Jak dlouho schne zdivo po sanaci

Ing. Otakar Hobza · Bee Workers s.r.o. · čtení 14 minut

Příklad: suterénní zeď starého domu, smíšené zdivo, tloušťka kolem metru. Vzorek ze zdi ukázal před sanací IV. stupeň vlhkosti podle ČSN P 73 0610. To je pásmo 7,5 až 10 % hmotnostní vlhkosti. V květnu dostala zeď clonu. V srpnu volá majitel, že se nezměnilo nic.

Nezměnilo. Tak to má být.

Clona zastaví přítok vody do zdiva. Vodu, která už ve zdi je, neodvede. Ta odchází jen odparem přes povrch. U metrové zdi to trvá roky. Kdo po půl roce objedná druhý zásah, zaplatí ho dřív, než se první mohl projevit.

Doklady, které po sanaci dostanete, vypisuje článek Co vám po sanaci doložíme. Volbu metody řeší Podřezání, nebo injektáž. Metody měření popisuje Měření vlhkosti zdiva.

Za jak dlouho zeď po sanaci uschne?

Za několik let. ČSN P 73 0610 popisuje vyschnutí zdiva na ustálený obsah vlhkosti jako proces na několik let. Voda přitom odchází ze zdi jedinou cestou, odparem přes povrch.

Množství vody roste s objemem zdi. Plocha povrchu roste pomaleji. Metrová zeď proto musí z každého metru čtverečního povrchu odpařit mnohem víc vody než příčka.

Tempo navíc s časem klesá. Z mokrého zdiva se voda dostává k povrchu rychle, odborně kapilárně. Odpar pak běží skoro jako z volné hladiny. Jak vlhkost klesá, voda se stahuje do jemnějších pórů. K povrchu se pak dostává hůř. Poslední procenta trvají nejdéle.

Kam má zeď doschnout, je dané taky. Cíl se jmenuje rovnovážná vlhkost. Pro starší cihelné zdivo bez nadměrného zasolení se uvažuje 3 % hmotnostní. Zeď z příkladu musí cestou projít dvěma celými stupni vlhkosti. Nejdřív třetím stupněm, tedy pásmem 5 až 7,5 %. Potom druhým, pásmem 3 až 5 %. Za jednu sezonu to nestihne.

Na čem záleží, jak dlouho zeď schne?

ČSN P 73 0610 jmenuje čtyři vlivy. Další dva přidáváme ze svých staveb v Brně a na Vyškovsku. Těch šest vlivů vysvětluje, proč jedna zeď vyschne za dvě sezony. Jiná se i po pěti letech pořád měří. Dva vlivy ovlivníte sami: topení s větráním a to, jestli necháte povrch zdi otevřený.

Co se ve zdi po sanaci děje a kdy měříme?

Tuhle časovou osu držíme na zakázkách sanace. Celou zakázku popisuje článek sedm fází zakázky. Tady je jen ta část, která se týká vysychání.

Počet měsíců do sucha v tabulce chybí schválně. Pro konkrétní zeď ho dopředu nikdo nespočítá. Jako termín by to byl závazek, který nikdo nedoloží. O vaší zdi řeknou víc dvě měření v odstupu než jakýkoli model.

Proč zeď po sanaci vypadá pořád stejně?

Povrch zdi a její vnitřek, odborně jádro, se chovají různě. Povrch reaguje na počasí, topení a provoz v místnosti. Jádro reaguje na to, co se stalo se zdrojem vody. Zeď může mít suchý povrch a mokré jádro i naopak.

Tmavá mapa na omítce navíc nemusí být voda, která vzlíná zespodu. Bývá to zasolená omítka, která vlhne ze vzduchu. Rok po sanaci vypadá stejně jako před ní.

První rok se proto na zeď nedívejte, měřte ji. Sahání na omítku ani fotky před a po nerozhodnou nic.

Proč omítka vlhne, i když clona funguje?

