Vnitřní zateplení vlhké zdi: kdy ne a jaká skladba ano

Ing. Otakar Hobza · Bee Workers s.r.o. · čtení 16 minut

Modelový případ z Brna: činžovní dům z konce 19. století, byt v přízemí, na fasádě štuky pod památkovou ochranou. Ven zateplit nejde. Majitel chce sádrokarton s minerální vatou a parozábranou, protože to je nejrychlejší cesta k teplé stěně.

Na téhle zdi ta skladba nevydrží. Ne kvůli materiálu, ale kvůli tomu, co se za deskou stane s vodou a se zhlavími stropních trámů.

Vnitřní zateplení samo o sobě chyba není. Na chráněné fasádě, na hranici pozemku nebo v jednom bytě činžáku je to často jediná cesta, jak snížit tepelné ztráty. Kontaktní zateplení z fasádního polystyrenu je u takového domu vyloučené: zanikly by plastické štuky a klesla paropropustnost stěny.

Podmínky jsou dvě. Suchá zeď a skladba, která počítá s tím, že se rosný bod přesune dovnitř konstrukce. Tenhle článek říká, jak se obojí doloží a jak to děláme na stavbách v Brně a na Vyškovsku.

Co izolace zevnitř udělá s teplotou zdiva

Zateplení zvenčí nechá zdivo na teplé straně, kde ho vytápí interiér. Zateplení zevnitř ho od těch tepelných zisků odřízne. V zimě pak promrzá celá tloušťka stěny a rosný bod se posune přímo na rozhraní mezi původním zdivem a novým izolantem.

Tam ho nikdo neuvidí. Voda se nesráží na omítce, kde by se objevila skvrna, ale za deskou.

Samo o sobě to vada není. Konstrukce, ve které v zimě zkondenzuje voda a přes léto se odpaří, funguje. Vadou to je tam, kde voda za rok neodejde a přibývá, nebo kde se k ní přidá voda odjinud. Co se s párou děje v zateplené obálce obecně, rozebírá článek Kdy zateplení dům namočí. Tady jde o zeď, která je vlhká už předtím.

Vlhká zeď navíc přestane vysychat do místnosti

Zeď, do které vzlíná voda ze základů, se jí zbavuje odparem z povrchu. Když je zvenčí pod terénem nebo zasypaná, je jediná funkční plocha ta vnitřní. Vytápěná místnost je pro odpar výhodná, a proto bývá vlhká zeď v obývaném domě na pohled zvládnutelná, zatímco v nevytápěném sklepě se rozpadá rychleji.

Izolace na vnitřním líci tuhle plochu zavře. Přítok vody zůstane stejný, odvod se zmenší, a rozdíl jde do konstrukce: vlhkostní mapa se posune výš, výkvěty solí se objeví nad novým obkladem a jádro zdiva má vyšší vlhkost než před rekonstrukcí.

ČSN P 73 0610 vede zvýšení vnitřní povrchové teploty konstrukce následnou tepelnou izolací mezi nepřímými metodami sanace. Izolace tedy podle normy může být součástí řešení vlhkosti. Jako doplněk k opatření, které vodu zastaví, ne místo něj.

Co udělat, než cokoliv objednáte: nalepte na nejtmavší místo mapy kus průhledné fólie, přelepte ji páskou po celém obvodu a nechte ji tam tři dny. Kapky na straně ke zdi znamenají vodu z konstrukce, kapky do místnosti vodu ze vzduchu. Postup krok za krokem popisuje článek Vzlínání, nebo kondenzace. Stojí to fólii a pásku a rozhoduje to o všem dalším.

Čtyři situace, ve kterých se skladba neřeší

V těchhle případech chybí něco před ní. Zateplení se nezakazuje, jen se odsouvá za krok, který mu má předcházet.

Nezastavené vzlínání

Zeď bez funkční vodorovné izolace nasává vodu ze základů nepřetržitě. Zateplení tenhle přítok nezmenší a odparu vezme plochu. Nejdřív se dělá clona, tedy podřezání, injektáž nebo jiná přímá metoda; co do které zdi patří, srovnává článek Podřezání, nebo injektáž.

Co udělat teď: podívejte se v dešti na patu zdi zvenčí. Terén navezený nad úroveň podlahy, netěsný svod a chybějící okapový chodník jsou příčiny, které se odstraňují lopatou a kleštěmi, ne projektem.

