Podlaha ve vlhkém sklepě: beton, nebo provětrávaná skladba

Ing. Otakar Hobza · Bee Workers s.r.o. · čtení 14 minut

Modelový sklep v domě z první poloviny 20. století: udusaná hliněná podlaha, cihelná klenba, zdivo na vápenné maltě. Majitel chce dílnu. První nápad je vylít beton a dát na něj dlažbu. Za rok je vlhká mapa na stěnách o půl metru výš než předtím. Nad novou podlahou se drolí omítka.

Nic nového se nepokazilo. Je to tatáž voda, jen má o jednu cestu ven míň.

Sanace a rekonstrukce starých domů děláme v Brně, na Brněnsku a na Vyškovsku. Podlahu ve vlhkém sklepě navrhujeme vždycky dohromady se stěnami.

Proč po betonové podlaze ve sklepě vlhne zeď?

Voda ze země jde do sklepa dvěma cestami: plochou podlahy a spodkem obvodových zdí. Ve starém sklepě s podlahou, která vodu propouští, je ta první cesta zdaleka větší. Voda se z podlahy odpaří a větráním odejde oknem.

Ve zdi voda stoupá zdola nahoru. Odborně se tomu říká kapilární vzlínání. Zastaví se ve výšce, kde se přísun vody vyrovná s odparem z povrchu zdi. Když odpar zavřete, vlhkost vystoupá výš. Stejně to platí u svislé strany, tedy u dutiny u zdiva. Tu rozebírá článek Provětrávaná dutina u zdiva.

Betonová deska s izolační vrstvou, odborně uzavřená skladba, zavře větší z obou cest. Zemina pod deskou zůstane stejně vlhká. Přítok vody se nezmění. Zbude zdivo a voda ho smáčí zdola nahoru.

Po nové desce poznáte tohle:

• vlhká zóna na zdi je výš, než byla,
• nad novou úrovní podlahy se objeví výkvěty solí,
• omítka se v tom pásu odděluje.

Majitel to čte jako novou závadu. Přibyla přitom jen jedna uzavřená plocha.

Druhý důsledek je pod deskou. Vrstva, která nepropouští vodní páru, má zespodu chladný povrch. Na něm se sráží voda. Pod podlahou vznikne trvale mokrý prostor, do kterého není vidět. ČSN P 73 0610 počítá kondenzovanou vodu mezi posuzované zdroje vlhkosti.

Čím se betonová podlaha liší od starého zdiva?

Beton a cementová malta propouštějí vodní páru mnohem hůř než staré zdivo. Portlandský cement má po vyzrání faktor difuzního odporu 30 až 50. Historické zdivo páru propouští.

Cement je také zhruba o řád tužší. Jeho modul pružnosti je 20 až 35 GPa. Historické zdivo má 1 až 5 GPa. Materiály vhodné ke staré stavbě rozebírá článek Historické domy a vlhkost.

Z toho plynou dva důsledky. Tuhá cementová vrstva se s měkčím zdivem nehýbe stejně. Napětí od pohybu a teploty se soustředí na styku obou materiálů a odlamuje lícové cihly a kámen. Cementová vrstva navíc zavře odpar a vlhkost ve zdi vystoupá výš. Na podlaze to platí stejně jako na omítce.

Ke starému zdivu se hodí přírodně hydraulické vápno. Má nízký modul pružnosti a dobře drží na historickém zdivu. Neobsahuje škodlivé rozpustné soli. Jeho třídy NHL 2, NHL 3,5 a NHL 5 určuje ČSN EN 459-1.

Na vnitřní práce v suchém prostředí se používá vzdušné vápno CL 90-S. Co dělá cementová malta se solemi v omítce, rozebírá článek Opadává omítka a bílý povlak.

Kdy patří do sklepa betonová podlaha s izolací?

Uzavřená podlaha sama o sobě chyba není. Chyba je udělat ji jako první a jedinou věc. Smysl má, když platí všechny tři podmínky současně:

• Stěny jsou izolované. Obvodové zdivo má svislou izolaci pod terénem a vodorovnou clonu proti vzlínání. Zdivo pak nemá kudy vodu brát a nevadí, že podlaha přestala odpařovat. Kdy clona přichází v úvahu, rozebírá článek Podřezání, nebo injektáž.
• Poměry v podloží jsou doložené. ČSN P 73 0610 žádá před návrhem průzkum vlhkosti, solí a podzemní vody. Projekt podle normy vychází z protokolu o průzkumu. Skladba navržená bez znalosti hladiny podzemní vody je hádání. Jak hladinu zjistit, popisuje článek jak zjistit hladinu podzemní vody.
• Ve sklepě budou pobývat lidé. Pro dílnu, pracovnu nebo hernu podlaha propouštějící páru nestačí. Uzavřená skladba je tam jediná cesta. Izoluje se ale celá spodní stavba, ne podlaha zvlášť.

