Vlhká zeď v suterénu: pět příčin a jak je rozeznat

Ing. Otakar Hobza · Bee Workers s.r.o. · čtení 16 minut

Častý začátek sanace, která se za tři roky opakuje, je nabídka na podřezání za metr poslaná po jedné fotce. Metodu vybíráme podle příčiny a podle toho, kolik vody ve zdi je. Bez těch dvou údajů se vybírá naslepo.

Na domech v Brně a na Vyškovsku vidíme pořád stejných pět zdrojů vody:

• voda ze země pod domem, která stoupá zdivem (vzlínání),
• dešťová voda ze střechy a z terénu kolem domu (zatékání),
• pára ze vzduchu v místnosti, která se srazí na studené zdi (kondenzace),
• voda z vodovodu nebo kanalizace (porucha rozvodu),
• voda, která do zdi přišla při poslední stavbě nebo opravě (zbytková vlhkost).

U každého zdroje najdete, podle čeho ho poznáte, co uděláte sami a co u vás změříme.

Odkud jde voda do vlhké zdi?

Do pomůcky zadejte:

• jak vlhká mapa vypadá,
• kdy je nejhorší,
• co je na zdi vidět,
• co se v domě měnilo,
• jak je dům starý.

Pomůcka vybere příčiny, které tomu odpovídají, a vyloučí ty, kterým projevy odporují. U každé příčiny ukáže, co si ověříte sami a co u vás změříme. Ukáže i to, co bude v protokolu.

Číslo do protokolu dá až měření na zdi.

Proč je zeď vlhká od podlahy? Vzlínání zemní vlhkosti

Pás vlhkosti od podlahy, zhruba stejně vysoký po celé délce zdi, je znak vzlínání. Voda ze země pod domem stoupá zdivem nahoru. Podmínka je jediná: zeď nemá funkční vodorovnou izolaci. Domy postavené před rokem 1950 ji často nemají vůbec. U pozdějších domů bývá izolace z asfaltové lepenky, která dožila.

Podle čeho vzlínání poznáte.

• Mapa je nahoře pozvolná, bez ostré hranice.
• Nejhorší je na konci zimy a na jaře, kdy je podloží nasycené.
• Na horní hranici mapy jsou bílé výkvěty a omítka se drolí.

Pálená cihla a vápenná malta jsou plné pórů o poloměru desetiny až jednoho mikrometru. V tak úzkém póru drží vodu povrchové napětí a zvedá ji proti gravitaci. Čím užší pór, tím výš voda vystoupá. U starého zdiva to jsou metry. Voda stoupá, dokud se přísun zdola nevyrovná s odparem z obou stran zdi.

Výšku mapy proto určuje odpar, ne množství vody v podloží. Voda vystoupá výš, když odpar zastaví:

• cementová omítka,
• nepropustný nátěr soklu,
• obklad,
• skříň přistavená ke zdi.

Nová omítka bez přerušení vzlínání mapu jen posune nahoru.

Proč sůl roztrhá omítku

Voda z podloží nese rozpuštěné soli:

• chloridy,
• dusičnany ze starých žump a z hnojení,
• sírany.

V pásu, kde se voda odpařuje, roztok houstne. Sůl pak vykrystalizuje v pórech omítky a cihly. Krystal rostoucí v póru tlačí na jeho stěny silou 10 až 100 MPa. Vápenná malta vydrží v tahu 0,2 až 1,0 MPa. Stará cihla vydrží 1,5 až 3,0 MPa.

Síran sodný navíc při každém zvlhnutí naváže vodu a zvětší objem o víc než 300 %. Při vyschnutí vodu zase pustí. Každý takový cyklus udělá další trhlinu. Proto se omítka nad vlhkou mapou sype na prach. Proto také přebílení výkvětů vydrží jednu zimu. Co se solemi dělá sanační omítka a co ne, je v článku Soli ve zdivu.

Co uděláte hned.

1. Odstraňte ze soklu a z paty zdi všechno, co brání odparu. Nic to nestojí a u části zdí mapa klesne sama.
2. Horní hranici mapy označte tužkou přímo na zdi a vyfoťte ji s datem.
3. Po zimě mapu vyfoťte znovu. Dva snímky s odstupem ukážou, jestli mapa roste.