Zatékání

Poškozené oplechování parapetu, vadný svod, prasklá krytina a netěsné napojení balkonu dodávají do zdiva vodu v množství, se kterým žádná skladba nepočítá. Zateplení zevnitř takovou zeď zakryje a o zatékání se majitel dozví později, než by se dozvěděl bez něj.

Co udělat teď: obejděte dům při vydatném dešti a vyfoťte místa, kde voda stříká po fasádě nebo přetéká z okapu. Většina zdrojů zatékání je vidět jen v dešti.

Zasolené zdivo

Soli krystalizují tam, kde se voda odpařuje. Krystalizační tlak v mikropórech dosahuje 10 až 100 MPa proti pevnosti historické vápenné malty 0,2 až 1,0 MPa, takže materiál roztrhají zevnitř; podrobně to rozebírá článek Opadává omítka a na zdi je bílý povlak.

Když se místo odparu posune pod novou izolaci, posune se tam i krystalizace. Rozrušuje povrch zdiva a lepidlo desek v místě, kam nikdo nevidí.

ČSN P 73 0610 posuzuje chloridy, dusičnany a sírany samostatně, ze vzorků z hloubky do 20 mm pod povrchem zdiva s otlučenou omítkou, přednostně ze zdicí malty ve spárách, nejméně dva vzorky nad sebou. Jedno souhrnné číslo zasolení neexistuje.

Co udělat teď: setřete bílý povlak nad soklem a zapište si datum. Když se do měsíce vrátí, je proces živý a rozbor solí má smysl objednat dřív než desky. Co která sůl o domě prozradí, rozebírá článek Soli ve zdivu.

Nevětraný prostor

Čtyřčlenná domácnost vyprodukuje 8 až 12 litrů vody denně ve formě vodní páry. Bez odpovídajícího větrání vyroste relativní vlhkost vnitřního vzduchu nad 65 až 75 %. Kde vlhkost u chladného povrchu přesáhne 80 % déle než tři dny, rostou plísně rodu Aspergillus a Penicillium.

Zateplení zevnitř do takového prostoru přidá další studené rozhraní, aniž by se zdrojem páry cokoliv udělalo.

Co udělat teď: pořiďte vlhkoměr a týden zapisujte hodnoty ráno a večer. ČSN P 73 0610 řadí vnitřní prostředí podle relativní vlhkosti: suché pod 50 %, normální 50 až 60 %, vlhké 60 až 75 %, mokré nad 75 %. Kdy stačí změnit režim větrání, rozebírá článek Kdy stačí změnit větrání.

Zhlaví stropních trámů je detail, na kterém to padá

Nejkritičtější místo vnitřního zateplení u starého domu není plocha stěny. Je to kapsa, ve které leží konec dřevěného stropního trámu.

V nezatepleném stavu zhlaví ohřívá tepelný tok procházející stěnou. Po nalepení vnitřní izolace klesne v zimě teplota zdiva v kapse o několik stupňů Celsia a dřevo se dostane pod rosný bod. Teplý vlhký vzduch, který do kapsy proudí dutinami ve stropě, kondenzuje přímo na čele a bocích trámu.

Vlhkost dřeva v kapse pak překračuje 20 až 25 %. Dřevokazné houby přitom potřebují 18 až 20 %, takže je to prostředí, ve kterém trám hnije. Na zhlaví zazděná v chladné kapse bez provětrání je vázaná koniofora sklepní, původce mokré hniloby.

Správné řešení má čtyři body. Zhlaví se obnaží a kapsa vyčistí od sutě. Vnitřní stěny kapsy se obloží kapilárně aktivním materiálem, který kondenzát odsává, typicky kalciumsilikátem. Kolem dřeva zůstane provětrávaná mezera nejméně 20 mm. Vnitřní zateplení se nesmí přerušit u stropního podhledu, ale přechází klínovým zateplením do stropní dutiny a do podlahových vrstev, aby se tepelný most uložení utlumil.

Bez tohohle detailu je zateplená stěna hotová a trám pod ní hnije roky bez jediného příznaku v místnosti. Jak se poškozené zhlaví pozná a co se s ním dělá, rozebírá článek Zhlaví trámů ve vlhkém zdivu. Napojení izolace na ostění, parapety a sokl řeší článek Tepelné mosty po zateplení.

Skladby, které na starou zeď patří

Předpokladem téhle části je suchá zeď s odstraněnou příčinou vlhkosti. Na zeď, do které voda přitéká, nepatří ani jedna z nich.

