tím platí případ 1 a celá skladba se za pár let zaplní.

5. Sanovalo se vzlínání a příčina byla jinde

Zeď nebyla vlhká od vzlínání, ale od kondenzace vodní páry ze vzduchu v místnosti. Podřezání ani injektáž na kondenzaci nezaberou, protože voda do zdi nepřichází zdola. Clona je provedená správně, mapa zůstává.

Není to okrajová situace a kondenzovanou vodu má ČSN P 73 0610 přímo v předmětu, vedle vlhkosti zemní, prosakující, srážkové a povrchové. Vlhkostní klima interiéru dělí na suché pod 50 %, normální 50 až 60 %, vlhké 60 až 75 % a mokré nad 75 %.

Zvláštní případ je zeď, do které se mezitím sáhlo zevnitř. Vnitřní zateplení odřízne původní zdivo od tepla z interiéru, celá jeho tloušťka v zimě promrzá a rosný bod se posune na rozhraní zdiva a izolantu. Každá netěsnost v parozábraně pak pouští vlhký vnitřní vzduch za izolaci, kde kondenzuje bez možnosti odparu.

Směrnice WTA 6-4 a WTA 6-5 proto pro staré stavby žádají kapilárně aktivní difuzně otevřené systémy a posouzení nestacionární simulací podle ČSN EN 15026; ustálený výpočet kondenzace podle Glasera na kapilárně aktivní skladbu nestačí. Rozebírá to článek Vnitřní zateplení vlhké zdi.

Nejdražší důsledek nese uložení stropních trámů. Po zateplení klesne teplota zdiva v kapse zhlaví, dřevo se dostane pod rosný bod a jeho vlhkost překročí 20 až 25 %, což spustí hnilobu. Kapsa se proto obkládá kapilárně aktivním materiálem a kolem dřeva musí zůstat provětrávaná mezera nejméně 20 mm. Detail popisuje článek Zhlaví trámů ve vlhkém zdivu.

Podle čeho se pozná

Vlhkost je na nejchladnějších místech, tedy v rozích, na styku stěny se stropem a za nábytkem, ne v pásu u podlahy. Povrch je vlhký na omak, ale zdivo pod otlučenou omítkou je suché. Objevuje se plíseň. Nejhorší je to v létě, kdy se do studeného sklepa pouští teplý venkovní vzduch.

Co s tím udělat hned

Fóliová zkouška. Kus průhledné fólie zhruba 50 × 50 cm přelepte po celém obvodu na omítku a po několika dnech odkryjte. Kapky na straně do místnosti znamenají kondenzaci ze vzduchu, kapky na straně ke zdi znamenají vodu ze zdiva. Stojí to pár korun a odpoví to na otázku, kterou jinak řeší rozbor. Postup a čtení výsledku popisuje článek Vzlínání, nebo kondenzace.

Jak se to napravuje

Výměnou vzduchu a teplotou povrchů, ne dalším zásahem do zdiva. Odtah s doběhem tam, kde pára vzniká, krátké intenzivní větrání místo pootevřeného okna, u sklepa větrání v chladné části dne. Druhý zásah do zdiva by tady opravoval něco, co je v pořádku.

Šestá možnost: nic se nevrátilo, zdivo jen schne

Clona zastaví přísun vody zdola. Vodu, která ve zdi už je, nevytáhne. Ta odchází odparem a trvá to roky, ne měsíce. Půl roku po zásahu je zeď běžně pořád vlhká, a to i tam, kde je clona provedená správně.

Tady vzniká většina omylů. Vlhká zeď po půl roce se vyloží jako návrat vzlínání, protože se čekala suchá zeď. Špatně je to očekávání, ne ta zeď.

Podle čeho se pozná

Čísla z opakovaného měření klesají, i když pomalu. Vlhkost je plošná a poměrně rovnoměrná, ne soustředěná do úseku. Nepřibývá po dešti.

Doba vysychání a měření po dvou letech

Vyschnutí zdiva na ustálený obsah vlhkosti je proces na několik let a závisí na tloušťce a druhu zdiva, na výchozí vlhkosti, na zasolení, na vytápění a na větrání.

