Hydroizolace spodní stavby: podle jaké vody a který systém vybrat

Jaká voda na dům působí a jak se to zjistí?

Voda působí na spodní stavbu šesti způsoby a izolace se navrhuje na ten nejhorší z nich. ČSN P 73 0600 je v čl. 5.2.2 až 5.2.7 rozlišuje takto, vlastními slovy:

• vodní pára z vnitřního prostoru,
• zemní vlhkost, tedy voda vázaná v zemině kolem stavby,
• voda stékající po povrchu konstrukce,
• voda prosakující propustnou zeminou nad hladinou podzemní vody,
• tlaková voda pod hladinou podzemní vody nebo zadržená v zásypu,
• led.

Prosakující voda se podle čl. 5.2.5.2 může v zemině místně hromadit a tlačit. Proto se spodní stavba zpravidla chrání povlakem. Tlakovou vodou je podle čl. 5.2.6.1 a 5.2.6.2 i voda kolem suterénu v nepropustné zemině, pokud základová spára nemá trvalé odvodnění. Jíl kolem sklepa tedy znamená tlakovou vodu, i když hladina podzemní vody leží hluboko. Heslo hydroizolace ve slovníku poctivastavba.cz shrnuje pojmy, které tento článek používá.

Druh vody určí průzkum. ČSN P 73 0600 v čl. 5.2.1.1 žádá inženýrskogeologický průzkum, osazení stavby do terénu a polohu vrstev zeminy. Podle příručky KUTNAR Izolace spodní stavby (2009) rozhoduje poloha konstrukce vůči návrhové hladině podzemní vody, druh zeminy a to, jestli je mezi stavbou a zeminou trvalá drenážní vrstva. Návrhová hladina je nejvyšší hladina s pravděpodobností 95 %.

Zemina s koeficientem propustnosti nad 1·10⁻⁴ m/s se v hydroizolační technice bere jako propustná, pod touto hodnotou jako nepropustná. Hodnota je z informativní přílohy A téže normy.

Průzkum pozemku včetně radonu popisuje článek příprava pozemku pod desku. Jak se namáhání vodou určuje z průzkumu, popisuje poradna technického dozoru.

Co ukáže jáma po dešti

Příručka KUTNAR varuje před jedním případem. Průzkum ukáže propustnou zeminu, jáma pak ale zasáhne do čočky jílu nebo do zbytku staré komunikace. Voda na takové vrstvě bez drenáže tlačí.

Na stavbě to ukáže první déšť. V propustné zemině výkop do rána vsákne. V jílu stojí voda v rohu jámy ještě druhý den a stejně bude stát v zásypu kolem hotové stěny. V nepropustné zemině se zásyp podle KUTNAR naplní vodou z povrchu často až po předání stavby. Chyba v izolaci se pak projeví, až když už k ní nikdo nemůže.

ČSN P 73 0600 dává v čl. 5.2.6.9 a 5.2.6.10 pro nepropustnou zeminu dvě cesty. Buď izolace proti tlakové vodě až k terénu. Nebo trvalá drenáž základové spáry s odtokem, která zadržené hladině zabrání po celou dobu užívání stavby. Pak se za hladinu bere úroveň, na které vodu drží drenáž. Drenáž bez odtoku vodu u základu jen nasbírá. Kdy drenáž dělat a kdy ne, popisuje článek ochrana hydroizolace, drenáž a nopová fólie. U starého domu platí článek drenáž kolem domu.

Které systémy hydroizolace spodní stavby existují?

Tabulka srovnává šest systémů, které se na rodinných domech na Brněnsku objevují. Pořadí je podle toho, jak často je na stavbách potkáváme, ne žebříček. Cenu ani životnost tabulka neuvádí. Každé číslo nese výrobce nebo normu a hodnota jednoho výrobce neplatí pro jiný výrobek.

Asfaltové pásy jsou na beton nejběžnější volba, kterou na stavbách potkáváme. Jak se kladou, natavují a jak se zkouší spoje, popisuje článek asfaltové pásy krok za krokem.