Co u toho změříme. Vlhkost zdiva měříme po výšce, takže je vidět, kam voda vystoupala. Na soli odebereme vzorek malty ze spár. Stupeň zasolení vyjde zvlášť pro každou sůl. Podle stupně vlhkosti a zasolení volíme, čím vzlínání přerušíme a jakou dáme omítku. Jak se rozhoduje mezi metodami, je v článku Podřezání, nebo injektáž.

Vzlínání se plete se zatékáním, protože obojí je dole. Zatékání ale dělá mapu nerovnoměrnou a vázanou na jedno místo. Plete se i s kondenzací, protože i ta sedá u podlahy, kde je nejchladněji.

Proč zeď vlhne po dešti? Zatékání z terénu

Když vlhká mapa přibude do několika hodin po dešti a v suchém týdnu ustoupí, zatéká do zdi voda zvenku. Voda ze střechy a z okolního terénu se dostane k patě zdi a projde jí spárou nebo trhlinou. Zdroj bývá porucha odvodnění, ne zdiva:

• prasklý nebo ucpaný svod ze střechy,
• chybějící okapový chodník,
• terén se spádem k domu,
• zavezený anglický dvorek před sklepním oknem,
• drenáž zarostlá kořeny.

U zateplených domů voda často zatéká špatně založeným soklem. Jak se poznají vady soklu u zateplené fasády, popisuje samostatný článek.

Podle čeho zatékání poznáte.

• Mapa je nesouvislá, jen v jednom úseku zdi.
• Často je pod svodem nebo tam, kde terén klesá k domu.
• Sahá nepravidelně výš i níž.
• Nejhorší je při přívalovém dešti a při tání sněhu.

Co uděláte hned. Je to práce na odpoledne.

1. Prodlužte svod.
2. Vyčistěte vpusť.
3. Upravte terén tak, aby měl spád od zdi.
4. Při dalším dešti sledujte, jestli mapa do několika hodin zase přibude.

ČSN P 73 0610 řadí úpravu terénu a odvod srážkové vody od paty zdí mezi nepřímé metody sanace. Je to řádné opatření, ne provizorium.

Co u toho změříme. Prohlédneme okapy a oplechování, spády terénu a vpusti. Svod zalijeme vodou z hadice a drenáž projedeme kamerou. Vlhkost zdiva měříme i tady. Profil po výšce ukáže, jestli po opravě odvodnění zbude vzlínání. Co všechno kolem domu přivádí vodu k patě zdi, je v článku Déšť a voda kolem domu.

Když voda ke stěně suterénu přitéká zeminou i po opravě svodů a terénu, zbývá odkop a svislá izolace zvenku. Kdy odkop pomůže a kdy ne, je v článku Dodatečná hydroizolace starého domu.

Zatékání se plete se vzlínáním, dokud si nikdo nevšimne, že mapa přichází a odchází s počasím. Plete se i s poruchou rozvodu, protože obojí mokří jen jedno místo.

Proč je vlhko v rohu a na chladném místě zdi? Kondenzace

Vlhko v rohu, za nábytkem nebo na styku stěny se stropem je voda ze vzduchu v místnosti. Teplý vzduch unese víc vodní páry než studený. Když se vlhký vzduch dotkne povrchu chladnějšího, než je jeho rosný bod, přebytek páry se na něm vysráží. Tomu se říká kondenzace. Zdroj vody je vzduch v místnosti, ne podloží.

Podle čeho kondenzaci poznáte.

• Vlhko je na nejchladnějších místech bez vazby na výšku od podlahy, třeba i na potrubí studené vody.
• Povrch je mokrý, zeď pod omítkou je suchá.
• Na mokrém místě roste černá plíseň.
• Ve sklepě je nejhorší v létě, kdy se do studeného prostoru pustí teplý venkovní vzduch.