Norma proto účinnost sanace posuzuje z vlhkosti naměřené za dva roky po skončení prací: zavádí stupeň účinnosti počítaný z vlhkosti před sanací, z vlhkosti po dvou letech a z rovnovážné vlhkosti nenamáhaného zdiva, pro starší a nepříliš zasolené cihelné zdivo uvažované 3 % hmotnosti. Za dva roky nemá klesnout pod 50 %. Kolik času si na vyschnutí nechat, rozebírá článek Jak dlouho schne zdivo po sanaci.

Co s tím udělat hned

Označte si na zdi tři body, vyfoťte je a změřte vlhkost ve stejných bodech třikrát v odstupu dvou až tří měsíců. Zapisujte datum, teplotu a relativní vlhkost v místnosti. Klesající řada znamená vysychání, stálá řada trvalý zdroj vody. Jedno měření tyhle dva stavy nerozliší nikdy; co který přístroj umí a neumí, rozebírá článek Měření vlhkosti zdiva.

Druhý zásah objednaný po půl roce proto může opravovat něco, co bylo v pořádku. Kontrolní odběry po 12 a 24 měsících jsou levnější než druhá sanace a dají odpověď, kterou druhá sanace nedá.

Jak to od sebe odlišit

Šest kroků v tomhle pořadí, od nejlevnějšího k nejdražšímu:

1. Přečtěte si, co se dělalo. Rozpočet, smlouva, fotky z průběhu prací. Je v nich clona, nebo jen omítka? Jaká metoda a v jaké délce? To rozhodne mezi případem 1 a případem 2 dřív, než se na zeď vůbec podíváte.

2. Zakreslete rozsah. Půdorys, mokré a suché úseky, vzdálenosti od rohů, výška mapy nad podlahou. Úseková vlhkost ukazuje na přerušenou clonu, plošná na vysychání nebo na kondenzaci, mapa nad úrovní zásahu na vytlačenou vodu.

3. Ověřte vodoměr a okolí domu. Zavřete všechny výtoky a nechte hodinu stát vodoměr; pohyb ručičky znamená únik v domě a tomu se sanací zdiva nepomůže. Pak zalijte svody hadicí a projděte okolí domu po prvním vydatném dešti. Mezitím mohl přibýt nový zdroj vody, který se starou příčinou nesouvisí: navezený terén, nová dlažba spádovaná k domu, přístavba, která zaslepila odpar z jedné strany zdi.

4. Udělejte fóliovou zkoušku. Oddělí povrchovou kondenzaci od vody ve zdivu za cenu pásky.

5. Změřte třikrát v odstupu měsíců. Klesající řada znamená vysychání, stálá řada trvalý zdroj vody.

6. Teprve pak rozbor. Vlhkost ze vzorku z hloubky 100 až 150 mm, soli ze vzorku do 20 mm. Tohle je jediný krok, který se objednává a platí.

První čtyři kroky zaberou jedno odpoledne, pátý dvě opakovaná měření v odstupu měsíců. Dohromady stojí cenu vlhkoměru a šest možností zúží obvykle na jednu nebo dvě. Kdo bude příčinu určovat po vás, začne přesně u těchhle údajů, takže je nesbíráte pro nás, ale pro sebe.

Jak se druhá sanace dělá pořádně

Sanace je vícefázový proces a přeskočení kterékoli fáze zvyšuje riziko, že se zásah bude opakovat potřetí. U opakované sanace to platí dvojnásob, protože první pokus už jednu hypotézu vyzkoušel a zaplatil.

Fáze 6 je ta, kterou nabídky vynechávají nejčastěji, a přitom je jediná, ze které se pozná, jestli se práce povedla. Měření vlhkosti se podle normy dělá na smluvním základě, tedy jen když si ho sjednáte. Co po dodavateli chtít, rozebírá článek Co vám po sanaci doložíme.

Jak to děláme my

U opakované sanace nezačínáme u zdi, ale u papírů z prvního zásahu.