S vodou, která vzlíná zdí, putují do zdiva rozpuštěné soli. Voda se odpaří, soli zůstanou. Hromadí se tam, kde odpar probíhá: těsně pod povrchem a v omítce.

Část solí váže na sebe vodní páru ze vzduchu v místnosti. Odborně se jim říká hygroskopické. Zasolená omítka proto zvlhne, kdykoli vlhkost vzduchu stoupne. Když vlhkost vzduchu klesne, omítka zase vyschne. Přítok zespodu může být dávno zastavený a povrch přesto vlhne. Kvůli tomu majitelé nejčastěji považují funkční sanaci za neúspěšnou.

Rozliší to měření v jádře zdi a rozbor solí. Vzorek na soli odebíráme podle ČSN P 73 0610 z jiné hloubky než vzorek na vlhkost. Bereme ho z vrstvy do 20 mm pod povrchem zdiva s otlučenou omítkou. Přednostně z malty ve spárách. Každou sůl posuzujeme samostatně. Podrobně to rozebírá Soli ve zdivu.

Kde rozbor ukáže zasolení, patří nad clonu sanační omítkový systém. Bez něj se výkvěty solí vrátí na novou omítku. Druhý rok pak budete sekat znovu. Možnosti a meze takového systému popisuje Sanační omítka.

Jak vysychání zdi urychlit a co ho zpomalí?

Vysychání pomáhá:

• otlučená zasolená omítka a otevřený povrch zdiva,
• vytápění místnosti,
• pravidelné větrání,
• volný prostor u stěny.

Žádné zvláštní opatření to není. Jen odstraníte překážky odparu.

Vysychání zastaví nebo výrazně zpomalí:

• cementová nebo jiná nepropustná omítka,
• keramický obklad,
• disperzní nátěr, který špatně propouští vodní páru, odborně má vysoký difuzní odpor,
• nábytek natěsno u stěny,
• zavřená okna v nevytápěné místnosti.

Zeď zakrytá na podzim po sanaci se měří stejně mokrá i za tři roky. Hliněná omítka je naopak paropropustná. Sama netvrdne, jen vysychá. Kolik dní to trvá, uvádí článek schnutí hliněné omítky.

Na vaší stavbě z toho plynou tři kroky:

1. Nechte zeď otevřenou. Novou omítku, obklad i podlahu odložte tak daleko, jak to provoz domu dovolí. Voda ze zdi odchází jen povrchem. Kdo omítá měsíc po podřezání, uzavře do zdi vodu, kterou tam clona zadržet neměla.
2. Topte a větrejte, dokud je povrch otevřený. Teplý vzduch pojme víc vodní páry a větrání ji odvede. Bez větrání se vzduch u stěny nasytí a odpar se zastaví.
3. Nechte u stěny volný prostor. Nábytek natěsno u zdi odpar zastaví.

Jestli kroky fungují, ukáže kontrolní měření po roce ve stejných bodech. Vlhkost v jádře zdi má mezi měřeními klesat.

Sanační omítka vysychání neurychlí. ČSN P 73 0610 ji řadí mezi doplňková nepřímá opatření. Podle normy sanační omítkové systémy samy zdroj vlhnutí neodstraní a zdivo nevysuší. Povrch stavby upraví jen dočasně. Používají se spolu s přímými metodami, ne místo nich. Sanační omítka dělá jinou práci: ukládá soli a nechává vodu odcházet jako páru.

Ve větší rekonstrukci patří vysychání mezi technologické přestávky v harmonogramu. Víc lidí na stavbě je nezkrátí. Přestávku proto dáváme do harmonogramu rovnou. Dopředu říkáme, kdy na stavbě nikdo nebude a proč. Článek o vlhkosti a difuzi rozebírá, kdy je zdivo dost suché na zateplení.

Jak měříme vlhkost zdiva po sanaci?

Měření má cenu, jen když se dá porovnat s předchozím. Proto držíme čtyři pravidla:

• stejná metoda,
• stejná místa,
• stejná hloubka,
• zápis s datem.

