Stačí omítku přeomítnout, nebo se musí sanovat

Ing. Otakar Hobza · Bee Workers s.r.o. · čtení 13 minut

Typický telefonát: v přízemním pokoji padá z omítky u podlahy sypký prach. Soused řekl, že to chce sanaci. Majitel chce vědět, jestli nestačí zavolat zedníka. Mezi oběma cestami je řádový rozdíl v ceně.

Odpověď dávají tři údaje ze zdi, ne pohled na omítku. Sanace i omítky děláme. Nejlevnější správné řešení jde první a sanační systém až tam, kde ho čísla vyžadují.

Proč se to nepozná pohledem na omítku?

Omítka je poslední vrstva. Vlhkost i soli do ní přicházejí ze zdiva za ní. Stejná opadaná plocha vznikne na zdi, která je v hloubce skoro suchá, i na zdi nasycené vodou. Pokaždé z jiného důvodu a pokaždé s jiným řešením.

Omítku rozebere krystalizace solí. V místě odparu se solný roztok zahustí, voda odejde jako pára a sůl zkrystalizuje. U síranu sodného přitom objem pevné fáze naroste o víc než 300 %. Krystalizační tlak v pórech dosahuje 10 až 100 MPa. Historická vápenná malta má pevnost v tahu za ohybu 0,2 až 1,0 MPa. Nová omítka proti takovému poměru nevydrží, dokud se do ní sůl vrací.

Proto rozhodují tři čísla. Každé odpovídá na jinou otázku: kolik vody ve zdivu je, co v něm kromě vody je a jestli už jednou oprava selhala. Co bílý povlak na zdi znamená, rozebírá článek Opadává omítka a na zdi je bílý povlak.

Odkud se měří vlhkost a co číslo znamená?

ČSN P 73 0610 dělí vlhkost zdiva do pěti stupňů podle hmotnostní vlhkosti. Stupnice platí pro vzorek z hloubky 100 až 150 mm od líce zdi s otlučenou omítkou. Mělčí vrstvu ovlivňuje okolí: kondenzace, vysychání a déšť hnaný větrem.

Hranice 5 % má důvod. Norma počítá pro starší a nepříliš zasolené cihelné zdivo s rovnovážnou vlhkostí 3 % hmotnosti. Pod hranicí je zeď blízko téhle hodnoty. Nad ní do zdiva něco vodu dodává. Dokud se to nezastaví, jdou vlhkost i soli do nové vrstvy stejně jako do staré.

Číslo z odporového nebo kapacitního přístroje přiloženého na omítku se s touhle stupnicí porovnat nedá. Takový přístroj měří povrch. Hodí se na porovnání míst mezi sebou, stupeň z něj neplyne.

My měříme mikrovlnným vlhkoměrem do hloubky zdiva a číslo zařadíme do stupně po ověření vzorkem. Jak mikrovlnný vlhkoměr měří vlhkost zdiva, je v samostatném článku. Rozdíl mezi ostatními metodami rozebírá článek Měření vlhkosti zdiva.

Co znamenají soli ve zdivu?

Soli jsou důvod, proč omítka odpadává i ze suchého zdiva. Poznáte je podle bílého povlaku, krystalků ve spárách nebo podle nátěru, který bublá a odlupuje se v plackách.

ČSN P 73 0610 posuzuje soli po druzích, ne dohromady. Chloridy, dusičnany a sírany mají každý vlastní čtyřstupňovou klasifikaci. U dusičnanů jsou hranice tyto:

• nízký stupeň pod 1,0 mg/g vzorku,
• zvýšený 1,0 až 2,5 mg/g,
• vysoký 2,5 až 5,0 mg/g,
• velmi vysoký nad 5,0 mg/g.

Sírany mají hranice řádově vyšší, chloridy nižší. Jedno souhrnné číslo zasolení v téhle stupnici neexistuje.

Vzorky bereme z hloubky do 20 mm pod povrchem zdiva s otlučenou omítkou. Přednostně zdicí maltu z ložných a styčných spár. Nejméně dva vzorky nad sebou ve svislém profilu, aby bylo vidět, jestli obsah soli s výškou klesá, nebo drží.