1. Co se dělalo. Chceme vidět rozpočet, smlouvu a fotky z průběhu. Z nich vyjde, která z šesti možností padá hned a která zůstává ve hře.

2. Prohlídka a obchůzka domu. Rozsah mapy, výška nad podlahou, stav omítky a spár, okolí domu, svody, spád terénu. Prohlídka je nezávazná a zdarma.

3. Placený průzkum, když z prohlídky odpověď nevyjde. Vlhkost z hloubky 100 až 150 mm, soli z hloubky do 20 mm po druzích, posouzení konstrukcí. Cenu řekneme dopředu a protokol zůstává vám; můžete s ním jít i jinam.

4. Návrh, který začíná u příčiny. Když vyjde, že chybí clona, děláme clonu a omítku až po ní. Když vyjde kondenzace, neděláme clonu vůbec a řešíme vzduch a povrchové teploty.

5. Kontrolní odběry po 12 a 24 měsících. Stejná místa, stejná metoda, napsaná hodnota, která se považuje za splnění. Jak u nás vzniká cena prací, je popsané na stránce Transparentní stavba.

Kdy druhý zásah neobjednávat

Ne každá vlhká zeď je porucha, která se má opravovat. Sklep bez pobytu osob, kde se nic neskladuje a kde zdivo ani omítka nedegradují, může zůstat vlhký a nic se neděje. Staré zdivo bez izolace pracuje s vodou jinak než novostavba a část jeho vlhkosti je jeho normální stav. Které tři případy to jsou, rozebírá článek Tři případy, kdy se vlhký sklep sanovat nemá.

Neobjednávejte ani tehdy, když od prvního zásahu neuplynuly dva roky a měřená řada klesá. To není vrácená vlhkost, to je vysychání.

A neobjednávejte totéž znovu. Druhá injektáž toutéž metodou do zdiva nad mezí přípravku dopadne stejně jako první; rozdíl udělá jiná metoda nebo jiná příčina, ne druhý pokus. Kolik stojí zásah, který nemá co zlepšit, rozebírá článek Kolik stojí zbytečná sanace.

Druhý zásah má smysl ve třech situacích: vlhkost poškozuje konstrukci, prostor se má užívat k pobytu nebo ke skladování citlivých věcí, nebo se mění způsob užívání domu. Mimo ně bývá levnější a účinnější upravit odvodnění a větrání.

Časté dotazy

Proč se sanační omítka po pár letech odtrhla?

Protože pod ní nebyla clona. Sanační omítka je hrubě pórovitá a hydrofobizovaná: vodu propouští jen jako páru a soli ukládá do svých makropórů. Když zespodu proudí voda dál, póry se během 3 až 5 let zaplní krystalizujícími solemi a systém se plošně odtrhne. ČSN P 73 0610 proto sanační omítkový systém řadí mezi doplňková nepřímá opatření, která sama zdroje vlhnutí neodstraňují ani zdivo nevysušují a povrch upravují jen dočasně.

Jak dlouho má zdivo po sanaci schnout?

Roky, ne měsíce. ČSN P 73 0610 uvádí, že vyschnutí zdiva na ustálený obsah vlhkosti je proces na několik let a závisí na tloušťce a druhu zdiva, na výchozí vlhkosti, na zasolení, na vytápění a na větrání. Účinnost sanace norma posuzuje z vlhkosti naměřené za dva roky po skončení prací a kontrolní odběry se dělají po 12 a 24 měsících. Konkrétní počet měsíců pro konkrétní zeď z toho neplyne a nikdo ho předem nespočítá.

Jak poznám, že clona nefunguje, a ne že zeď jen schne?

Podle trendu ve stejných bodech. Schnoucí zeď dává při opakovaném měření klesající řadu čísel, i když pomalu. Zeď s trvalým přísunem vody dává řadu stálou nebo kolísající s ročním obdobím. Jedno měření mezi těmi dvěma stavy nerozliší, proto se měří nejméně třikrát v odstupu měsíců a body se označí, aby se měřilo pořád na stejném místě.