Směrnice WTA 6-4 a WTA 6-5 pro vnitřní zateplení historických staveb žádají kapilárně aktivní a difuzně otevřené systémy. Důvod je provedení, ne materiál: u nerovného původního zdiva a u napojení na stropy a podlahy se dlouhodobá vzduchotěsnost parozábrany prakticky nedá zajistit.

Jedna netěsná krabice elektroinstalace nebo neslepený přesah fólie stačí. Vlhký vnitřní vzduch pak proudí za izolaci soustředěně a kondenzuje na studeném zdivu, které pod deskou nikdo nekontroluje. Výsledkem jsou skryté plísně a rozpad zdiva.

Obě cesty se nemíchají. Kapilárně aktivní deska s parozábranou za sebou nedělá ani jedno. Jak se izolanty liší v tepelné vodivosti, difuzním odporu a ceně, srovnává článek Který izolant na fasádu.

Pozor na jednu kombinaci: sanační omítka zakrytá vnitřním zateplením přestane pracovat. Odvádí vodu odparem do místnosti, takže nátěr musí mít ekvivalentní difuzní tloušťku pod 0,2 m a štuk faktor difuzního odporu pod 10 až 12. Deska přilepená na ni tohle všechno ruší; co sanační omítka umí a co ne, rozebírá článek Sanační omítka.

Glaserův výpočet tuhle skladbu neposoudí

Klasické posouzení kondenzace podle Glasera, tedy podle ČSN 73 0540-4, pracuje s ustáleným stavem a nezná kapilární transport kapalné vody. Přesně ten je přitom u kalciumsilikátu a dřevovlákna důvodem, proč skladba funguje.

WTA 6-5 proto žádá nestacionární dynamickou simulaci šíření tepla a vlhkosti podle ČSN EN 15026. V praxi to znamená výpočet v programu typu WUFI nebo Delphin pro konkrétní zeď, konkrétní tloušťku a konkrétní vnitřní prostředí.

Vnitřní zateplení je jediný případ, kdy u běžné rekonstrukce rodinného domu tenhle výpočet skutečně objednáváme. Nabídka na vnitřní zateplení, ve které jsou jen metry desek a tloušťka izolantu, popisuje montáž, ne řešení. Kam zateplení patří v pořadí prací, shrnuje článek Zateplení a fasáda při rekonstrukci.

Jak to děláme my

Pořadí držíme stejné u každého domu, protože každý krok je vstupem do dalšího.

1. Příčina

Fóliová zkouška, obchůzka v dešti, svody, spád terénu, stav sklepa. Dokud vodu do zdi něco dodává, o skladbě se nebavíme.

2. Čísla

Jádrové vrty na hmotnostní vlhkost z hloubky 100 až 150 mm od líce zdi s otlučenou omítkou a odběr na soli z hloubky do 20 mm. ČSN P 73 0610 dělí vlhkost zdiva do pěti stupňů: velmi nízká pod 3 %, nízká 3 až 5 %, zvýšená 5 až 7,5 %, vysoká 7,5 až 10 %, velmi vysoká nad 10 %. U zdiva je to placený průzkum s protokolem, jehož cenu řekneme dopředu a který zůstává vám; můžete s ním jít i jinam. Rozdíl mezi laboratorním a příložným měřením rozebírá článek Měření vlhkosti zdiva.

3. Zastavení přítoku a vysychání

Clona, drenáž, terén, svody, podle toho, co vyšlo z průzkumu. Pak se čeká. Vyschnutí zdiva na ustálenou vlhkost je proces na několik let a závisí na tloušťce a druhu zdiva, na výchozí vlhkosti, zasolení, vytápění a větrání. Kolik času to reálně vezme, rozebírá článek Jak dlouho schne zdivo po sanaci.

4. Kontrolní měření

Kontrolní odběry děláme po 12 a po 24 měsících, ve stejných místech a stejnou metodou. ČSN P 73 0610 k tomu zavádí stupeň účinnosti sanace, který po dvou letech nemá klesnout pod 50 %. Teprve klesající řada čísel je podklad pro rozhodnutí zateplit.

5. Detaily dřív než plocha

Odkryjeme zhlaví trámů, vyčistíme kapsy, obložíme je kalciumsilikátem a necháme kolem dřeva mezeru nejméně 20 mm. Napojení na strop, podlahu a ostění kreslíme do prováděcí dokumentace dřív, než se objedná první deska.