Zvýšený stupeň u kterékoli ze tří solí přebíjí nízkou vlhkost. Na takové zdi běžná vápenná omítka nevydrží, i když je zdivo v hloubce suché. Co která sůl prozradí o zdroji vody, rozebírá článek Soli ve zdivu.

Vrátila se vada už jednou?

Tenhle údaj v normě není, je z praxe. Je jediný ze tří, který máte zadarmo. Zeptejte se předchozího majitele nebo souseda, kdy se to místo opravovalo naposledy.

Když už omítku v tom místě jednou opravili a vada se vrátila, je rozhodnuto. Druhá stejná oprava dopadne stejně. Tady jdeme rovnou na průzkum.

Co sanační omítka umí a co ne?

Sanační omítkový systém má nejméně čtvrtinu objemu v makropórech. Makropór je pór větší než 0,1 mm. Systém je v celém objemu hydrofobizovaný, tedy odpuzuje kapalnou vodu. Voda do něj nevzlíná, prochází jen jako pára. Sůl krystalizuje uvnitř pórů, kde má místo. Líc zůstane suchý a bez výkvětů.

ČSN P 73 0610 ho řadí mezi doplňková nepřímá opatření. Systém sám zdroj vlhnutí neodstraní, zdivo nevysuší a povrch upraví jen dočasně. Používá se vedle příčných hydroizolací, chemických clon, elektroosmotických instalací a vzduchoizolačních systémů.

Bez opatření, které vodu zastaví, se systém do 3 až 5 let zaplní solí a plošně odtrhne. Skladbu, nátěry a přestávky rozebírá článek Sanační omítka: co umí a co neřeší, výběr clony článek Podřezání, nebo injektáž.

Ověřte si, že systém dodává jeden výrobce a zedník ho zpracovává podle jeho technického listu. Norma u zatvrdlé sanační malty doporučuje pórovitost nad 40 %. Pevnost v tlaku doporučuje 1,5 až 5,0 MPa. Obě hodnoty v technickém listu najdete a porovnáte.

Kdy stačí přeomítnout?

Když je vlhkost z hloubky ve stupni I nebo II, všechny tři soli v nízkém stupni a opravuje se poprvé. Otlučení a nová vápenná omítka je pak nejlevnější správná varianta.

Postup:

• Otlučte omítku v celé porušené ploše a ještě kus za hranici skvrny. Omítka nasycená solemi drží ještě chvíli poté, co je znehodnocená.
• Nechte podklad volně vyschnout.
• Přeomítněte vápennou nebo trasovou omítkou, která vodní páru propustí.

Místo vápenné přichází v úvahu hliněná, ale jen v některých místnostech. Vhodnost podle provozu místnosti rozebírá článek hliněná omítka: kdy ano.

Pak rok sledujte. Vyfoťte hotovou plochu, zapište datum a za rok se podívejte ze stejného místa. Vlhkost ve zdivu má sezonní chod, tři měsíce nedokazují nic. Roční odstup je z naší praxe, ne z normy.

Které čtyři chyby opravu zničí?

Tohle vidíme na hotových stěnách nejčastěji. Všechny čtyři uzavřou odpar, takže voda vystoupí jinam.

Tvrdá cementová omítka a cementové spárování. Cement je proti historickému zdivu o řád tužší a hůř propouští vodní páru. Čísla obou materiálů má článek Historické domy a vlhkost. Tuhá vrstva na měkkém podkladu se odlomí i s kusem cihly, zablokuje odpar a vlhkost vytlačí výš. Kde jsou ve zdivu sírany, vzniká v cementu ettringit a ten rozloží cement zevnitř.

Nepropustný nátěr, obklad a nábytek u stěny. Sanační omítka pracuje odparem do místnosti. Nátěr musí mít ekvivalentní difuzní tloušťku, značenou sd, pod 0,2 m. Štuk musí mít faktor difuzního odporu pod 10 až 12. Latex, keramický obklad, sádrokartonová předstěna nebo skříň u zdi udělají totéž co cement.