Uzavřenou skladbu děláme takhle:

• položíme spojitou izolační vrstvu podle návrhu,
• napojíme ji na svislou izolaci stěny po celém obvodu,
• ošetříme prostupy potrubí,
• u stěn uděláme dilatace.

Kontrolujeme hlavně obvod a prostupy. Uprostřed plochy se skoro nikdy nic nestane.

Jakou podlahu do vlhkého sklepa, když stěny izolaci nemají?

Podlahu, která dál odpařuje. Odpařená voda pak musí odejít ven. Jsou dvě možnosti: podlaha propustná pro páru, nebo podlaha se vzduchovou mezerou pod sebou.

Propustná podlaha

Propustná podlaha je jedna z těchto skladeb:

• hutněný štěrk nebo hrubé kamenivo s dlažbou do sucha,
• vápenný podsyp,
• udusaná hliněná podlaha.

Žádná vrstva nebrání průchodu vodní páry. Voda ze zeminy odchází do sklepa a odtud větráním pryč.

Podmínkou je, že sklep se větrá. Zavřené sklepní okno nebo zazděný větrací otvor udělá z propustné podlahy zdroj vlhkosti. Změřte proto relativní vlhkost vzduchu ve sklepě vlhkoměrem. ČSN P 73 0610 dělí vlhkost vzduchu v místnosti do čtyř pásem:

• suché: do 50 %,
• normální: 50 až 60 %,
• vlhké: 60 až 75 %,
• mokré: nad 75 %.

Kdy stačí změnit samotné větrání, řeší článek Kdy stačí změnit větrání.

Druhá podmínka je, k čemu sklep slouží. Sklad, technická místnost nebo sklep na brambory ano. Místnost, kde se pobývá nebo kde leží věci citlivé na vlhkost, ne.

Provětrávaná skladba

Mezi zeminu a podlahu, po které se chodí, vložíme vrstvu, kterou proudí vzduch. Postup:

• Na podklad položíme profilované tvarovky. Udělají pod podlahou souvislou vzduchovou mezeru.
• Na tvarovky přijde roznášecí deska.
• Mezeru napojíme na komínové průduchy nebo na fasádní mřížky. Odpařená voda pak odchází ven z domu, ne do místnosti.

ČSN P 73 0610 řadí vzduchové izolační systémy mezi přímé metody sanace. U větraných systémů předepisuje nasávací i výdechový otvor. Určuje jejich polohu, průřez a krytí. Na komín napojujeme proto, že výdech vyjde vysoko nad nasáváním a tah je silnější.

Před zakrytím kontrolujeme, že nasávací otvor je dole, výdechový výš a oba jsou průchozí a kryté mřížkou. Konkrétní čísla a nejčastější vadu, tedy dutinu bez přívodu a odvodu vzduchu, rozebírá článek Provětrávaná dutina u zdiva.

Proč to u starých domů často vyhraje

Zdivo starých domů bývá:

• smíšené z různých materiálů,
• na maltě s nízkou pevností,
• zasolené,
• bez jakékoli vodorovné izolace.

Vlhké je odjakživa a bylo na to postavené. Uzavřená podlaha v takovém domě přesune všechnu vodu do zdiva, které na to nemá konstrukci. Kdy se do takového sklepa nemá sahat vůbec, popisuje článek Tři případy, kdy se vlhký sklep sanovat nemá.

Propustná nebo provětrávaná podlaha ubere zdivu díl zátěže, protože voda odchází plochou. Je levnější a dá se vrátit zpět. U domu, kde se bude ještě rozhodovat, to má cenu. Proč se u historických konstrukcí často nesahá do zdiva vůbec, popisuje článek Historické domy a vlhkost.

Pod podlahou starého domu bývá klenba se zásypem ze škváry a hlíny. Když zásyp stejně otevíráme, nahradíme ho lehkým drenážním štěrkem z pěnoskla. Klenba pak nese menší stálé zatížení a zásyp přestane držet vodu. Vyplatí se to jen tehdy, když se podlaha bourá z jiného důvodu. Kvůli zásypu samotnému nebouráme.

Stačí ve sklepě fólie na zeminu pod betonovou desku?

