Jak dlouho schne zdivo po sanaci

Ing. Otakar Hobza · Bee Workers s.r.o. · čtení 14 minut

Modelový případ, na kterém je vidět celý průběh. Suterénní zeď starého domu, smíšené zdivo, tloušťka kolem metru. Vzorek z hloubky 100 až 150 mm zařadil zdivo před sanací do IV. stupně vlhkosti podle ČSN P 73 0610, tedy do pásma 7,5 až 10 % hmotnostní vlhkosti. V květnu se udělala clona. V srpnu volá majitel, že se nezměnilo nic.

Nezměnilo. Tak to má být.

Clona zastaví přítok vody do zdiva. Vodu, která v něm už je, neodvede nikam. Ta musí odejít odparem přes povrch a u metrové zdi je to práce na roky. Kdo po půl roce objedná druhý zásah, platí ho dřív, než měl první šanci se projevit.

Tenhle text říká, jak dlouho se čeká, na čem to závisí, co vysychání zastaví a co se v které fázi měří. Co z toho dostanete na papíře, rozebírá Co vám po sanaci doložíme. Rozhodnutí mezi metodami řeší Podřezání, nebo injektáž, měřicí metody Měření vlhkosti zdiva.

Proč vysychání trvá roky

Voda odchází ze zdiva jedinou cestou: odparem přes povrch. Množství vody roste s objemem zdi, plocha líce roste pomaleji. Metrová zeď má proto na jeden metr čtvereční povrchu mnohem víc vody k odpaření než příčka.

Tempo navíc v čase klesá. Dokud je zdivo mokré, voda se kapilárně dopravuje k povrchu rychle a odpar běží skoro jako z volné hladiny. Jak vlhkost klesá, voda se stahuje do jemnějších pórů a k povrchu se dostává hůř. Poslední procenta trvají nejdéle.

ČSN P 73 0610 to říká přímo: vyschnutí zdiva na ustálený obsah vlhkosti je proces na několik let, ne na měsíce, a závisí na tloušťce a druhu zdiva, na výchozí vlhkosti, na zasolení a na vytápění a větrání.

Kam se schne, je dané taky. Rovnovážná vlhkost nenamáhaného zdiva se pro starší a nikoli nadměrně zasolené cihelné zdivo uvažuje 3 % hmotnostní. Modelová zeď má tedy před sebou cestu z pásma 7,5 až 10 % ke 3 %, přes celý III. stupeň klasifikace (5 až 7,5 %) i II. stupeň (3 až 5 %). To není propad za sezonu.

Na čem doba závisí a co s tím uděláte

Norma jmenuje čtyři vlivy, my ze staveb v Brně a na Vyškovsku přidáváme dva. Dohromady vysvětlují, proč jedna zeď vyschne za dvě sezony a druhá se po pěti letech pořád měří. Dva z těch šesti máte ve vlastních rukou.

Kdy čekat jaké číslo

Nejčastější otázka po předání zní, co se má dít a kdy. Tady je časová osa, kterou držíme na zakázkách sanace. Podrobně ji rozebírá sedm fází zakázky, tady je jen ta část, která se týká vysychání.

Počet měsíců do sucha v té tabulce není schválně. Dopředu ho nikdo nespočítá a jako termín by z něj byl závazek, který nikdo nedoloží. Dva body v čase o vaší zdi řeknou víc než jakýkoli model.

Proč zeď zpočátku vypadá stejně

Vzhled povrchu a vlhkost jádra jsou dvě různé věci. Povrchová vrstva reaguje na počasí, na topení a na provoz místnosti, jádro zdi na to, co se stalo se zdrojem vody. Zeď může mít suchý povrch a mokré jádro i naopak.

Tmavá mapa na omítce navíc nemusí být voda ze vzlínání. Bývá to zasolená omítka, která vlhne ze vzduchu, a ta vypadá stejně rok po sanaci jako před ní.

První rok se proto na zeď nedívejte, měřte ji. Sahání na omítku a fotky před a po nerozhodnou nic.