Vnitřní zateplení na vlhkou zeď. Izolace ochladí zdivo za sebou a zavře mu poslední plochu, kterou vysychalo. Kdy tam patří a kdy ne, rozebírá článek Vnitřní zateplení vlhké zdi.

Nopová fólie přilepená k suterénnímu zdivu bez provětrání. Bez přívodu vzduchu dole a odvodu nahoře vznikne parotěsná vrstva. Voda se hromadí v patě zdi a vzlínání ji vytlačí o patro výš.

Kdy nemá smysl začínat u omítky?

Při vlhkosti od 7,5 % výš, při opakované vadě a při výkvětech bez rozboru. První krok je průzkum:

• měření vlhkosti do hloubky zdiva,
• odběry na soli po druzích,
• posouzení stavu konstrukcí,
• protokol s pojmenovanou příčinou vlhnutí.

Norma drží pořadí průzkum, protokol, projekt, práce. Projekt sanace vychází z protokolu a zdůvodňuje zvolené metody. Firma, která začne u ceny za metr podřezání, přeskočila tři kroky. Jak taková nabídka vypadá, rozebírá článek Kolik stojí zbytečná sanace.

Pozor i na opačný extrém. Vlhký sklep bez pobytu osob, ve kterém se nic nerozpadá, nepotřebuje sanaci ani novou omítku. Tam je vlhkost provozní vlastnost domu. Tři takové případy popisuje článek Tři případy, kdy se vlhký sklep sanovat nemá.

Jak to děláme my?

Nabídku na povrch u nás děláme až z naměřených čísel.

1. Prohlídka a fóliová zkouška

Fólii přelepíme páskou na nejtmavší místo. Za tři dny ukáže, jestli voda přichází z konstrukce, nebo ze vzduchu. Postup popisuje článek Vzlínání, nebo kondenzace. U kondenzace neřešíme povrch, řešíme větrání a teplotu.

2. Měření, vzorky a protokol

Vlhkost zdiva měříme mikrovlnným vlhkoměrem ve svislém profilu, bez vrtání. Kontrolní vzorek z hloubky zdiva bereme tam, kde číslo jde do stupně podle normy. Vzorky na soli posíláme do laboratoře a ta vrátí chloridy, dusičnany a sírany zvlášť. Protokol obsahuje příčinu vlhnutí, zakreslené body měření a odběru a doporučený rozsah sanace.

3. Rozhodnutí podle tří údajů

Vápenná omítka, sanační systém vedle přímého opatření, nebo napřed zásah do zdiva. Když z čísel vyjde, že stačí zedník, řekneme to a uděláme to.

4. Práce a záznam

Clona jde vždy před omítkou. Technologické přestávky mezi vrstvami držíme podle technického listu systému. Zapisujeme je do stavebního deníku Domeum, takže vidíte, kdy která vrstva vznikla.

5. Kontrola s číslem

První kontrolní měření děláme po 12 měsících. Druhé po 24 měsících, ve stejných bodech a stejnou metodou. Pro stupeň účinnosti bereme kontrolní vzorek. ČSN P 73 0610 zavádí stupeň účinnosti sanace. Po dvou letech nemá klesnout pod 50 %. Co všechno po sanaci předáváme, popisuje článek Co vám po sanaci doložíme.

Kdy se měření nevyplatí?

U první opravy v místě bez výkvětů často ne. Otlouct a přeomítnout je levnější než průzkum a zároveň je to zkouška. Když plocha rok vydrží, bylo to správně.

Měření se vyplatí ve chvíli, kdy chcete koupit sanační systém nebo zásah do zdiva. Tam jde o řádově vyšší částku a rozhoduje číslo, které jinak nemáte. Tohle říkáme i lidem, kteří nám volají, že chtějí objednat sanaci.