Proč se vlhko objeví po výměně oken

Ve starém domě to často začne po výměně oken. Původní netěsná okna vyměnila vzduch v místnosti 0,8krát až 1,5krát za hodinu. Nová těsná okna to srazí pod 0,1 až 0,2 výměny za hodinu. Hygienické minimum podle ČSN EN 16798-1 je přitom 0,5 výměny za hodinu.

Čtyřčlenná domácnost vypustí do vzduchu 8 až 12 litrů vody denně. Vlhkost vzduchu pak stoupne nad 65 až 75 %. Na nejchladnějším místě se zeď orosí, třeba v koutě, za skříní nebo na překladu nad otvorem.

Plíseň roste, když vlhkost u povrchu drží přes 80 %. Musí tam vydržet déle než tři dny. Celý mechanismus je v článku Proč se vlhkost objevila až po výměně oken.

ČSN P 73 0610 dělí klima v místnosti podle relativní vlhkosti vzduchu takto:

• suché pod 50 %,
• normální 50 až 60 %,
• vlhké 60 až 75 %,
• mokré nad 75 %.

Co uděláte hned.

1. Přelepte na zeď fólii 50 × 50 cm. Po několika dnech se podívejte, na které straně fólie jsou kapky. Postup je v článku Vzlínání, nebo kondenzace.
2. Sklep větrejte v noci a v zimě, ne v horkém odpoledni. Pára z teplého venkovního vzduchu se ve studeném sklepě sráží na zdech.
3. Odsuňte nábytek od zdi. Místo za nábytkem patří k nejchladnějším.

Kdy tohle stačí samo, je v článku Kdy stačí změnit větrání.

Co u toho změříme.

• teplotu a vlhkost vzduchu,
• povrchovou teplotu zdi termokamerou,
• vlhkost do hloubky zdiva mikrovlnným vlhkoměrem.

Kondenzace dá mokrý povrch a suché zdivo pod ním. Vzlínání dá mokré obojí. Na údaj mikrovlnného vlhkoměru má největší vliv vrstva u povrchu. Povrch od jádra zdi podle výrobce přístrojů odliší sondy s různým dosahem. Kde to nestačí, rozhodne kontrolní vzorek z hloubky zdiva.

Rozlišení rozhoduje o metodě. Podřezání na kondenzaci nezabere, protože voda nepřichází zdola. Zabere větrání a zvýšení povrchové teploty zdi. Obojí norma vede mezi nepřímými metodami sanace.

Kondenzace se plete se vzlínáním, protože se také drží u podlahy. Obě příčiny se navíc často sejdou. Vzlínající voda zeď ochladí a na chladné zdi kondenzuje pára z místnosti.

Mokrá zeď u potrubí: jak poznáte únik z vodovodu nebo odpadu?

Mokrá mapa s ostrou hranicí, která se nemění s počasím ani s ročním obdobím, ukazuje na únik z potrubí. Voda může unikat z těchto míst:

• netěsný vodovod,
• prasklá ležatá kanalizace, tedy vodorovné odpadní potrubí,
• odpad ze sousedního bytu,
• přípojka pod podlahou suterénu.

U ocelových pozinkovaných rozvodů je příčinou koroze. U kameninové kanalizace je to rozpadlá spára v hrdle trubky. Materiál potrubí zjistíte pohledem tam, kde je trubka vidět, ne podle roku stavby.

Podle čeho únik poznáte.

• Nejhorší je u trasy potrubí.
• Mapa roste dolů k podlaze v jednom místě a zbytek zdi je suchý.
• U kanalizace bývá zápach.
• U vodovodu pod tlakem se vlhkost zvětšuje i v suchém období. Tím se liší od všech ostatních příčin.

Co uděláte hned.

1. Odečtěte vodoměr.
2. Zavřete všechny výtoky v domě.
3. Po hodině vodoměr odečtěte znovu. Když se číslo pohnulo, voda někde v domě uniká.

Dokud únik trvá, je každá izolační práce na zdi zbytečná. Oprava jednoho místa přitom nemusí stačit. Proč se výměna rozvodů ve starém domě dělá naráz, rozebírá článek o rozvodech.