Fólie z PVC se hodí na složitý tvar a tam, kde projekt chce zkoušku každého spoje před zakrytím. Postup a zkoušky jsou v článku hydroizolační fólie PVC. Minerální stěrka drží na matně vlhkém podkladu bez penetrace, proto připadá v úvahu u odkopaného starého domu. Nanášení a čekací doby popisuje článek AQUAFIN-RB400 krok za krokem.

Bílou vanu, její spáry a trhliny rozebírá článek vodostavební beton a bílá vana. Bitumenovou stěrku a bentonitovou rohož tabulka nese jako existující systémy. Tloušťku, spotřebu a podmínky určuje u obou technický list výrobku a projekt.

Povlak, který teče, a povlak, který drží na stěně

KUTNAR v kap. 3 dělí systémy podle toho, co se stane po poruše. Pás nebo fólie, které na stěně leží volně nebo bodově, mají dva stavy: těsní, nebo tečou. Voda z jedné díry zaplaví spáru mezi povlakem a stěnou a objeví se kdekoli. Stěrka spojená s podkladem vodu ve spáře nešíří, porucha zůstane tam, kde vznikla. Bílou vanu jde dotěsnit zevnitř. Vnější povlak bez zabudované kontroly zevnitř opravit nejde.

ČSN P 73 0606 proto v čl. 4.7.4 doporučuje u tlakové vody spojit povlak s vodotěsným betonem a rozdělit ho dělicími pásy na úseky. Voda při poruše povlaku pak neteče podél celé stěny. ČSN P 73 0600 v čl. 5.2.1.9 dodává, že o celé izolaci rozhoduje místo s nejmenší účinností, tedy spoj a prostup, ne plocha. Prostupy, kouty, zpětný spoj a sokl rozebírá článek detaily hydroizolace.

Který systém na jakou vodu?

Proti zemní vlhkosti obstojí všechny systémy z tabulky. Rozhoduje podklad. Na beton jde pás i stěrka. Zdivo chce u stěrky silnější vrstvu a u pásu nejdřív vyrovnání omítkou, cementovým lepidlem nebo stěrkou, jak žádá technický list asfaltové penetrace.

Prosakující voda znamená dva pásy, fólii se zkouškou spojů, nebo stěrku v tloušťce podle technického listu. Tlaková voda už není práce pro jeden pás. KUTNAR ji v tab. 7a odkazuje na zdvojený systém s kontrolou. ČSN P 73 0600 v čl. 5.5.1 až 5.5.3 žádá u tlakové vody kontrolní systém a návrh, který umožní poruchu opravit. Na rodinném domě to je bílá vana, fólie v sektorech, nebo povlak spojený s vodotěsným betonem.

Třetí otázka je přístupnost po dokončení. KUTNAR v tab. 2 rozlišuje izolaci volně přístupnou, přístupnou, obtížně přístupnou po odkopání domu a nepřístupnou pod základovou deskou. U zemní vlhkosti na tom nezáleží. U prosakující a tlakové vody dostane nepřístupná izolace přísnější konstrukci, například zkoušku spojů před zakrytím nebo dvě vrstvy. ČSN P 73 0600 v čl. 5.6.2 chce u nepřístupné izolace trvanlivost shodnou se stavbou.

Který z těchto systémů u vás připadá v úvahu, zúží podle projektu rozhodovací pomůcka níže. Výběr potvrdí projektant podle průzkumu.

Co s radonem?

Radonový index pozemku se stanoví před stavbou. Protiradonovou izolaci navrhuje projektant podle tohoto indexu, my doložíme součinitel difuze radonu pásu a spoje z technického listu. Izolace, která má zároveň držet radon, potřebuje tuto hodnotu doloženou v ploše i ve spoji.

• Pás z SBS modifikovaného asfaltu typu S tloušťky 4 mm uvádí v technickém listu výrobce součinitel difuze radonu 1,4·10⁻¹¹ m²/s pro plochu i spoj.
• FATRAFOL 803 uvádí podle technického listu Fatry hodnotu 1,2·10⁻¹¹ m²/s jako informativní.
• AQUAFIN-RB400 označuje SCHOMBURG jako protiradonovou clonu. Součinitel difuze radonu v českém technickém listu není, pro návrh si ho vyžádá projektant radonu.