Pomůcka: přeomítnout, nebo sanovat

Zadejte naměřenou hmotnostní vlhkost a stupeň zasolení podle protokolu. Odpovězte, jestli se vada už vrátila. Pomůcka vrátí jednu ze tří cest, stupeň vlhkosti podle ČSN P 73 0610, prahy rozhodnutí a větu, co v takovém případě uděláme my.

Stupeň zasolení vyberte tak, jak ho uvádí protokol: pro každou sůl zvlášť. Rozhoduje nejhorší ze tří.

U vlhkosti se pomůcka zeptá, odkud číslo je. Do stupně zařadí číslo ze vzorku a z mikrovlnného měření ověřeného kontrolním vzorkem téže zdi. Mikrovlnné číslo bez kontrolního vzorku bere jako orientační. Číslo z přístroje přiloženého na omítku se stupněm neporovnává.

Když hodnota leží přesně na hranici pásma, pomůcka cestu neurčí. Vypíše stupeň podle normy, postaví obě cesty vedle sebe a doporučí druhý vzorek. Jedno číslo na hranici není důvod kupovat dražší cestu.

Pomůcka nenahrazuje průzkum a nezná vaši zeď. Postup výš platí i bez ní.

Časté dotazy

Musím otloukat omítku i tam, kde drží?

Kus za hranicí poškozené plochy ano. Hranice skvrny na pohled a hranice porušené omítky nejsou totéž. U sanačního systému je to daná hodnota: stará omítka jde dolů nejméně 80 cm nad linii zavlhčení, u tlustých zdí o tloušťku zdiva. Spáry se proškrábnou 15 až 20 mm hluboko.

Můžu dát na vlhkou zeď sanační omítku a tím to skončit?

Ne. ČSN P 73 0610 řadí sanační omítkový systém mezi doplňková nepřímá opatření. Zdroj vlhnutí neodstraní a zdivo nevysuší. Bez přímého opatření přitéká sůl dál, makropóry se zaplní a systém se plošně odtrhne. Vedle funkční clony vydrží jako každá jiná omítka.

Jak poznám, že to zedník udělal správně?

Podle čísla s lhůtou. ČSN P 73 0610 počítá stupeň účinnosti sanace z vlhkosti před zásahem, z vlhkosti za dva roky po něm a z rovnovážné vlhkosti nenamáhaného zdiva. U pouhé opravy omítky stačí levnější kontrola: fotka, datum a pohled na tutéž plochu za rok.

Zdroje

ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb, Sanace vlhkého zdiva, Základní ustanovení, vydání 11/2000: stupně vlhkosti zdiva a odběr vzorku z hloubky 100 až 150 mm, klasifikace salinity po druzích solí, odběr do hloubky 20 mm a nejméně dva vzorky nad sebou, rovnovážná vlhkost 3 % pro starší a nikoli nadměrně zasolené cihelné zdivo, sanační omítkový systém jako doplňkové nepřímé opatření, doporučené vlastnosti zatvrdlé sanační malty, stupeň účinnosti sanace nejméně 50 % po dvou letech, pořadí průzkum, protokol, projekt, práce.

Písmeno P u označení normy znamená předběžnou normu; platnost ověřte ve Věstníku ÚNMZ.

Směrnice WTA 2-9-04 Sanační omítkové systémy: makropóry nad 0,1 mm, pórovitost nejméně 25 obj. %, hydrofobizace v celém objemu, otlučení 80 cm nad linii zavlhčení nebo o tloušťku zdiva, proškrábnutí spár 15 až 20 mm, štuk s faktorem difuzního odporu pod 10 až 12, nátěry se sd pod 0,2 m.

Krystalizační tlaky 10 až 100 MPa, pevnost historické vápenné malty, nárůst objemu pevné fáze síranu sodného nad 300 %, rozpad sanačního systému bez clony do 3 až 5 let, nopová fólie bez provětrání a kontrolní měření po 12 a 24 měsících: odborné publikace k sanaci starých budov. Roční odstup u kontroly opravené omítky a opakovaná vada jako důvod k průzkumu jsou z naší praxe, ne z normy.