Co u toho změříme. Vodoměr čteme při zavřených výtocích. Kanalizaci projedeme kamerou. Trasu potrubí najdeme termokamerou: studená voda ukáže chladný pruh, teplá teplý. Co termokamera umí a co ne, je v článku Co ukáže termovize. Vlhkost zdiva měříme u trasy i mimo ni. Tak je jasné, co zbude po opravě potrubí.

Únik z potrubí se plete se zatékáním z terénu, protože obojí mokří jen jedno místo. Rozliší je déšť. Porucha rozvodu na počasí nereaguje.

Proč je zeď vlhká po opravě nebo po stavbě? Zbytková vlhkost

Plošná vlhkost bez výkvětů solí, která přišla s nedávnými pracemi, je voda zabudovaná do zdi. Do konstrukce se dostane při stavbě, při opravě nebo po zaplavení.

Při pracích s vodou, tedy při mokrém procesu, se do zdiva, betonu a omítek dostanou stovky litrů. Ven jde měsíce až roky. Nová betonová podlaha ve sklepě nebo nová omítka jí cestu ven ještě zavře.

Podle čeho zbytkovou vlhkost poznáte.

• Vlhkost je plošná a rovnoměrná, bez vazby na výšku.
• Na zdi nejsou výkvěty solí.
• Souvisí s datem prací, ne s počasím, a od té doby slábne.

Co u toho změříme. Vlhkost zdiva změříme dvakrát ve stejných bodech s odstupem několika týdnů. Klesající hodnota znamená, že zeď vysychá. Takovou zeď neopravujeme, jen jí necháme odpar. Stálá hodnota znamená trvalý zdroj vody a hledáme dál.

Zbytková vlhkost se plete se vším, protože vypadá jako obecně vlhký dům. Když zeď vysychala sama a mezitím ji někdo podřezal, pokles se připíše opravě. Rozhodne druhé měření s odstupem.

Co se stane, když vlhkou zeď necháte být?

Vlhká zeď poškodí dřevo, které je v ní zazděné, a voda v podloží může hýbat základy. Hniloba i sedání postupují po letech, ne po týdnech. Obojí se zastaví tím, že se zastaví voda. Kde ji zastavit, řekne průzkum.

Ve vlhké zdi je ohrožené zabudované dřevo:

• zhlaví stropních trámů, tedy konce trámů uložené ve zdi,
• prahy,
• zárubně.

Dřevo začne hnít od 18 až 20 % vlhkosti dřevní hmoty. Dřevokazná houba dřevomorka domácí rozkládá dřevo na kostky. Vodu si přivádí provazci přes suché zdivo na desítky metrů. Napadne tak i trámy, které samy vlhké nejsou.

Houba koniofora sklepní sedí ve zhlavích zazděných v chladném nevětraném zdivu. Co se zhlavími děláme, je v článku Zhlaví trámů ve vlhkém zdivu.

Co uděláte hned.

1. Zapíchněte šroubovák do prahu a do viditelného zhlaví trámu u vlhké zdi.
2. Kde se dřevo pod hrotem promáčkne nebo drolí, nechte místo posoudit řemeslníkem. Nečekejte na příští zimu.
3. Do zdravého dřeva hrot nevnikne. Takové místo čas má.

Mělké kamenné základové pasy na vápenné nebo jílové maltě reagují na změnu hladiny podzemní vody. Pokles hladiny vysuší jíl a nechá shnít dřevěné piloty. Vzestup hladiny vyplaví jemné částice ze základové spáry, tedy z místa, kde základ sedí na zemině. Jak se hladina podzemní vody zjišťuje, popisuje článek jak zjistit hladinu podzemní vody.

Výsledek je nerovnoměrné sedání a šikmé trhliny přes celé zdivo. Proto průzkum podle ČSN P 73 0610 posuzuje i mechanickou odolnost konstrukcí, nejen vlhkost. Jak trhlinu číst, je v článku Trhlina ve zdi starého domu.