Dvě věci z ČSN 73 0601 se na stavbě pletou. Nopová fólie se podle čl. 7.6 jako protiradonová izolace použít nesmí, spoje netěsní. A když je pod stavbou propustná vrstva silnější než 50 mm, například štěrk nebo plošná drenáž, samotná izolace podle čl. 5.3.2 a 5.4.2 nestačí a navrhuje se s odvětráním podloží. Bílá vana bez další vrstvy chrání proti radonu jen omezeně, píše KUTNAR v kap. 3.

Co zvedá cenu hydroizolace spodní stavby?

Ceník na hydroizolace nemáme. Nabídku sestavujeme po položkách a investor vidí faktury za materiál v Open Book. Co nabídku zvedá, jde vyjmenovat bez čísel:

• tlaková voda, protože přidá druhý pás, kontrolní systém, nebo celou bílou vanu,
• členitý půdorys, prostupy a dilatace, protože každý detail je zesílení, manžeta nebo příruba navíc,
• zdivo místo betonu u stěrky, protože výrobce žádá silnější vrstvu,
• odkop u starého domu, protože se platí výkop po úsecích, odvoz zeminy a zásyp,
• nepropustná zemina, protože přidá drenáž s odtokem a šachtami, nebo izolaci až k terénu,
• práce v zimě, protože role pásů jdou podle montážního návodu výrobce pásů do temperovaného skladu a na místo jen dávka na hodinu práce,
• zkoušky spojů a protokoly, které u tlakové vody a nepřístupné izolace nejde vynechat.

KUTNAR v kap. 4 píše, že největší vliv na rozsah izolace má rozhodnutí o hloubce a rozsahu suterénu. Jednoduchý tvar, málo prostupů a žádné dilatace jsou podle něj první ochranné opatření. Tahle položka se rozhoduje u projektanta, ne na stavbě.

Kdo hydroizolaci navrhuje a co děláme my?

Hydroizolaci navrhuje projektant podle průzkumu. My stavíme podle projektu a technického listu výrobku. Chybí-li v projektu údaj o vodě a hladině, zastavíme se před izolací a ptáme se projektanta. Odpověď si nechte dát písemně a uložte ji do stavebního deníku. Fólii z PVC pokládá firma vyškolená výrobcem a doklad o školení chceme před začátkem.

Fotíme to, co další vrstva zakryje: podklad s latí, penetraci, každou vrstvu pásů nebo stěrky, spoje s metrem, prostupy, zpětný spoj, ochranu a drenáž před zásypem a každou vrstvu zásypu. Spoje zkoušíme špachtlí, jehlou, zvonem nebo tlakem podle systému. Zátopovou zkoušku u rodinného domu neděláme, hrozí přetížení konstrukce. Fotky a protokoly zkoušek jsou v Open Book. Čím se izolace před zásypem chrání, popisuje článek ochrana hydroizolace, u opěrné zdi článek drenáž a zásyp za opěrnou zdí.

Starý dům s vlhkým sklepem je jiná zakázka. Kdy odkop pomůže a kdy ne, popisuje článek dodatečná hydroizolace starého domu. Pět příčin vlhké zdi, z nichž vnější izolace řeší jen některé, rozebírá článek vlhká zeď v suterénu.

Kdy izolaci spodní stavby neděláme?

Práci zastavíme nebo zakázku nebereme v těchto případech:

• projekt neříká, jaká voda na dům působí a kde je návrhová hladina. Čekáme na odpověď projektanta,
• podklad pod pásy je mokrý nebo pokrytý jinovatkou. Montážní návod výrobce pásů natavování za deště, sněhu a mrazu nepřipouští,
• na dům působí tlaková voda a projekt nemá konstrukci navrženou na tlak ani kontrolní systém,
• zásyp má jít přímo na izolaci bez ochranné vrstvy. Zastavíme se před zásypem,
• fólii z PVC má pokládat firma bez školení výrobce,
• odkop starého domu má jít pod základovou spáru. ČSN P 73 0610 výkop pod základ z důvodu statické bezpečnosti nepřipouští. Kdy se do sklepa nemá sahat vůbec, popisuje článek kdy se sklep sanovat nemá.