Když se změní kterékoli z nich, čísla spolu porovnat nejdou.

1. Výchozí měření před zahájením prací

Vlhkost změříme mikrovlnným vlhkoměrem ve svislém profilu. Číslo pro zařazení do stupně vlhkosti ověříme vzorkem. Hodnoty zapíšeme. Body měření a odběru zakreslíme do půdorysu. Tenhle krok se nedá dohnat zpětně. Bez čísla před sanací se úspěch už nikdy nespočítá.

2. Stejná stupnice, stejná hloubka

Stupně vlhkosti zdiva podle ČSN P 73 0610 platí pro vzorek odebraný 100 až 150 mm hluboko od líce zdi s otlučenou omítkou. Přístroj, který se jen přiloží na povrch, měří povrchovou vrstvu. Jeho číslo do téhle stupnice nepatří. Takové přístroje bývají odporové nebo kapacitní.

Na sledování jednoho bodu v čase příložný přístroj stačí. Podmínka je, že tentýž bod měříte týmž přístrojem. Mikrovlnný vlhkoměr měří do hloubky zdiva. Jeho číslo zařazujeme do stupně až po ověření vzorkem.

3. Co zapisujeme

Ke každému měření zapisujeme:

• datum,
• označení místa a jeho výšku na zdi,
• metodu měření,
• u vzorku hloubku odběru,
• naměřenou hodnotu,
• teplotu a relativní vlhkost vzduchu v místnosti.

Podle teploty a vlhkosti vzduchu poznáme, jestli změnu na povrchu způsobilo vysychání, nebo počasí.

4. Návraty po 12 a 24 měsících

Vracíme se dvakrát a měříme ve stejných bodech stejnou metodou. Po prvním roce zjišťujeme, jestli vlhkost klesá. Po druhém roce měříme výsledek. K číslu pro stupeň účinnosti patří kontrolní vzorek. Otlučeme kvůli němu jen malou plochu v místě odběru a opravíme ji tentýž den.

Z druhého měření spočítáme stupeň účinnosti sanace podle ČSN P 73 0610. Do výpočtu vstupují tři hodnoty:

• vlhkost před sanací,
• vlhkost z druhého měření,
• rovnovážná vlhkost zdiva.

Stupeň účinnosti nemá klesnout pod 50 %.

Podle normy se měření vlhkosti obvykle dělá na smluvním základě. Udělá se tedy jen tehdy, když si ho zadavatel sjedná. Kontrolní měření, které nikdo nesjednal, nikdo neudělá. Nikdo pak ani nebude vědět, kde se má měřit.

U nás je proto kontrolní měření v nabídce i s cenou. Sjednáváme ho ve smlouvě před zahájením prací, ne až po dokončení. Bez něj nemáme čím doložit vlastní práci. Než smlouvu podepíšete, zkontrolujte, že v ní kontrolní měření je. Celý seznam dokladů je v článku Co vám po sanaci doložíme.

Je vlhkost po sanaci normální, nebo je něco špatně?

Normální průběh vypadá takto:

• vlhkost v jádře zdi mezi měřeními klesá, i když pomalu a nerovnoměrně,
• povrch kolísá podle ročního období,
• mapy na omítce zůstávají, protože v ní zůstaly soli.

Pozor dejte, když:

• vlhkost v jádře zdi po roce neklesá nebo stoupá,
• vlhne pás nad úrovní clony,
• vlhkost vystoupala po zdi výš než dřív,
• zeď vlhne tam, kde dřív suchá byla.

Každá z těch věcí má jinou příčinu. Přehled je v článku Proč se vlhkost po sanaci vrátila.

Postup je v obou případech stejný. Doměříme stejnou metodou ve stejných místech a hloubce. Výsledek porovnáme se zápisem z minula. Teprve pak rozhodujeme. Dvě měření v odstupu odliší pomalé vysychání od zastaveného. Jedna prohlídka zdi to neodliší nikdy.