Jak vlhká je zeď? Stupně vlhkosti zdiva podle ČSN P 73 0610

Norma dělí vlhkost zdiva do pěti stupňů. Rozhoduje hmotnostní vlhkost vzorku vyvrtaného z hloubky zdiva. Druhé číslo je stupeň zavlhčení. Je to podíl naměřené vlhkosti na vlhkosti plně nasyceného vzorku téhož zdiva.

Stupeň zavlhčení rozhoduje o metodě. Krémová injektáž, tedy krém vpravený do vyvrtaných otvorů, pronikne do zdiva nasyceného nejvýš na 80 %. Mezi 70 a 80 % je na horní hranici a rozhoduje hodnota z laboratoře. Ve zdivu nasycenějším zbývá tlaková injektáž nebo mechanická clona.

Zasolení má vlastní stupnici, zvlášť pro chloridy, dusičnany a sírany. Podle zasolení volíme omítku:

• nízké zasolení unese vápennou nebo trasovou omítku,
• zvýšené zasolení chce jednovrstvou sanační omítku,
• vysoké zasolení chce vícevrstvý systém s pórovitou jádrovou omítkou pod sanační vrstvou.

Co sanační omítka umí a co od ní čekat nejde, je v článku Sanační omítka: co umí.

Jak měříme vlhkost zdiva v domě?

Vlhkost zdiva měříme mikrovlnným vlhkoměrem, bez vrtání. Přístroj měří vlhkost do hloubky zdiva. Příložný odporový vlhkoměr z obchodu měří jen u povrchu a soli ve zdivu mu údaj zkreslí. Hodí se na porovnání míst mezi sebou a na sledování trendu, ne jako číslo do protokolu. Jak mikrovlnné měření vlhkosti funguje, je v samostatném článku.

Průzkum na místě děláme v tomto pořadí:

1. Termokamerou hledáme, kam měření a odběry zaměřit. Místo, kde se voda odpařuje, je chladnější než okolí. Ukáže i skrytou trasu vody.
2. Vlhkost měříme ve svislém profilu po celé zdi. Je vidět, kam voda vystoupala a kde je jí nejvíc.
3. Vzorek vrtáme tam, kde potřebujeme číslo z laboratoře:
   • stupeň vlhkosti podle normy,
   • číslo do smlouvy,
   • nasákavost před injektáží,
   • zdivo, na které přístroj není kalibrovaný, třeba smíšené nebo kamenné.
4. Vzorek vrtáme pomalými otáčkami a bez vody, z povrchu zdi s otlučenou omítkou. Bereme ho z hloubky 100 až 150 mm. Mělčí vzorek ovlivňuje vzduch v místnosti a déšť hnaný větrem. Norma ho proto pro zařazení do stupně nepřipouští.
5. Vzorek zavřeme do parotěsné vzorkovnice a zvážíme. Pak ho vysušíme při 105 °C do ustálené hmotnosti a zvážíme znovu. Rozdíl je hmotnostní vlhkost. Porovnáním s nasákavostí téhož zdiva vyjde stupeň zavlhčení.
6. Na soli bereme maltu ze spár do hloubky 20 mm pod povrchem. Bereme nejméně dva vzorky nad sebou. Laboratoř stanoví chloridy, dusičnany a sírany zvlášť. Souhrnné číslo „zasolení“ nedává smysl, každá sůl se chová jinak.

U památkově chráněné zdi má mikrovlnné měření výhodu, že se do ní nevrtá. Termokamera sama číslo do protokolu nedává. Norma žádá výsledek měření bez vrtání potvrdit vzorkem. Čím se liší karbidová metoda od příložného čidla, je v článku Měření vlhkosti zdiva.

Protokol a nabídka

Výstup je protokol podle ČSN P 73 0610. Protokol je váš a obsahuje:

• body měření a místa odběru zakreslené do půdorysu,
• vlhkost zdiva v každém bodě a stupeň I až V podle normy,
• obsah chloridů, dusičnanů a síranů,
• zařazení klimatu místnosti,
• pojmenovanou příčinu vlhnutí a zasolení,
• doporučenou metodu a rozsah opravy.