Nestačí. Nejlevnější verze je pás fólie rozprostřený po zemině a zasypaný. Vypadá jako izolace a nedělá to, co se od izolace čeká.

Fólie nikde nekončí. U stěny je přeříznutá a nenapojená na svislou izolaci. Často je vytažená jen pár centimetrů nahoru. Vodu neuzavře, jen ji odkloní k okraji plochy, tedy do paty zdi. Tam škodí nejvíc.

Na spodní straně fólie se navíc sráží voda stejně jako pod uzavřenou deskou. Mokrý prostor pod podlahou se pozná až při dalším bourání.

Co s tím, když fólii pod podlahou tušíte:

• Nebourejte kvůli tomu celou plochu.
• Otevřete jeden čtverec u stěny. Tam se ukáže napojení i stav podkladu.
• Vyfoťte to.
• Rozhodujte se teprve podle sondy.

Jedna sonda u obvodu řekne víc než celý zbytek podlahy a stojí odpoledne práce.

V jakém pořadí řešit podlahu ve sklepě a vlhké stěny?

Podlaha a stěny sdílejí jednu zeminu a jeden přítok vody. Zásah do jedné z nich změní chování druhé. Oddělené zadání je nejčastější důvod, proč peníze za podlahu nepřinesou účinek. Pořadí je proto dané:

• Nejdřív odveďte vodu od domu: okapové svody, spád terénu a případně drenáž.
• Potom izolujte stěny.
• Nakonec udělejte podlahu.

Izolace stěn zvenku znamená odkop. Kdy pomůže a kdy ne, je v článku Dodatečná hydroizolace starého domu.

ČSN P 73 0610 řadí drenáž a úpravu sklonu terénu s odvodem srážkové vody od paty zdí mezi nepřímé metody. Jsou to opatření mimo zdivo. Z celého rozsahu jsou to nejlevnější kroky.

Podlahu jako první děláme jen tehdy, když je rozbitá tak, že po ní nejde chodit. I tehdy volíme propustnou nebo provětrávanou skladbu. Dalším dvěma etapám tak nezavřeme cestu.

Počítejte s tím, že zdivo vysychá pomalu. Podle normy trvá vyschnutí na ustálenou vlhkost několik let. Doba závisí na těchto věcech:

• tloušťka a druh zdiva,
• výchozí vlhkost,
• zasolení,
• vytápění a větrání.

Změnu po výměně podlahy nemá smysl vyhodnocovat za měsíc. Jak se vzlínání pozná od kondenzace bez přístroje, rozebírá článek Vzlínání, nebo kondenzace.

Co s radonem, když je podlaha ve sklepě otevřená?

Bourání podlahy je jediná chvíle, kdy jde levně vyřešit i odvětrání podloží. Princip je stejný jako u provětrávané skladby. Vzduch proudí vrstvou pod podlahou a odvádí plyn z podloží ven. Provětrávaná podlaha z profilovaných tvarovek tak sníží vlhkost spodní stavby i koncentraci radonu.

Protiradonové opatření navrhujeme z měření radonu v domě, ne z podezření. Bez měření nikdo neví, jestli je opatření vůbec potřeba. Měření stojí zlomek ceny opatření. Požadavky na ochranu proti radonu má ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží.

Nechte si oba záměry posoudit společně, dokud je podlaha otevřená. Později by se musela rozebrat znovu.

Jak u nás vzniká podlaha do vlhkého sklepa?

Postupujeme v pořadí podle normy: průzkum, protokol, projekt, práce. Nabídku na podlahu píšeme až z protokolu. Skladbu volíme podle vody v podloží, ne podle přání mít dlažbu.

1. Sonda u obvodu

Otevřeme jeden čtverec podlahy u stěny. Sonda ukáže stávající skladbu, napojení na zdivo a stav podkladu. Díváme se, jestli se v jámě drží voda. Celou plochu kvůli rozhodnutí bourat nemusíte.

2. Měření, vzorky a protokol

Průzkum má tyto části:

• vlhkost zdiva měříme mikrovlnným vlhkoměrem bez vrtání,
• soli určujeme po druzích ze vzorků zdiva,
• podzemní vodu v kontaktu se základy dáváme na chemický rozbor,
• posoudíme základové a hydrogeologické poměry.

Vzorek zdiva na vlhkost odebíráme tam, kde číslo jde do stupně podle ČSN P 73 0610 nebo do smlouvy. Protokol pojmenuje příčinu a doporučí rozsah. Projekt z protokolu vychází a zdůvodňuje zvolené metody.