Sanaci vám dělal někdo jiný a nevíte, na čem jste? Doměříme to. Potřebujeme k tomu protokol z původního průzkumu. Bez výchozí hodnoty zjistíme stav zdi, ale ne účinnost sanace.

Kdy druhý zásah do zdi neobjednávat?

Druhý zásah do zdi má smysl, až když měření ukáže, že se nic neděje nebo že se děje něco nového. Objednaný podle vzhledu omítky může být zaplacenou prací, která nemá co opravit. Doměření stojí méně než zásah do zdi a rozhodne za vás.

S prohlídkou naopak nečekejte, když vlhne pás nad úrovní clony. Totéž platí, když se vlhkost objevila v místě, které bylo dřív suché. To nejsou projevy pomalého vysychání a čekáním se nezlepší.

Měření a lhůty nepotřebujete ve sklepě, kde se nebydlí, nic se nerozpadá a vlhkost je roky stejná. Vlhký sklep sám o sobě není porucha. Tři takové případy popisuje Kdy se vlhký sklep sanovat nemá. Řekneme vám to při první prohlídce a skončí to tam.

Časté dotazy

Jak dlouho schne zeď po podřezání?

Za několik let. ČSN P 73 0610 vyhodnocuje účinnost sanace z vlhkosti naměřené dva roky po skončení prací. Doba závisí na tloušťce a druhu zdiva, výchozí vlhkosti, zasolení, topení a větrání. Počet měsíců pro konkrétní zeď dopředu nikdo nespočítá. Proto měříme po 12 a 24 měsících a porovnáváme s výchozí hodnotou.

Kdy můžu zeď po sanaci znovu omítnout?

Novou omítku, obklad i podlahu odložte tak daleko, jak to provoz domu dovolí. Voda ze zdi odchází jen odparem přes povrch. Cementová nebo jinak nepropustná omítka odpar zastaví nebo výrazně zpomalí. Kdo omítá měsíc po podřezání, uzavře do zdi vodu, kterou tam clona zadržet neměla. Dokud je povrch otevřený, topte a větrejte.

Jak se měří vlhkost ve zdivu?

Mikrovlnným vlhkoměrem do hloubky zdiva a vzorkem, který číslo ověří. Stupně vlhkosti podle ČSN P 73 0610 platí pro vzorek z hloubky 100 až 150 mm od líce zdi s otlučenou omítkou. Přístroj přiložený na povrch měří jen povrchovou vrstvu. Na sledování jednoho bodu v čase stačí, když tentýž bod měříte týmž přístrojem. Jedno měření o průběhu vysychání neříká nic, rozhoduje porovnání dvou.

Zdroje: ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb, Sanace vlhkého zdiva, Základní ustanovení, vydání 11/2000. Z ní je vyschnutí na ustálený obsah vlhkosti jako proces na několik let a výčet vlivů (tloušťka a druh zdiva, výchozí vlhkost, zasolení, vytápění a větrání); klasifikace vlhkosti zdiva a hloubka odběru 100 až 150 mm; odběr vzorku na soli do 20 mm z malty spár a samostatné posuzování chloridů, dusičnanů a síranů; stupeň účinnosti sanace, odstup dvou let, rovnovážná vlhkost 3 % hmotnostní pro starší a nikoli nadměrně zasolené cihelné zdivo, mez 50 % a měření na smluvním základě; zařazení sanačního omítkového systému mezi doplňková nepřímá opatření. Písmeno P znamená předběžnou normu.

Kontrolní měření po 12 a 24 měsících vychází z odborných publikací k sanaci starých budov a ze směrnic WTA. Popis kapilárního transportu a klesajícího tempa odparu, vliv povrchové teploty a otevřeného povrchu, obsah zápisu z měření a časová osa jsou naše praxe, norma je takto neuvádí. Zeď v úvodu je modelový příklad, ne měření z konkrétní stavby.