Bez protokolu u nás nabídka nevzniká. Bez stupně zavlhčení nevíme, jestli krém do vrtu vůbec pronikne. Bez rozboru solí nevíme, jakou omítku nasadit. Cena za metr podřezání bez měření je cena za metodu, která u vaší zdi nemusí fungovat. Jak cena prací vzniká a co v ní vidíte, je na stránce Transparentní stavba.

Co v naší nabídce najdete, je v článku Co je v naší nabídce na sanaci. Celý postup je v článku Jak probíhá sanace krok za krokem.

Úspěch sanace se měří. Norma zavádí stupeň účinnosti sanace. Počítá se z vlhkosti před opravou a dva roky po ní. Stupeň účinnosti nemá klesnout pod 50 %. Vysychání zdiva na ustálený stav trvá roky, ne měsíce. Suchý sklep za měsíc proto slíbit nejde.

Kdy se sanace nevyplatí?

Ne každá vlhká zeď je porucha. Sklep bez pobytu osob, kde se nic neskladuje a kde zdivo ani omítka nedegradují, zůstane vlhký a nic se neděje. Zdivo bez izolace pracuje s vodou jinak než novostavba a část jeho vlhkosti je jeho normální stav. Stupeň I a II z tabulky výš se nesanuje.

Oprava má smysl ve třech situacích:

• vlhkost poškozuje konstrukci nebo zabudované dřevo,
• prostor se má užívat k pobytu nebo ke skladování,
• mění se způsob užívání suterénu.

Mimo ně bývá levnější a účinnější upravit odvodnění a větrání. Řekneme vám to na prohlídce, i když z toho zakázka nebude. Kdy sklep sanovat nemá cenu, je v článku Kdy se sklep sanovat nemá.

Časté dotazy

Proč je zeď vlhká od podlahy?

Vlhkost u podlahy dělá vzlínání vody ze země, nebo kondenzace páry ze vzduchu. Vzlínání drží zhruba stejnou výšku mapy po celé délce zdi a doprovázejí ho výkvěty solí. Kondenzace sedá na nejchladnějších místech, v rozích a za nábytkem. Doma rozhodne fóliová zkouška z článku Vzlínání, nebo kondenzace. Měření do hloubky zdiva ukáže u kondenzace suché zdivo, u vzlínání mokré.

Jak odstranit vlhkost ze zdiva?

Nejdřív se musí najít příčina, protože každá se opravuje jinak. Podřezání na kondenzaci nezabere, protože voda nepřichází zdola. Metoda sanace závisí na stupni zavlhčení a na solích. Obojí je vidět až z měření na místě a z rozboru. Vysychání zdiva na ustálený stav pak trvá roky.

Musí se vlhká zeď ve starém domě vždycky sanovat?

Ne. Sklep bez pobytu osob, kde se nic neskladuje a kde zdivo ani omítka nedegradují, opravu nepotřebuje. Příčinu je potřeba znát tak jako tak. Bez ní se nedá rozhodnout ani pro opravu, ani proti ní.

Zdroje: ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb, Sanace vlhkého zdiva, Základní ustanovení (11/2000; stupně vlhkosti, hloubky odběru, klima interiéru, obsah protokolu, stupeň účinnosti). Odborné publikace k sanaci starých budov (velikost pórů, krystalizační tlaky solí a pevnosti malt a cihel, objemová změna síranu sodného, výměna vzduchu před a po výměně oken, produkce páry v domácnosti, vlhkost dřeva a dřevokazné houby, stupeň zavlhčení a meze injektáže). ČSN EN 16798-1 (minimální výměna vzduchu).

Vliv vrstvy u povrchu na údaj mikrovlnného vlhkoměru: Orr, S. A. a kol.: Moisture monitoring of stone masonry: A comparison of microwave and radar on a granite wall and a sandstone tower, Journal of Cultural Heritage (2019); Camuffo, D., Bertolin, C.: Towards standardisation of moisture content measurement in cultural heritage materials, e-Preservation Science 9 (2012).

Rozlišení povrchu a jádra zdi sondami s různým dosahem: technická dokumentace výrobce mikrovlnných vlhkoměrů hf sensor GmbH: tabulka sond, návod MOIST 350 B (2014), datový list sondy MOIST S.