6. Skladba a větrání

Skladbu necháme posoudit nestacionárním výpočtem podle ČSN EN 15026. K ní patří větrání: po repasi nebo výměně oken klesá infiltrace pod 0,1 až 0,2 výměny vzduchu za hodinu, zatímco hygienické minimum podle ČSN EN 16798-1 je 0,5. Proč se vlhkost objeví až po nových oknech, rozebírá článek Vlhkost po výměně oken.

Kdy vnitřní zateplení neobjednávejte ani u nás

Ve sklepě bez pobytu osob, kde se nic nerozpadá, je zateplení výdaj bez doložitelné změny. Vlhkost je tam provozní vlastnost domu a izolace na ní nic nezlepší. Tři takové případy popisuje článek Tři případy, kdy se vlhký sklep sanovat nemá.

Kde je hlavním problémem vlhkost a ne tepelná ztráta, dává smysl nechat zeď otevřenou. Provětrávaná dutina s přizdívkou odvede vlhkost z líce proudícím vzduchem a povrch místnosti udrží suchý; rozebírá ji článek Provětrávaná dutina u zdiva.

A u starého domu platí ještě jedna věc. Zdivo bez vodorovné izolace pracuje s vodou jinak než novostavba a určitá vlhkost k němu patří; kdy je to funkce a kdy porucha, rozebírá článek Historické domy vlhké být smějí. Když nám z průzkumu vyjde, že se zateplovat nemá, řekneme to.

Když je hotovo a v rozích roste plíseň

Většina lidí přichází s tímhle, ne s rozhodováním dopředu. Stěna je zateplená, v rozích je plíseň a otázka zní, jestli se musí všechno strhnout.

Nemusí, dokud se neví, odkud voda je. Rozdíl se dá zjistit levně a bez bourání celé stěny.

• Otevřete jedno místo. V nejhorším rohu sundejte kus desky a podívejte se na její rub a na zdivo za ní. Mokrý rub znamená vodu z konstrukce, suchý rub a plíseň jen na povrchu vodu ze vzduchu.
• Týden měřte vzduch. Relativní vlhkost trvale nad 60 % posouvá věc k provozu místnosti a k větrání, nad 75 % je prostředí podle normy mokré. Rosný bod z teploty a vlhkosti vzduchu spočítá kalkulačka rosného bodu na Domeum. Zveřejnění vazby: nástroj vytvořil Ing. Otakar Hobza, jednatel Bee Workers s.r.o. a zároveň CMO společnosti Domeum. Odkaz proto není nezávislé doporučení.
• Změřte vlhkost zdiva dvakrát s odstupem. Jedno číslo neříká nic, dvě čísla ukážou směr.
• Plíseň odstraňte, ale ne jako řešení. Otřená plocha se vrátí, dokud trvá zdroj vody.

Voda z konstrukce znamená návrat na začátek: příčina, vysychání, měření, teprve pak nová skladba. Výměna izolantu za jiný bez tohohle kroku znamená zaplatit tutéž práci dvakrát; proč se vlhkost po rekonstrukci vrací, rozebírá článek Proč se vlhkost vrací.

Voda ze vzduchu je lepší zpráva. Režim větrání, odtahy z koupelny a kuchyně a odstup nábytku od stěny jsou změny za dny. Chladná místa v obálce domu se dají zmapovat bez bourání; k úniku tepla a ke vzduchotěsnosti vede náš web kdeutikateplo.cz s výpočtem rizika kondenzace v koutě. Jestli se má omítka jen vyměnit, nebo sanovat, rozhoduje článek Stačí přeomítnout, nebo sanovat.

Časté dotazy

Můžu zateplit vlhkou zeď zevnitř?

Dokud přítok vody trvá, ne. Izolace ochladí zdivo za sebou a zároveň mu zavře vysychání do místnosti, takže voda v konstrukci zůstane a vystoupí výš. Pořadí je příčina, vysychání, měření, skladba. Vyschnutí zdiva na ustálenou vlhkost je proces na několik let a ČSN P 73 0610 proto posuzuje účinnost sanace až po dvou letech.

Jak poznám, že je zeď na zateplení dost suchá?