Soli udržují vlhkost i po zastavení přítoku

Se vzlínající vodou putují do zdiva rozpuštěné soli. Voda se odpaří, soli zůstanou. Hromadí se právě v té vrstvě, kde odpar probíhá, tedy těsně pod povrchem a v omítce.

Část z nich je hygroskopická: váže na sebe vodní páru ze vzduchu v místnosti. Zasolená omítka proto zvlhne pokaždé, když vlhkost vzduchu stoupne, a vyschne, když klesne. Přítok zdola může být dávno zastavený a povrch přesto vlhne. Tohle je nejčastější důvod, proč majitel považuje funkční sanaci za neúspěšnou.

Rozliší se to měřením v jádře zdi a rozborem na salinitu. Vzorky na zasolení se podle ČSN P 73 0610 odebírají z jiné hloubky než vzorky na vlhkost, z vrstvy do 20 mm pod povrchem zdiva s otlučenou omítkou, přednostně z malty spár, a každá sůl se posuzuje samostatně. Podrobně to rozebírá Soli ve zdivu.

Praktický důsledek: kde rozbor ukáže zasolení, patří nad clonu sanační omítkový systém. Jinak se výkvěty vrátí na novou omítku a vy budete druhý rok znovu sekat. Co takový systém umí a co ne, rozebírá Sanační omítka.

Co vysychání urychlí a co ho zastaví

Urychlí ho otlučená zasolená omítka a otevřený povrch zdiva, vytápění místnosti, pravidelné větrání a volný prostor u stěny. Nic z toho není zvláštní opatření, je to odstranění překážek odparu.

Zastaví ho nebo výrazně zpomalí cementová a jinak nepropustná omítka, keramický obklad, disperzní nátěr s vysokým difuzním odporem, nábytek natěsno u stěny a zavřená okna v nevytápěné místnosti. Zeď zakrytá na podzim po sanaci se měří stejně mokrá i za tři roky. Hliněná omítka je proti tomu paropropustná a sama netvrdne, jen vysychá; kolik dní to trvá, uvádí článek schnutí hliněné omítky.

Sanační omítkový systém mezi urychlovače nepatří. ČSN P 73 0610 ho řadí mezi doplňková nepřímá opatření a uvádí, že tyto systémy samy o sobě zdroje vlhnutí neodstraňují a zdivo nevysušují; povrch sanované stavby upravují jen dočasně. Používají se v kombinaci s přímými metodami, ne místo nich.

Pro plánování prací z toho plyne jedno: novou omítku i podlahu odložte tak daleko, jak to provoz domu dovolí, a dokud je povrch otevřený, topte a větrejte. Kdo omítá měsíc po podřezání, uzavře do zdi vodu, kterou tam clona zadržet neměla.

Ve větší rekonstrukci patří vysychání mezi technologické přestávky v harmonogramu, které se nasazením lidí nezkrátí. My tu přestávku dáváme do harmonogramu rovnou a říkáme dopředu, kdy na stavbě nikdo nebude a proč. Kde je hranice, kdy je zdivo dost suché na zateplení, rozebírá článek o vlhkosti a difuzi.

Jak vysychání měříme my

Měření má cenu jen tehdy, když se dá porovnat s předchozím. Pravidlo drží čtyři body: stejná metoda, stejná místa, stejná hloubka, zápis s datem. Změna kteréhokoli z nich udělá z řady čísel nesrovnatelnou hromadu.

1. Výchozí měření před prvním úderem do zdi

Odebereme vzorky, zapíšeme hodnoty a zakreslíme místa odběru do půdorysu. Tohle je jediný krok, který se nedá dohnat zpětně. Bez čísla před sanací se úspěch nespočítá už nikdy, ať se pak měří jakkoli pečlivě.

2. Stejná stupnice, stejná hloubka

Klasifikace vlhkosti zdiva podle ČSN P 73 0610 platí pro vzorek z hloubky 100 až 150 mm od líce zdi s otlučenou omítkou. Číslo z příložného přístroje do téhle stupnice nepatří, protože měří povrchovou vrstvu. Na sledování trendu v jednom bodě příložný přístroj stačí, dokud měříte tentýž bod týmž přístrojem.