3. Etapy do smlouvy

Do smlouvy píšeme tři etapy: voda od domu, izolace stěn, podlaha. Když se má dělat jen část, napíšeme do nabídky, co ta část sama změní a co ne. Etapy sanace popisuje článek Jak probíhá sanace krok za krokem.

4. Skladba po vrstvách

U každé vrstvy uvedeme, jestli brání průchodu vodní páry. U provětrávané skladby přidáme polohu, počet a průřez otvorů a způsob čištění. Napojení na stěnu po celém obvodu nakreslíme. Na stavbě se nedomlouvá.

5. Doklady před zalitím

Před zalitím vyfotíme skladbu, prostupy potrubí a napojení na obvod. Po zalití jsou fotky jediný doklad, který zůstane. Fotíme i tehdy, když si to nikdo nevyžádá.

6. Co doložíme po dokončení

Vlhkost zdiva změříme před zahájením. Ve stejných místech ji změříme znovu s odstupem, který ujednáme ve smlouvě. Norma počítá stupeň účinnosti sanace ze tří hodnot:

• vlhkost před zásahem,
• vlhkost po zásahu,
• rovnovážná vlhkost nenamáhaného zdiva.

Za dva roky po zásahu by stupeň účinnosti neměl klesnout pod 50 %. Měření se podle normy dělá na smluvním základě. Co dokládáme, popisuje článek Co vám po sanaci doložíme.

Kdy podlahu ve sklepě nedělat nebo s ní počkat?

Sklep na brambory a nářadí. Zdivo je vlhké odjakživa, nic se nerozpadá a nikdo tam nebydlí. Nová podlaha tam změní jen účet. Tři takové případy popisuje článek Tři případy, kdy se vlhký sklep sanovat nemá.

Dokud není hotová voda kolem domu. Svody a spád terénu stojí zlomek ceny podlahy. Podlaha objednaná dřív by pracovala proti přítoku, který se dal zavřít venku.

Když se bude v domě do pár let bourat dispozice. Podlaha by se dělala dvakrát. Udělejte udržovací zásah a definitivní skladbu až s ostatními pracemi.

Uzavřená deska před izolací stěn. Platí to i tehdy, když si ji výslovně přejete. Do nabídky napíšeme, co se stane se zdivem, a rozhodnutí je vaše.

Časté dotazy

Můžu do sklepa vylít betonovou podlahu?

Ano, když má sklep hotovou svislou i vodorovnou izolaci stěn a průzkum doloží, odkud voda přichází. Bez toho deska s izolační vrstvou zavře odpar podlahou. Vodu převezme zdivo kolem a vlhká zeď bude výš, než byla. Nejdřív odveďte vodu od domu a izolujte stěny, podlaha je poslední.

Jaká podlaha do vlhkého sklepa bez izolace stěn?

Propustná nebo provětrávaná. Propustná je štěrk s dlažbou do sucha, vápenný podsyp nebo udusaná hlína. Hodí se do sklepa, který se větrá a je v něm sklad. Provětrávaná má pod roznášecí deskou vzduchovou mezeru napojenou na komínové průduchy nebo fasádní mřížky.

Patří pod betonovou desku ve sklepě fólie?

Jen jako spojitá izolace napojená na svislou izolaci stěn po celém obvodu. Fólie položená na zeminu a přeříznutá u stěny odkloní vodu do paty zdi. Na její spodní straně se navíc sráží voda.

Jak se izoluje podlaha ve sklepě?

Izolace podlahy má smysl jen spolu s izolací stěn. Spojitou izolační vrstvu napojíme na svislou izolaci stěny po celém obvodu. Ošetříme prostupy potrubí a u stěn uděláme dilatace. Před zalitím to vyfotíme. Kontrola je hlavně na obvodu a u prostupů.

Zdroje

ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb, Sanace vlhkého zdiva, Základní ustanovení, vydání 11/2000 (předmět normy včetně kondenzované vody, dělení metod na přímé a nepřímé, požadavky na větrané systémy, obsah průzkumu a protokolu, vlhkostní klima interiéru, stupeň účinnosti sanace, odkaz na ČSN 73 0601); písmeno P označuje předběžnou normu, platnost ověřte ve Věstníku ÚNMZ.

Vlastnosti portlandského cementu a historického zdiva, chování provětrávané podlahy z profilovaných tvarovek včetně vlivu na radon, třídy přírodně hydraulického vápna a náhrada těžkých zásypů nad klenbou: odborné publikace k sanaci starých budov a směrnice WTA. Sklep v úvodu je modelový příklad, ne měření z konkrétní stavby.