Číslem z hloubky. Hmotnostní vlhkost se podle ČSN P 73 0610 posuzuje ze vzorku odebraného z hloubky 100 až 150 mm pod lícem zdi s otlučenou omítkou, protože mělčeji do hodnoty promlouvá kondenzace, vysychání a déšť hnaný větrem. Povrch bývá suchý na omak i u zdi, která je uvnitř mokrá. Měříme tatáž místa po 12 a po 24 měsících; doklad je klesající řada čísel, ne jedno měření.

Je sádrokarton s minerální vatou a parozábranou chyba vždycky?

Ne. Na suché zdi s posouzenou skladbou a se skutečně spojitou parozábranou to je zavedené řešení. V historickém domě ale WTA 6-4 a WTA 6-5 žádají difuzně otevřené kapilárně aktivní systémy, protože u nerovného zdiva a u napojení na stropy a podlahy se vzduchotěsnost parozábrany dlouhodobě neudrží. Každá netěsnost pouští vlhký vzduch za izolaci, kde kondenzuje bez možnosti odparu.

Co se stane se zhlavími trámů, když zateplím zevnitř?

Teplota zdiva v kapse zhlaví klesne v zimě o několik stupňů Celsia a dřevo se dostane pod rosný bod. Vlhkost dřeva pak překračuje 20 až 25 %, přičemž dřevokazné houby potřebují 18 až 20 %. Řešení je obnažit zhlaví, vyčistit kapsu, obložit ji kapilárně aktivním materiálem, nechat kolem dřeva provětrávanou mezeru nejméně 20 mm a převést zateplení klínem do stropní dutiny a podlahy.

Shrnutí

Vnitřní zateplení je metoda s podmínkou a tou podmínkou je suchý podklad s odstraněnou příčinou vlhkosti. Na vlhké zdi se sečtou dva jevy: rosný bod se posune na rozhraní za izolací a zdivo přijde o jedinou plochu, kterou vysychalo.

Na starém domě žádají WTA 6-4 a WTA 6-5 kapilárně aktivní difuzně otevřenou skladbu lepenou celoplošně bez dutin. Skladba se posuzuje nestacionárním výpočtem podle ČSN EN 15026, ne Glaserovou metodou.

Zhlaví trámů se řeší dřív než plocha stěny: kapsa vyčištěná, obložená kapilárně aktivním materiálem, mezera kolem dřeva nejméně 20 mm, izolace převedená do stropní dutiny.

Rozhodnutí se dá připravit levně. Fólie na zdi na tři dny, vlhkoměr na týden a obchůzka domu v dešti odpoví, jestli se řeší voda z konstrukce, nebo ze vzduchu. Zbytek je měření z hloubky a projekt.

Zdroje

ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb, Sanace vlhkého zdiva, Základní ustanovení, vydání 11/2000: stupně vlhkosti zdiva a odběr vzorku z hloubky 100 až 150 mm, klasifikace salinity po druzích solí a odběr do hloubky 20 mm, klasifikace vlhkostního klimatu interiéru, tepelná izolace mezi nepřímými metodami sanace, stupeň účinnosti sanace nejméně 50 % po dvou letech, vysychání zdiva jako proces na několik let.

Písmeno P u označení normy znamená předběžnou normu; platnost ověřte ve Věstníku ÚNMZ.

Směrnice WTA 6-4 a WTA 6-5 (kapilárně aktivní difuzně otevřené systémy pro vnitřní zateplení historických staveb, nestacionární výpočet), ČSN EN 15026 (dynamická simulace šíření tepla a vlhkosti), ČSN 73 0540-4 (Glaserova metoda), ČSN EN 16798-1 (hygienické minimum výměny vzduchu 0,5 za hodinu), WTA 2-9-04 (difuzní odpor štuku a nátěru nad sanační omítkou).

Odborné publikace a směrnice WTA k sanaci starých budov: chování kalciumsilikátových a dřevovláknitých desek, fyzika detailu zhlaví trámů (pokles teploty v kapse, vlhkost dřeva 20 až 25 %, mez 18 až 20 % pro dřevokazné houby, provětrávaná mezera 20 mm), krystalizační tlaky 10 až 100 MPa proti pevnosti historické vápenné malty.

Ze stejných zdrojů: produkce vodní páry domácnosti 8 až 12 litrů denně, intenzita výměny vzduchu před rekonstrukcí a po ní, práh 80 % relativní vlhkosti po dobu delší než tři dny pro růst plísní. Modelový dům v úvodu je příklad, ne měření z konkrétní stavby.