Má smysl udělat injektáž ještě jednou?

Toutéž metodou zpravidla ne. Beztlaková infuze vodou ředitelnými roztoky nad 80 až 85 % nasycení pórů nefunguje, protože v pórech plných vody nemá kudy difundovat, a silanový krém končí zhruba na 70 až 80 %. Druhý nástřik do téže zdi dopadne stejně jako první. Rozdíl udělá jiná metoda, tedy tlakový gel, předsušení zdiva v trase vrtů nebo mechanická clona, a vybírá se z naměřených čísel, ne z opakování.

Může se vlhkost vrátit, i když je clona provedená správně?

Ano, a stává se to. Clona zastaví vodu vzlínající zdola. Nezastaví zatékání z terénu, únik z rozvodu ani kondenzaci ze vzduchu v místnosti a nevytáhne ze zdiva soli, které v něm už jsou. Vlhká zeď po správně provedené cloně proto obvykle znamená, že působí jiný zdroj vody než ten, na který se sanovalo.

Čím se měří, aby se čísla dala porovnat?

Klasifikace vlhkosti zdiva podle ČSN P 73 0610 platí pro vzorek odebraný z hloubky 100 až 150 mm od líce zdi s otlučenou omítkou, mělčeji promlouvá okolní prostředí. Příložný přístroj z obchodu do téhle hloubky nedosáhne. Použitelný je na porovnání míst mezi sebou a na sledování trendu, ne jako číslo do protokolu.

Shrnutí

Nejčastější důvod návratu je sanační omítka na zdivu bez clony: makropóry se zaplní solemi za 3 až 5 let a systém se plošně odtrhne. Norma ji vede jako doplněk hydroizolace, ne jako její náhradu.

Zbylé čtyři důvody jsou clona, která někde chybí nebo do zdi nepronikla, protože beztlaková infuze nad 80 až 85 % nasycení nefunguje; voda vytlačená výš tvrdou cementovou vrstvou nebo přilepenou nopovou fólií; soli, které ve zdi zůstaly a váží vodu ze vzduchu; a špatně určená příčina, nejčastěji kondenzace, na kterou clona nemá vliv.

Šestá možnost je, že se nic nevrátilo a zdivo jen schne. Norma na to dává dva roky a kontrolní odběry po 12 a 24 měsících, takže druhý zásah po půl roce může opravovat něco, co bylo v pořádku.

Šest kroků od přečtení rozpočtu po rozbor vzorku zúží ty možnosti obvykle na jednu nebo dvě. Pět z nich zvládnete sami a stojí cenu vlhkoměru.

Zdroje: ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb, Sanace vlhkého zdiva, Základní ustanovení, vydání 11/2000 (role sanačního omítkového systému mezi doplňkovými nepřímými opatřeními a doporučené vlastnosti zatvrdlé sanační malty, meze tloušťky zdi u prořezávání a vrtů, výška sloupce u beztlakové infuze, nevhodnost chemické metody u silně rozrušeného zdiva, klasifikace vlhkosti a zasolení včetně hloubek odběru, vlhkostní klima interiéru, obsah průzkumu, protokolu a projektu, stupeň účinnosti sanace a doba vysychání). Písmeno P znamená předběžnou normu.

Z odborných publikací k sanaci starých budov a ze směrnic WTA: mechanismus a skladba sanačního omítkového systému včetně lhůty 3 až 5 let, meze stupně nasycení pro krémovou injektáž a beztlakovou infuzi, tlaky tlakové injektáže, krystalizační tlaky a pevnosti historických malt a cihel, parametry portlandského cementu a historického zdiva, třídy NHL podle ČSN EN 459-1, chování nopové fólie bez provětrání.

Ze stejných zdrojů dále: požadavky WTA 6-4 a WTA 6-5 na vnitřní zateplení a posouzení podle ČSN EN 15026, mez vlhkosti dřeva u zhlaví trámů a fáze sanačního zásahu včetně kontrolních odběrů po 12 a 24 měsících. Rozměr fólie u fóliové zkoušky je z naší praxe, ne z normy.