3. Zápis, ze kterého se dá za dva roky vyjít

Datum, označení a výška místa na zdi, hloubka odběru, metoda stanovení, naměřená hodnota a k tomu teplota a relativní vlhkost vzduchu v místnosti. Poslední dva údaje rozhodují o tom, jestli je rozdíl v povrchové vlhkosti způsobený vysycháním, nebo počasím.

4. Návraty po 12 a 24 měsících

Vracíme se dvakrát. Po roce proto, aby bylo vidět, že vlhkost klesá, a po dvou letech pro výsledek. Otlouct se musí jen malá plocha v místě odběru a opravíme ji tentýž den.

Z druhého měření se počítá stupeň účinnosti sanace podle ČSN P 73 0610: z vlhkosti před sanací, z vlhkosti za dva roky po skončení a z rovnovážné vlhkosti nenamáhaného zdiva, která se pro starší a nikoli nadměrně zasolené cihelné zdivo uvažuje 3 % hmotnostní. Za dva roky nemá klesnout pod 50 %.

Norma uvádí, že měření obsahu vlhkosti se obvykle provádí na smluvním základě, tedy jen když si ho zadavatel ujedná. Neujednané měření po dvou letech nikdo neudělá a nebude ani známo, kde se má měřit.

U nás je proto v nabídce i s cenou a sjednává se ve smlouvě před zahájením prací, ne až po dokončení. Bez něj nemáme čím doložit vlastní práci. Co všechno z toho dostanete na papíře, vypisuje Co vám po sanaci doložíme.

Kdy je vrácená vlhkost normální průběh a kdy signál chyby

Normální průběh: vlhkost v jádře zdi mezi měřeními klesá, i když pomalu a nerovnoměrně, povrch kolísá podle sezony a mapy na omítce zůstávají, protože v ní zůstaly soli.

Za pozornost naopak stojí tohle: vlhkost v jádře zdi po roce neklesá nebo stoupá, vlhne pás nad úrovní clony, vlhkost stoupá po zdi výš než dřív, objevilo se vlhnutí tam, kde předtím nebylo. Každá z těch věcí má jinou příčinu a jejich přehled je v textu Proč se vlhkost po sanaci vrátila.

Postup je v obou případech stejný: doměřit stejnou metodou ve stejných místech a ve stejné hloubce, porovnat se zápisem z minula a teprve pak rozhodovat. Dva body v čase odliší pomalé vysychání od zastaveného. Jedna prohlídka zdi to neodliší nikdy.

Když jste nechali sanaci dělat jinde a nevíte, na čem jste, doměříme to. Potřebujeme k tomu protokol z původního průzkumu; bez výchozí hodnoty se dá zjistit stav, ne účinnost.

Kdy druhý zásah neobjednávat

Druhý zásah do konstrukce má smysl až tehdy, když měření ukáže, že se nic neděje nebo že se děje něco nového. Objednaný podle vzhledu omítky je to zaplacená práce, která nemusí mít co opravovat. Doměření stojí méně než zásah do konstrukce a rozhodne za vás.

Nečekejte naopak s prohlídkou tam, kde vlhne pás nad úrovní clony nebo kde se vlhkost objevila v místě, které bylo dřív suché. To nejsou projevy pomalého vysychání a čekáním se nezlepší.

A celý ten aparát s měřením a lhůtami je zbytečný ve sklepě, kde se nebydlí, nic se nerozpadá a vlhkost je roky stejná. Vlhký sklep sám o sobě není porucha. Tři takové případy popisuje Kdy se vlhký sklep sanovat nemá; my vám to řekneme při první prohlídce a skončí to tam.

Časté dotazy

Jak dlouho trvá, než zeď po podřezání vyschne?

Roky, ne měsíce. ČSN P 73 0610 popisuje vyschnutí zdiva na ustálený obsah vlhkosti jako proces na několik let a účinnost sanace vyhodnocuje z vlhkosti naměřené za dva roky po skončení prací. Doba závisí na tloušťce a druhu zdiva, na výchozí vlhkosti, na zasolení a na vytápění a větrání. Konkrétní počet měsíců pro konkrétní zeď dopředu nespočítá nikdo. Proto měříme po 12 a 24 měsících a porovnáváme s výchozí hodnotou.

Proč je zeď po podřezání pořád vlhká?

Clona zastaví přítok vody, vodu, která ve zdi už je, neodvede. Ta odchází odparem přes povrch a u metrové zdi to trvá roky. Druhý důvod jsou soli: hygroskopické soli váží vodní páru ze vzduchu, takže povrch vlhne i tehdy, když vlhkost v jádře zdi klesá. Vzhled omítky proto není měřidlo. Měřidlo je vzorek z hloubky 100 až 150 mm.

Kdy má smysl objednat druhý zásah?

Až z čísel. Když měření po roce ukáže, že vlhkost v jádře zdi neklesá nebo stoupá, nebo když vlhne pás nad úrovní clony, je důvod zasáhnout znovu. Do té doby se doměřuje. Bez dvou hodnot ze stejného místa, ze stejné hloubky a stejnou metodou není z čeho poznat, jestli první zásah funguje. Doměření stojí méně než druhý zásah a rozhodne za vás.

Urychlí sanační omítka vysychání zdiva?

Ne. ČSN P 73 0610 řadí sanační omítkový systém mezi doplňková nepřímá opatření a uvádí, že tyto systémy samy o sobě zdroje vlhnutí neodstraňují a zdivo nevysušují; povrch upravují jen dočasně. Vysychání urychlí odstranění nepropustné vrstvy z povrchu, vytápění a větrání. Sanační omítka dělá jinou práci: ukládá soli a nechává vodu odcházet jako páru.

Jak poznám, že vysychání běží?

Z porovnání dvou měření: stejná místa, stejná hloubka, stejná metoda, zápis s datem. Jedno měření o průběhu neříká nic. Klasifikace vlhkosti zdiva podle ČSN P 73 0610 platí pro vzorek z hloubky 100 až 150 mm od líce zdi s otlučenou omítkou, takže hodnota z příložného přístroje se s ní neporovnává. Na sledování trendu v jednom bodě příložný přístroj stačí, dokud měříte týmž přístrojem tentýž bod.

Shrnutí

Vysychání zdiva je proces na několik let a norma s tím počítá: účinnost se vyhodnocuje z vlhkosti za dva roky po skončení prací a stupeň účinnosti nemá klesnout pod 50 %. Cíl je rovnovážná vlhkost, pro starší cihelné zdivo uvažovaná 3 % hmotnostní. Dva z šesti vlivů na dobu vysychání držíte v ruce vy: vytápění s větráním a to, jestli necháte povrch otevřený.

Postup je krátký. Změřte před zahájením prací, sjednejte kontrolní měření, měřte stejnou metodou ve stejných místech a hloubce, zapisujte s datem, topte a větrejte. Po roce uvidíte trend, po dvou letech číslo. Do té doby je mapa na omítce jen mapa na omítce.

Zdroje: ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb, Sanace vlhkého zdiva, Základní ustanovení, vydání 11/2000. Z ní je vyschnutí na ustálený obsah vlhkosti jako proces na několik let a výčet vlivů (tloušťka a druh zdiva, výchozí vlhkost, zasolení, vytápění a větrání); klasifikace vlhkosti zdiva a hloubka odběru 100 až 150 mm; odběr vzorku na soli do 20 mm z malty spár a samostatné posuzování chloridů, dusičnanů a síranů; stupeň účinnosti sanace, odstup dvou let, rovnovážná vlhkost 3 % hmotnostní pro starší a nikoli nadměrně zasolené cihelné zdivo, mez 50 % a měření na smluvním základě; zařazení sanačního omítkového systému mezi doplňková nepřímá opatření. Písmeno P znamená předběžnou normu.

Kontrolní měření po 12 a 24 měsících vychází z odborných publikací k sanaci starých budov a ze směrnic WTA. Popis kapilárního transportu a klesajícího tempa odparu, vliv povrchové teploty a otevřeného povrchu, obsah zápisu z měření a časová osa jsou naše praxe, norma je takto neuvádí. Zeď v úvodu je modelový příklad, ne měření z konkrétní stavby.